Publicistický

Vydejte se s námi na cestu světem mikročipů a motorů a podívejte se, jak se z prvních vozů se spalovacími motory vyvinula elegantní a sofistikovaná autonomní vozidla. Jak ovlivní dnešní technické milníky vzhled automobilů, a tím i měst zítřka? Vzhledem k tomu, že inženýři stále posouvají hranice možného, mohly by se benzinové pumpy, pedály, a dokonce i dopravní nehody jednoho dne stát minulostí?

Čím je dalajláma starší, tím více otázka jeho nástupnictví odhaluje nejen problémy kolem budoucnosti Tibeťanů, ale také složitou geopolitickou rovnováhu světa. Indie, Spojené státy a Evropa podporují Tibet, který se od anexe v roce 1950 dožaduje autonomie. Napětí s Čínou, odhodlanou jmenovat budoucího dalajlámu, však vyvolává obavy, že se spor ještě více zradikalizuje. Zejména proto, že čínsko–indická hranice je sporná a diskutuje se o ní již od roku 1962. Po anexi Tibetu Mao Ce–tungovou lidovou armádou ztratila Indie svého buddhistického souseda a ocitla se tváří v tvář komunistické Číně. Citlivě vnímala těžkou situaci tibetského lidu, který procházel násilnou sinizací, a poskytla azyl 14. dalajlámovi a uprchlíkům, kteří utíkali před represemi, i když tím riskovala, že se znelíbí Velkému kormidelníkovi Maovi. Od…

Představíme vám ženy a muže, jejichž úspěch stál na pochopení síly obrazu a schopnosti chovat se před objektivem přirozeně, vystupovali před ním jako na jevišti. Historie pohyblivých obrázků začala prvním promítáním v kinematografu bratří Lumièrových v roce 1895. Tehdejší filmový průmysl produkoval jen krátké grotesky, využívající pantomimické herectví. Francouzský režisér Georges Méliès k nim pak dělostřeleckým granátem vstřeleným do oka Měsíce přidal doušku poezie. Kamery se však měly brzy stát svědky aktuálních událostí. První filmový týdeník se začal v kinech promítat už v roce 1908… Dvacáté století začalo stavbou prvních kin. Po roce 1945 však svět zachvátila jiná revoluce, která uvedla v život úplně jiný typ média. Pohyblivé obrázky si prostřednictvím televizí našly cestu až do našich obývacích pokojů a napomohly…

Dokument zprostředkuje několik příběhů a pohledů těch, kteří si prošli velmi ranou ztrátou dítěte. Sleduje také, jak se změnil přístup zdravotnictví i veřejnosti k těm, kteří prožívají těžkou zkušenost a jakou mají oporu v našem zákonodárství. Setkáme se s matkou, která přišla o dítě před 30 lety, kdy neexistovala perinatální paliativní péče. Zprostředkujeme zkušenost rodiny, jež si prošla těžkou zkouškou před sedmnácti lety, též bez podpory a porozumění zdravotnického systému. Vyslechneme i příběh ženy, které se narodily před půl rokem mrtvá dvojčata a zažila podpůrný a chápající postoj zdravotníků. Matky i odborníci (lékaři) sdělí, co nejvíc pomáhá v těchto těžkých situacích matce, otci, rodině, kde hledat pomoc a jakou. Autoři knihy „Etika a právo v péči o rodiny po ztrátě…

Byly to právě tramvaje, či pouliční dráha, které stály na samotném počátku moderní hromadné městské dopravy, a to nejen v Praze. Nejprve s koňským pohonem provozované v české metropoli od roku 1875 Akciovou společností Pražske tramwaye belgického podnikatele Édouarda Otleta a po roce 1897 již Elektrickými podniky. Dnes se po našem hlavním městě můžete svézt až 26 denními a 9 nočními tramvajovými linkami, z nichž každá má své vzrušující příběhy. Tak jen směle nastupte společně s Davidem Vávrou do tramvaje a projeďte Prahou v novém autorském dokumentárním cyklu Radovana Lipuse Taje pražské tramwaye! Uvidíte sami, že tramvaj neveze jen lidi, zvířata či věci, ale i jejich sny, touhy a skryté taje a všechny zná je!