Psychologický

Hraný debut vynikající české dokumentaristky čekal na své uvedení dvacet let. Komorní příběh armádního důstojníka v malém městě během jedné letní neděle natočila Vihanová s důrazem na atmosféru a evokaci pocitu marnosti a banality okamžiků neužitečného, promarněného života. Nadporučík Amošt cítí svoji prázdnotu a podvědomě utíká do vzpomínek a představ, které s nimi souvisí… Ubitý jednotvárností a neschopný vystoupit z nesmyslnosti mechanicky naplňované existence v zakletém, odcizeném světě zastaveného času (sugerovaném fascinujícím obrazem letním sluncem spáleného a zchátralého města jako kulisy nudy a letargie, zahnojené svobodárny, páchnoucího sklepa plného krysích terčů, uzavřeného prostoru Okružní ulice), zosobňuje vnitřní situaci člověka konce 60. let. Podstatným stylotvorným prvkem je střih, udělující filmu osobitý „hudební rytmus, kompenzující jeho méně výraznou dramatickou výstavbu. Ve scéně…

Zloděj umění uvízne v luxusním penthouse, když se jeho akce pokazí. Obklopen cennými díly musí měsíce přežívat jen díky důvtipu a vynalézavosti.

Je v životě opravdu nejhorší zůstat sám? I na to odpoví příběh tragické lásky Libuše a Oty. Úspěšné podnikatelce, která se ocitá na vrcholu zralého věku, nachystají dvě nejlepší kamarádky opravdu nečekané narozeninové překvapení. Díky tomu se osamělá Libuše seznámí s šarmantním „kovbojem“ Otou, který vnese do jejího života lásku a radost. Její štěstí ale netrvá dlouho. Euforický pocit z nového životního startu vystřídají stres a utrpení. V tomto mrazivém vyprávění odrážejí autoři scénáře život spisovatelky Simony Monyové, jejíž stejnojmenná literární předloha se stala inspirací pro vznik tohoto filmu. Režisér Filip Renč obsadil do hlavních rolí Simonu Stašovou a Jaromíra Dulavu. Právě Stašová oslaví v těchto dnech významné životní jubileum a navíc za roli v tomto snímku získala ocenění na…

Nenápadnou, stydlivou studentku medicíny opustí milenec a ona v zoufalství rafinovaně přebere přítele nejlepší kamarádce. Během pěti let se změní v sebejistou atraktivní ženu, která rezignuje na profesionální ambice, aby získala nezávislost a mohla zasahovat do života jiným, a tak se bavit a vychutnávat svoji moc. Manipuluje s lidmi, zneužívá jejich slušnost, slabost či zbabělost… Ambiciózní debut režisérky Ireny Pavláskové popisuje exkluzivně balené, zákonem nepostihnutelné zlo, jež není postižitelné zákonem, a přesto může mít dalekosáhlé důsledky.

V temném prostředí socialistické nemocnice se odehrává děj prvního dlouhometrážního filmu Juraje Herze, natočeného podle detektivního románu Hany Bělohradské Poslední večeře. I když v popředí stojí vyšetřování vraždy jednoho z lékařů, snímek se více zaměřuje na charakteristiku lidí, kteří v nemocnici žijí a pracují, rozkrývá jejich vzájemné vztahy, náklonnosti i nenávisti, kariérismus i slabosti a životní filozofii. Přesně obsazenými typy v čele se Zdeňkem Štěpánkem v roli profesora, Iljou Prachařem, Ivou Janžurovou a dalšími povýšil režisér „obyčejnou“ detektivku na psychologické drama.