Válečný

Jedenácté výročí útoku na newyorská Dvojčata se teroristická bojůvka operující na severu Afriky rozhodla „oslavit“ útokem na americkou ambasádu v libyjském Benghází. Její zaměstnanci sice již předem tušili, že se něco chystá, tajné služby však jejich pocit ohrožení relativizovaly. I proto se pracovníci ambasády ocitli tváří v tvář obrovské přesile prakticky bez větší ochrany, kterou by si pobyt v „třaskavém“ regionu jinak určitě zasluhoval. Neměli by sebemenší šanci, kdyby v oblasti nepůsobila skupinka „bezpečnostních analytiků“, bývalých elitních mariňáků. Ti hodí za hlavu všechny psané i nepsané postupy, především nařízení, aby se do ničeho nevměšovali, a rozhodnou se bránit ambasádu do poslední kapky krve. Časový údaj ve filmu odkazuje k době, po kterou se nerovný boj o ambasádu sváděl.

Když se mise speciálních jednotek Delta Force strašlivě zvrtne, má pilot bezpilotního letounu Reaper 48 hodin na to, aby napravil situaci, která se zvrhla v divokou záchrannou operaci. Bez jakýchkoli zbraní a komunikace s dronem nad hlavou se pozemní mise náhle změní v plnohodnotnou bitvu, když je tým objeven nepřítelem.

Epopej o Karpatsko-duklianskej operácii.

Do thajského kláštera, kde se Rambo (Sylvester Stallone) snaží najít klid v duši, přijíždí plukovník Trautman (Richard Crenna) s nabídkou další bojové akce, tentokrát v Afghánistánu. Rambo však odmítne, a teprve když se dozví, že při zásahu byl Trautman zajat ruskými okupanty, jeho odhodlání nic nezastaví, opustí poklidné meditace a vydá se příteli na pomoc. Podaří se mu proniknout až k zajatému a sadistickým velitelem mučenému plukovníkovi a s pomocí afghánských povstalců ho osvobodí. Ještě však není vyhráno, protože ho čeká střetnutí nebezpečnější než všechna předchozí…

Československá jednotka v součinosti s Rudou armádou, stojí před Duklou. Sovětská armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim a malý chlapec František Bureš, který tam byl nalezen, je poslán k československé jednotce. Františka umístili hluboko do týlu mezi vojáky, kteří pracovali v polní prádelně. Byli to především tatící pokročilého věku a ti se Františka ujali se starostlivostí zcela otcovskou. A tak malý chlapec pomaličku zapomínal na koncentrační tábor a pozvolna se z něj stával bezstarostný desetiletý chlapec. Jenže náš malý František začal tropit všelijaké nezbednosti, kterými sice trápil své „tatínky“, ale ti ze soucitu mu všechno odpustili.