Paganiniho bájné struny

Existuje bezpočet barvitých příběhů o démonických vystoupeních Niccola Paganiniho. Pouze málo diváků ví, že věnoval zvláštní pozornost výběru strun pro svůj nástroj – housle. Znalost udržovaná po staletí v tajnosti spočívala ve výrobě strun z jehněčích nebo ovčích střev, které se nazývaly italsky corde divine, tedy božské struny. Německý dokument Paganiniho bájné struny režiséra Herberta Eisenschenka je neobyčejnou filmovou studií čtyřsetletého evropského vývoje strun, na jehož konci přicházíme k zásadnímu poznání: dojem ze zvuku střevových strun osciluje mezi lidskou nepřesností a dokonalostí přírody. Přitom perfektnost při provozování hudby je v tomto případě spíše nežádoucí. V dokumentu hovoří Matthias Honeck z Vídeňských symfoniků, dirigent Ingo Metzmacher, barokní cellista Christoph Harer, strunař Mimmo Peruffo, ředitel římské konzervatoře Santa Cecilia Roberto Giuliani, houslař Matthia Bölli a další.