Životopisný

Biografické drama natočené v britsko-německé koprodukci vychází ze skutečného životního příběhu skotského cyklisty Graema Obreeho, který v roce 1993 ohromil celý sportovní svět. Jako nezaměstnaný amatér totiž překonal světový hodinový rekord na vlastnoručně zkonstruovaném kole, jež sestavil ze železného šrotu. Graem, který vyrůstal v Ayrshire, byl vždycky bojovník. Ale když zkrachoval jeho obchod s koly, neměl peníze ani sponzory na to, aby si splnil svůj sen a mohl se přihlásit se do světové cyklistické soutěže. Přesto se nevzdal a nakonec se mu podařilo dostat se na závody do Norska. Tím ale jeho osudový příběh o nezlomné lidské vůli teprve začal…

Milan Rastislav Štefánik v průběhu 1. světové války významně přispěl k vytvoření podmínek vedoucích ke vzniku Československa. Bohužel zahynul při letecké katostrofě. Představitel hlavní role Chorvat Zvonimir Rogoz získal Filmovou cenu.

Nadaný a čestný, leč chudý černošský mladík Carl z amerického Jihu (Cuba Gooding Jr.) neměl v roce 1943 příliš na vybranou. Jako dobrovolník vstoupil do armády, ale jeho sen o službě u amerického námořnictva na každém kroku zakopával o otevřený rasismus. Jako první černoch se sice dostal, i když s velkými obtížemi, do elitní školy pro potápěče-záchranáře, nicméně ani jeho velitel Billy Sunday (Robert De Niro) mu to nijak neulehčoval…

Nečekaným hrdinou filmu je Alexej, hasič v elektrárně. Na nebezpečné misi ho doprovází inženýr Valerij a vojenský potápěč Boris. Jejich úlohou je vypustit vodu z nádrže pod hořícím reaktorem. Nemají čas na řádnou přípravu; voda v zatopených chodbách, kterou budou muset projít, je každou hodinu teplejší, protože roztavené jádro reaktoru prosakuje stále blíže. Tři muži, připraveni obětovat vlastní životy, aby zabránili ještě větší katastrofě, sestoupili do hlubin budovy reaktoru…

Na počátku stál slovenský televizní seriál Lekár umierajúceho času, věnovaný vědci rudolfínské doby Janu Jeseniovi. Skončil na popravišti spolu s dalšími pány po prohraném protihabsburském povstání. Když režisér Miloslav Luther pojal ideu z natočeného materiálu vytvořit zkrácenou verzi pro kina, musel jej nejen syžetově přestavět, ale také nadabovat do češtiny. Vznikla však jen ilustrativní skládanka, osvětově popisující jednotlivé etapy hrdinova pohnutého života.