Publicistický

31. ledna 1961: z mysu Canaveral startuje raketa Mercury. Astronaut na její palubě je tříletý šimpanz jménem Ham. Mladého šimpanze vynese do stratosféry, kde bude odolávat vysokému tlaku i značnému rozdílu teplot, než jeho kabina dopadne zpět do Atlantského oceánu. Stane se tak prvním „pozemšťanem“, který se vrátil z vesmíru živý. Film popisuje příběh šimpanze od jeho narození v africké džungli až po setkání s jeho ošetřovatelem Jeffem, který mu věnoval láskyplnou péči během náročného dvouletého výcviku. Jejich společné vítězství otevřelo cestu ke hvězdám astronautům NASA, kteří následovali po Hamovi.

Kostel Božího těla v Gutech, v malebném podhůří Moravskoslezských Beskyd, patřil po staletí k nejpozoruhodnějším roubeným stavbám sakrální architektury. Podle letopočtu vytesaného v portálu kostela pocházel z roku 1563 a stáří stavby potvrdily před několika lety dendrologické testy trámů kostela. Jedle použité na stavbu totiž skutečně pocházely z let 1560 až 1564. Interiér kostela byl později vyzdoben obrazy a řezbami z dílen autorů Těšínského Slezska. Podle odborníků byl kostel Božího těla, vybudovaný v duchu goticko-renesanční architektury, jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb na našem území, a byl proto zapsán na seznam kulturních památek. V srpnu roku 2017 byla tato stavba zcela zničena úmyslně založeným požárem…

Babička i teenager plný energie v jedné osobě. Tak Zdenku Wasserbauerovou popisují lidé v jejím okolí. Kde se v ženě, která by si ve svých 82 letech mohla užívat zaslouženého odpočinku, bere síla, aby trávila celé dny na cestách, na nohou a hlavně nikdy nekončícím náborem potenciálních dárců? K odpovědi na tuto otázku se musíme vrátit do doby, kdy její vnuk a režisér filmu, onemocněl jako dítě leukémií. Pavel se vyléčil, ale jeho kamarád Honzík takové štěstí neměl. Nenašel se pro něj vhodný dárce kostní dřeně. „Babička Šance“ od té doby doslova „jede na dřeň“ a s nikdy nekončícím zápalem již více než 25 let šíří osvětu a intenzivně pracuje na rozšiřování registru dárců kostní dřeně.

Nejčastější příčinou úmrtí v perinatálním období je sebevražda. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Ženy v šestinedělí, i ty po císařském řezu jsou ponechány bez systémové poporodní péče v domácím prostředí, přesto, že je ohroženo jejich fyzické i psychické zdraví. Ještě před revolucí bylo běžné, že ženy po porodu navštěvovaly ženské sestry. V dnešní době je kompetentní osobou k péči o ženu a novorozence komunitní porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny mají na tuto péči kód, a žena má nárok na tři návštěvy hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny však nechtějí s komunitními porodními asistentkami uzavírat smlouvu a předseda České gynekologické a porodnické společnosti nevidí k návštěvě porodní asistentky u ženy těhotné či po porodu…

Čtyřdílná dokumentární série Sperminátoři sleduje několik mužů na oplodňovací misi za záchranou české populace. Jejími protagonisty jsou muži, kteří darují sperma již řadu let. Jsou průkopníky modelu soukromého dárcovství a své sperma poskytují často bez účasti jakýchkoli institucí, bez nároku na honorář a na „dobré slovo“. Mají různý věk, různé zájmy, různý počet potomků a dokonce i různé metody dárcovství. Jedno však mají společné – touhu rozšířit svůj genofond. Ta některé z nich dokáže pohltit natolik, že ji staví nad všechny ostatní zájmy. Altruismus se mnohdy stává závislostí a poptávka po jejich „službách“ je obrovská. Kdo jsou muži, kteří se cítí být předurčeni k šíření svých genů? Kdo jsou ženy, které využívají jejich „služeb“? A jak jsou na tom děti,…