Magalhãesova plavba kolem světa

Podobně jako Kryštof Kolumbus věřil Fernao de Magalhaes v existenci západní námořní trasy do Asie. Ta měla výrazně zkrátit cestu k východoasijským Ostrovům koření. Hřebíček a muškátový oříšek patřily počátkem 16. století v Evropě k žádanému zboží a vyvažovaly se drahými kovy. Navíc když se slavnému mořeplavci dostal do ruky dopis jeho přítele Francesca Serrana, v němž vychvaloval bohatství a krásu ostrovů Tidore a Ternate, rozhodl se Magalhaes svého kolegu napodobit, nicméně pro svou odvážnou plavbu nenašel v rodném Portugalsku odpovídající finanční podporu. Obrátil se tedy na španělského krále, který svolil a nechal vypravit pět lodí s více než 200 námořníky. Přestože většina mužů plavbu nepřežila, včetně samotného cestu Magalhaes, který nespatřil ani vysněné ostrovy, Evropané ji považovali za veleúspěšnou. Sebastiano Elcano, jenž za mnohem slavnějšího kapitána plavbu dokončil, a tedy jako první námořník se zbylými 17 muži obeplul svět, však záhy upadl v zapomnění.