Liga mistrů UEFA

Herní systém

Herní systém Ligy mistrů, Evropské ligy a Konferenční ligy se v posledních sezónách zásadně změnil. Klasické skupiny jsou minulostí – týmy nyní hrají v jedné velké tabulce. V Lize mistrů a Evropské lize každý tým odehraje 8 zápasů proti různým soupeřům z různých výkonnostních košů, bez odvetných duelů. Konferenční liga nabízí v základní části 6 zápasů.

Prvních 8 týmů po základní části postupuje přímo do osmifinále, zatímco kluby na 9.–24. místě hrají předkolo play-off. Týmy, které vypadnou, už nesestupují do nižších soutěží, jak tomu bývalo dříve.

Tento formát prodlužuje základní část až do konce ledna. Následné vyřazovací boje se hrají podle pavouka určeného pořadím po základní části. Finále všech tří soutěží se nadále koná na neutrální půdě.

Zajímavosti o Lize mistrů

• Které méně známé týmy dokázaly překvapit a dosáhnout výrazného úspěchu?
  

Vůbec největším překvapením za posledních 20 let bylo celkové vítězství FC Porta v Lize mistrů v sezoně 2003/2004, pod vedením tehdy málo známého Josého Mourinha.

Dalším šokem by se dalo považovat vítězství Interu Milán, pod kterým byl rovněž podepsaný portugalský stratég José Mourinho. Inter se ve finále postavil tehdy hvězdnému Bayernu Mnichov, ale ani to nestačilo na skvělou taktiku Interu. Jose Mourinho je jediný trenér na světě, který vyhrál Ligu mistrů, Evropskou ligu a Konferenční ligu.

• Jaké byly nejdražší přestupy, které měly vliv na Ligy mistrů?

Přestupy mají větší dopad na ligové soutěže než na krátkodobé zápasy jako Liga mistrů. Vůbec nejzdařilejším přestupem za poslední roky byl transfer 24letého Erlinga Haalanda z Borussie Dortmund do Manchesteru City za 60 milionů eur, kde působí od sezony 2022/23.

Velkou přestupní ságou, kterou sledovala média po celém světe, byl přestup 25letého Kyliana Mbappého z PSG do Realu Madrid za 15 milionů eur. Jako volný hráč získal obrovský podpisový bonus ve výši 100 milionů eur. Mezi další velké přestupy tohoto období patří také 25letý Victor Osimhen na hostování z Neapole do Galatasaraye ve výši 9–10 milionů eur a 24letý Julián Alvarez z Manchesteru City do Atlética Madrid za 75 milionů eur.

• Jaké jsou unikátní fanouškovské zvyky a atmosféra během zápasů?

1. Německá Borussia Dortmund má pravděpodobně nejlepší fanoušky v Evropě. Jejich stadion s kapacitou 81 635 míst je na zápasech pravidelně zaplněn průměrně 80 tisíci diváky. Samotný kotel, kde fandí nejvěrnější příznivci po celý zápas, pojme 20 tisíc lidí – což je stejná kapacita jako celý stadion Eden, kde hraje Slavia.
2. Fanoušci katolického Celticu Glasgow jsou naprostí fanatici, kteří podporují svůj tým tak intenzivně, že soupeři přijíždějí do Celtic Parku s husí kůží. Vrcholem sezóny je derby s protestantskými Rangers, kdy planou nejen fotbalové, ale i náboženské vášně. Tento zápas patří k nejdivočejším na světě.
3. Turečtí fanoušci, zejména týmy Fenerbahce Istanbul, Galatasaray Istanbul a Besiktas Istanbul, patří mezi ty nejhorkokrevnější. Ostatní fanouškovské tábory mají velký respekt k těmto fanatikům.
4. V Anglii mezi fanoušky vládne Liverpool s jejich legendární tribunou The Kop na stadionu Anfield. Stadion byl postaven již v roce 1884 a při příjezdu na každého dýchne neopakovatelná atmosféra.
5. Italští fanoušci, zejména ti z klubů jako Neapol, AC Milán, Inter Milán, AS Řím nebo Juventus, jsou pověstní svou vášní a láskou k fotbalu. Zápasy jsou okořeněny krásnými choreografiemi, které patří k těm nejlepším na světě.

• Jaký vliv má účast v této soutěži na finance klubů, měst a regionů?

Záleží na tom, o jaké kluby se jedná. U top evropských týmů nemá finanční vliv Ligy mistrů tak velkou roli. Majitelé těchto klubů jsou finančně zajištění a jejich rozpočty nejsou závislé na příjmech z této soutěže.

U menších klubů, jako jsou Sparta, Slovan Bratislava, Young Boys, Dinamo Záhřeb nebo CZ Bělehrad, je vliv značný. Příjmy z Ligy mistrů mohou jejich rozpočty výrazně navýšit. Bez těchto peněz by neměli šanci konkurovat.

Dalším přínosem pro kluby jsou příjmy ze vstupenek, prodeje dresů a suvenýrů, což díky účasti v Lize mistrů výrazně roste a pokud se bavíme o vlivu na města, nejvíce na tom vydělají ubytovací a stravovací zařízení.

Češi v Lize mistrů

Jsou mezi vítězi Ligy mistrů i čeští hráči?

Máme celkem 4 hráče, kteří vyhráli Ligu mistrů během svého působení v zahraničních klubech. Milan Baroš a Vladimír Šmicer zvítězili v barvách Liverpoolu. Marek Jankulovski pozvedl trofej v klubu AC Milán a Petr Čech vyhrál se svým klubem Chelsea FC.

Dostaly se do Ligy Mistrů i české týmy?

Ano, české týmy se dostaly do Ligy mistrů. Nejúspěšnějším českým klubem v historii této soutěže je AC Sparta Praha. Tým se třikrát probojoval do osmifinále (16 posledních týmů). Sparta poprvé vstoupila do Ligy mistrů v sezoně 1994/1995 a naposledy se dostala do osmifinále v letech 1999/2000, kde čelila FC Bayern Mnichov.

V roce 2024 se Sparťané po dlouhých 19 letech vrátili do milionářské soutěže, kde si za svůj postup do ligové fáze odnáší úctyhodných 18,62 milionu eur, tedy více než 465 milionů korun.

Dalšími českými kluby, které si v minulosti zahrály Ligu mistrů, jsou SK Slavia Praha a Viktoria Plzeň. Slavia se poprvé probojovala do skupinové fáze v sezóně 2007/08 a od té doby se v ní představila několikrát, naposledy v ročníku 2021/22. Letos, v sezóně 2025/26, má zajištěnou přímou účast v ligové fázi a čeká ji osm zápasů proti evropské elitě. Viktoria Plzeň hrála Ligu mistrů opakovaně od roku 2011, v základní části se střetla například s Interem Milán, Bayernem Mnichov nebo Barcelonou.