Publicistický

Nejčastější příčinou úmrtí v perinatálním období je sebevražda. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Ženy v šestinedělí, i ty po císařském řezu jsou ponechány bez systémové poporodní péče v domácím prostředí, přesto, že je ohroženo jejich fyzické i psychické zdraví. Ještě před revolucí bylo běžné, že ženy po porodu navštěvovaly ženské sestry. V dnešní době je kompetentní osobou k péči o ženu a novorozence komunitní porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny mají na tuto péči kód, a žena má nárok na tři návštěvy hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny však nechtějí s komunitními porodními asistentkami uzavírat smlouvu a předseda České gynekologické a porodnické společnosti nevidí k návštěvě porodní asistentky u ženy těhotné či po porodu…

Čtyřdílná dokumentární série Sperminátoři sleduje několik mužů na oplodňovací misi za záchranou české populace. Jejími protagonisty jsou muži, kteří darují sperma již řadu let. Jsou průkopníky modelu soukromého dárcovství a své sperma poskytují často bez účasti jakýchkoli institucí, bez nároku na honorář a na „dobré slovo“. Mají různý věk, různé zájmy, různý počet potomků a dokonce i různé metody dárcovství. Jedno však mají společné – touhu rozšířit svůj genofond. Ta některé z nich dokáže pohltit natolik, že ji staví nad všechny ostatní zájmy. Altruismus se mnohdy stává závislostí a poptávka po jejich „službách“ je obrovská. Kdo jsou muži, kteří se cítí být předurčeni k šíření svých genů? Kdo jsou ženy, které využívají jejich „služeb“? A jak jsou na tom děti,…

Série Prvních 48 hodin odhaluje zákulisí práce kriminalistů v prvních, často nejdůležitějších, 48 hodinách po spáchání zločinu. Diváci se tak stanou svědky skutečných výslechů, sledování podezřelých a dalších policejních postupů, což sérii odlišuje od jiných kriminálních formátů. Prvních 48 hodin se nesoustředí na rekonstrukce vražd, ale sleduje autentické příběhy detektivů, obětí i podezřelých, doplněné o reálné záběry. Prostřednictvím rozhovorů a policejních záznamů odhaluje každodenní praxi amerických policistů z oddělení vražd a zachycuje emoce, lži, komunitní dynamiku a intenzivní napětí, které provází vyšetřování. Díky tomu jednotlivé epizody nabízí unikátní vhled na komplexní proces vyšetřování vražd a jeho dopad na všechny zúčastněné.

Francouzští dokumentaristé se pokusili o komplexní pohled na nejznámější vizuální atrakci Paříže, 324 metrů vysokou ocelovou věž vzešlou z dílny proslulého stavitele a konstruktéra ing. Gustava Eiffela. Krajková žirafa, jak byla ve své době nazývána, byla dokončena v roce 1889 v areálu Světové výstavy konané tehdy v Paříži v souvislosti s oslavami 100. výročí Velké francouzské revoluce. Historici umění a dějin architektury nás seznámí s myšlenkou stavby megavěže a její realizací. Věž sama sehrála také roli v dějinách francouzských telekomunikací a dodnes je jednou obří anténou. Hlavně je ovšem cílem několika milionů návštěvníků z celého světa ročně. Jim vedle technicky zajímavých výtahů slouží i několik restauračních zařízení. Do kuchyně jednoho z nich se podíváme. Věž inženýra Eiffela se pokaždé večer…

Projekt Pocta novému cirkusu / Aquanauts zavěsil nad Prahu nejlepší akrobaty z České republiky, Slovenska a Švédska… a vyrazil divákům dech. Dokument Cirkus v srdci je oslavou, zpovědí a upřímným vyznáním umělců nového cirkusu z celého světa i těch, kteří stojí v pozadí. Zkrátka všech, co upsali duši cirkusu.

 Lidé, kteří se věnují válečnému reportování, musí mít tak trochu zvláštní výbavu – profesionální i mentální. Kromě všech věcí, které by měly být svaté všem novinářům (jako oddanost pravdě, zvídavost nebo důslednost) musí disponovat ještě dalšími dovednostmi či vlastnostmi – fyzická i psychická odolnost, schopnost improvizace a především odvaha. Tuto práci opravdu nemůže dělat každý novinář. Těchto novinářů v českém žurnalistickém světě není mnoho. Ale jsou. A někteří jsou velmi dobří a zajímaví. A zřejmě i největší cynik vnímá, že jejich práce si zaslouží úctu a obdiv. Dokumentarista Petr Jančárek mluví s řadou reportérů, kameramanů a fotografů o tom, jak svoji profesi vnímají. Jak prožívají strach a jaká je jejich motivace pro tuto práci.

Lidová hudba a lidové výtvarné umění se často prolínají, inspirují a obohacují

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností. Sledujte, jak pokračují přípravy na další start soukromé vesmírné lodi, vyslání lidské posádky na Mars nebo objevení obyvatelných planet. Odhalte, jak noví hráči v tomto oboru, ať už státy nebo korporace, zásadně mění cíl lidstva na hranici neznáma.

Po čtyřiadvaceti letech obchodních letů bez nehody byl Concorde považován za jedno z nejbezpečnějších dopravních letadel v historii letectví. Co tedy způsobilo onoho červencového dne leteckou katastrofu, která si vyžádala sto třináct obětí na životech?

Náš film bude vyprávět o tajemství Divadla Sklep, o jeho historii i současnosti a sledovat principy jeho obdivuhodně dlouholeté existence a soudržnosti. Samozřejmě bude také portrétovat jeho výrazné osobnosti, za všechny jmenujme otce zakladatele Davida Vávru a Milana Šteindlera, dále pak Tomáše Hanáka, Václava Marhoula, Aleše Najbrta, Evu Holubovou či Jiřího Macháčka. Mnoho osobností z řad herců, muzikantů a režisérů, které zde od roku 1971 začínaly svoji uměleckou dráhu, fungují v dnešním kulturním a mediálním světě jako úspěšní a oblíbení solitéři. Doufáme, že ti, co tuto skutečnost netuší, se díky našemu filmu dozvědí nové souvislosti a současně proniknou do tvorby a poetiky jedné ze stálic divadelního světa, která letos oslaví 45 let své existence.