Publicistický

Influenceři minulosti, milovaní a obdivovaní umělci, kteří měli vliv už v době, kdy internet neexistoval. V rozhovorech vedených Otakarem Brouskem v Česku a Štefanem Eiselem na Slovensku, se snažíme rozkrýt, jak svého vlivu využívali, jestli si ho vůbec uvědomovali a za jakých okolností se k němu dostali. Mimo tato témata se dostaneme i k zásadním okamžikům jejich kariéry, částečně k jejich názorům na současný stav kultury, potažmo médií. Ovšem zcela apoliticky ve vztahu k současným vládním garniturám. Pohled dnešní generace bude zastoupen soudobou influencerkou Annou Dvořákovou, která ke každému hostu dodá informace, příběh nebo osobní vzpomínku. Našimi hosty budou dámy Božidara Turzonovová a Marta Kubišová a pánové Jiří Bartoška, Miroslav Donutil, Miroslav Táborský, Josef Zíma, Pavel Zedníček, Jan Rosák, Milan…

Libuše Jarcovjáková je legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa, přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Z tisíců analogových fotografií a stránek osobních deníků vznikl v režii Kláry Tasovské formálně jedinečný dokument, který nadchl publikum na festivalu Berlinale.

Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jenž ochotně budovali, zapřisáhlý patriot z Novosibirska postupně mění názor na putinovské Rusko. Zavrhuje jeho kapitalistickou podstatu a dál, jako radikalizovaný bloger, hlásá nastolení spravedlivějšího režimu. Tento mezigenerační střet je pro země bývalého sovětského bloku typický. Zatímco starší generace vzpomíná na jistoty a výhody minulého režimu, ta mladší se beznadějně zmítá v krizi autorit, odmítá minulou i současnou politickou reprezentaci a uchyluje se k extrémním názorům. Do krajnosti, jako ostatně vše ve svém životě, prožívá své politické procitnutí i Vitalij jako syn elit odsunutých po rozpadu impéria na společenskou periferii. Časosběrná charakterová studie, natočená…

Psalo se září 1968. Probíhalo slavnostní představení letounu 747. Naprostá senzace. Měřil dvaapůlkrát víc než tehdejší největší dopravní letadlo na světě, vážil přes 150 tun. Maximální vzletová hmotnost naloženého letadla činila 300 tun. Letušky se při prvním nástupu do Jumbo Jetu trochu bály, pak se ale strach proměnil v naprosté nadšení. Program výroby letadel je ovšem řízen zákaznickou poptávkou, ta v posledních zhruba deseti letech poklesla. Většina lidí si stále myslela, že přijdou další objednávky. Nakonec si museli přiznat blížící se konec. Z otevřeného hangáru už nikdy žádné další Jumbo nevyjede.

Hledači pravdy se nezastaví před ničím, aby odhalili skutečnost o mýtech a legendách. V tomto seriálu se podíváme na nejznámější záhady světa a prozkoumáme, jak se z mýtů, předávaných generacemi, staly jedny z největších záhad, které známe dodnes. Kdekoliv existuje záhada, tam se vždy najdou i hledači pravdy.

 I když vystudoval zahraniční obchod, daleko víc ho zaujalo vyřezávání ze dřeva. Od prvních pokusů ještě na pražském balkoně vedly postupně kroky ke klasickým loutkám. Petr Kavan spolu s přáteli založil divadelní loutkový soubor Pidluke Padluke. Od loutek byl už jen krok k figurálním i abstraktnějším dřevěným sochám a také prvním výstavám. V roce 1984 objevil při hledání místa, kde by se mohl usadit, statek na Malé Lhotě, vesnici jen s několika obyvateli. Usadil se tu a začal tvořit a hospodařit. A také pořádat kulturní akce. Od divadelních představení přes dětské tábory. Ale zkoušela tu i skupina Lucie. A pak se nečekaně Petr Kavan vydal do Indie. V jižní části země objevil městečko plné dílen, kde sochaři otesávali kameny, a…

Letecká archeologie nahlíží na minulost z výšky a umožňuje objevit kulturní dědictví ukryté pod zemí, které v materiální podobě už ani neexistuje. Existují ale otisky v krajině, kdy jiná barva půdy nebo porostu prozradí, kde stávaly staré objekty, kde probíhaly dějinné události. Špičkové oddělení Archeologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Martina Gojdy již přes třicet let vytváří archiv leteckých záběrů povrchu naší země. Jde o světově unikátní projekt, který nám nabízí nové poznatky o naší historii.

Mimo náš dohled probíhá nový vesmírný závod, který narušuje globální geopolitickou rovnováhu. Technologický gigant Elon Musk již vyslal na oběžnou dráhu 3 000 satelitů, aby přinesl internet přes satelity na nejodlehlejší místa na planetě. Zmocněním se nízké oběžné dráhy Země získává geopolitickou převahu a vtahuje Čínu a Evropu do závodu o tuto oběžnou dráhu. Satelitní projekty se množí. Jaký svět vzejde z této kolonizace nízké oběžné dráhy Země? Vesmírné agentury se obávají přetížení a zvýšeného rizika diplomatických krizí. Zatímco Elon Musk vidí svou moc upevněnou spojenectvím s Donaldem Trumpem, píše se nová kapitola v dobývání vesmíru s bezprecedentními dopady na Zemi. Měli bychom vyhlásit moratorium na stop stav dalších satelitních projektů? A můžeme to vůbec zvrátit?

Vládci odjakživa odvozovali svou moc od Boha a jeho ochranu hledali v různých božských relikviích. V průběhu uplynulých staletí se kolem nich vytvořilo mnoho obdivuhodných uměleckých děl. Pojďte se na ně podívat. Ukážeme vám relikviář ve vídeňské katedrále svatého Štěpána nebo Dóžecí palác v Benátkách, které patří nejen k významným duchovním, ale také uměleckým a architektonickým památkám.

Svět je plný výjimečných staveb, které udivují a inspirují. Za těmito architektonickými poklady lze najít touhu po kráse, vynalézavost a mnohdy i ojedinělé technologie.