Válečný

Příběh fotografky a modelky Elizabeth Lee Millerové, která se během druhé světové války stala uznávanou válečnou korespondentkou časopisu Vogue.

Příběh je zasazen do pohraničního městečka Eglau a jeho ústřední postavou je bohatý mlynář a majitel pily August Habermann. Ač Němec, nerozlišuje české a německé obyvatele své obce, pomáhá i za cenu možného vlastního sebezničení. Válka, nacistická surovost a zřejmě i značně podlomená psychika lidí však udělá své v okamžiku osvobození a Habermann se stává obětí lidového lynče, jeho žena a dítě musí odejít do Německa spolu s dalšími sudetskými Němci v rámci poválečných odsunů. Režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu.

Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile.

Film Památkáři je akční drama inspirované skutečným příběhem jednoho z největších pátrání po uměleckých pokladech v historii, které se soustřeďuje na sedm vysloužilých mužů bez kondičky – ředitelů muzeí, umělců, architektů, kurátorů a historiků umění – kteří se postavili do předních linií Druhé světové války, aby zachránili světová mistrovská díla ze spárů nacistických zlodějů a vrátili je do rukou jejich právoplatných majitelů. Ovšem jsou-li ony artefakty ukryty za nepřátelskou linií, jak by mohlo našich sedm statečných uspět Památkáři i přesto svádějí závod s časem, aby zabránili zničení tisíců let staré kultury – a neváhají nasadit své životy, odhodlaní chránit a bránit největší díla lidstva.

Jen několik málo měsíců, po takřka absolutním obsazením země invazivními vojsky Korejské lidové armády, v roce 1950, vydal americký námořní generál Douglas McArthur (Liam Neeson) přímý rozkaz k tajné operaci nazvané X-Ray, která měla dle jeho osobního názoru přivést v případě úspěchu celou jeho rozsáhlou námořní flotilu spojeneckých vojsk, čítajících takřka osmdesáti tisícové vojsko, až k samotným mělčinám přístavního města Inčchon. Mělké vody, obepínající geograficky strategický přístav obsazené země, byly ale poseté podmořskými minami, jejichž plán rozmístění měl pouze jeden jediný člověk, tyranský severokorejský velitel Gye-jin Lim (Beom-soo Lee). Jihokorejský velitel Hak-soo Jang (Jeong-jae Lee) se s generálovým požehnáním vydává společně se sedmi členy na sebevražednou misi, která má rozhodnout o výsledku celé Korejské války. Jeho úkolem je infiltrovat se…

Motorový torpédový člun PT-109 proslul jako plavidlo pod velením J. F. Kennedyho, který pro záchranu svých můžu neváhal nasadit vlastní život

Hans Pippig se v dubnu 1943 dostává za šíření bolševické propagandy do koncentračního tábora Buchenwald. Během nadcházejících let se stane členem táborové buňky, která plánuje ozbrojený převrat, jenž má nastat ve chvíli, kdy budou Němci vyklízet tábor před postupující západní frontou. Na jaře 1945 se do tábora s jedním z mnoha transportů dostává malý chlapec, kterého tam v kufru propašoval přítel jeho otce. Pippig chlapce náhodou objeví a rozhodne se za pomoci kolegů ze skladiště oděvů pro vězně a zabavených věcí chlapce v táboře schovat a uchránit před jistou smrtí… Film z produkce společnosti UFA Fiction představuje druhou adaptaci stejnojmenného románu Bruna Apitze z roku 1958. Autor, který sám coby komunista strávil osm let v koncentračním táboře Buchenwald, v knize…

Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent).

Je rok 1939. Anglie je ve válce. A brzy vzplane bouřlivá láska, jež bude vykoupena tragickou cenou. Mladý spisovatel Maurice Bendrix vzbuzuje ve vášnivé Sáře Milesové, spoutané nudným manželstvím s bohatým civilním úředníkem Henrym, neodolatelnou přitažlivost od prvního okamžiku jejich setkání na večírku. Jejich vášnivý sexuálně osvobozující milostný vztah je přerušen bombardováním, při němž Maurice málem přijde o život. Sarah jejich vztah okamžitě ukončí a Maurice se cítí strašlivě podveden. Dva roky nato se setkává s Henrym. Opět se v něm probouzí posedlost Sárou a pronásledován vášnivými vzpomínkami znovu vstupuje do jejího života, aby poznal důvody, ze kterých pramenilo zahubení jejich vzájemné stravující lásky.

40. léta. Válečný slovenský stát staví svou identitu na nenávisti k menšinám. Po vyhnání Čechů odjíždějí první židovské transporty. Sílící nacionalismus postihuje i maďarskou vdovu Mariku, která přijde o práci v arizovaném krejčovském salónu v centru Bratislavy. Do její vesnice přijíždějí gardisté s jasným posláním: „Zasít slovenskou krev v tomto Maďarmi obývaném koutě slovenského pohraničí!“ Kvůli svému původu i tomu, že ukrývá židovského chlapce, se Marika snaží držet v ústraní. Přesto se ocitne v centru pozornosti dvou mužů. Kapitána slovenské Hlinkovy gardy a německého nacistického důstojníka.