Televizní program

Posádka tanku pod velením seržanta Dawsona (Tom Stadham) se snaží rychle se dostat z nepřátelského území, které bude americké letectvo zanedlouho bombardovat. Cestou však chtějí pomoci sestře Claudette zachránit děti ze sirotčince. Ukáže se, že to jsou její vlastní děti, ale nakonec se podaří zachránit ji a její dcerku a úspěšně vyváznout i z bombardování.

Tvůrčí tým televizního fenoménu, úspěšného seriálu The Inbetweeners, se vrací s celovečerním snímkem Přizdis*áči, aby ukázal, co se stane, když se čtveřice mladíků vypraví na dovolenou bez svých rodičů, bez učitelů, bez peněz a s velmi malou šancí na to, že by dovolenou mohli strávit v dámské společnosti. Život dospívajícího člověka definuje celá řada významných událostí, od první návštěvy restauračního zařízení až po první nesmělé a neohrabané doteky, a vysoko na žebříčku těchto životních zážitků je pochopitelně první dovolená v zahraničí bez doprovodu rodičů. A protože se jejich dny působení v Rudge Park Comprehensive chýlí ke konci, rozhodnou se Will, Simon, Jay a Neil, známí též jako „přizdis*áči“, že se na takovou potenciálně přelomovou cestu vypraví. Cílem jejich cesty je…

Monty Don, vyzbrojen svými mimořádnými zahradnickými dovednostmi a vášní k zahradám jako takovým, projíždí Japonskem, aby objevil nejkrásnější zahrady ostrovního císařství. Důkladně se podívá, jak přetváří dnešní japonské zahrady zajímavý mix tradičních a moderních řešení.

Americkou firmu podnikající v nemovitostech kontaktují dva muži vydávající se za knížete z fiktivního evropského knížectví Devonshire a jeho společníka. Nabízejí velkou investici do hotelu, avšak předtím je třeba poslat na účet devonshirské společnosti jistou částku. Vše se zdá být v pořádku a kníže je navíc velmi pohledný, což nenechá právničku americké firmy Annu ani její šéfovou Bridget v klidu.

Zpívající baskytarista Gordon Matthew Sumner (roč. 1951), který podle svého černožlutého trička dostal přezdívku Sting, opustil jazzrockové combo Last Exit v lednu 1977 a vzápětí v Londýně spoluzaložil legendární rockové trio The Police. V té době se objevil i ve svých prvních filmových rolích Quadrophenia (1978), Artemis (1981), Radio On (1980), Secret Police – Man’s Other Ball (1981), Dune (1984). Jeho progresivní smýšlení se projevilo účastí na turné Human Right’s Now! a na mnoha projektech zabývajících se ochranou životního prostředí. V roce 1987 založil vlastní vydavatelství Pangaea. V roce 1989 hraje ve Washingtonu v divadelní hře Třígrošová opera. Spolupracoval s dvorním aranžérem Milese Davise – s Gilem Evansem, a se saxofonistou Branfordem Marsalisem. Vyznavač jógy, vegetariánství a deštných pralesů.

Mladí manželé Hynek a Pavla Dolejšovi se rozvádějí. Hlavním důvodem je podle všeho Hynkova matka, která se mladým manželům neustále plete do života a Pavle dává jasně najevo své antipatie. Náhle přijde telegram, kterým ohlašuje svůj příjezd Pavlin otec Arnošt Provazník. Pavla mu nechce o rozvodu říci a také Hynek se prchlivého tchána bojí, takže se nabízí jediné řešení – předstírat fungující manželství. Hynek rychle nastěhuje Pavlu zpět do bytu své matky. Rozpačité chování mladých manželů si Arnošt vysvětlí po svém a sám je přivede rozpaků, když jim druhý den věnuje nové auto. Hynek chce říci tchánovi pravdu, ale ten ho vůbec nepustí ke slovu. Situace se ještě víc zkomplikuje v okamžiku, kdy se paní Provazníková svěří šokované dceři, že…

Pýchou a hlavní starostí majitelky obchodu s kuchyňským zbožím, vdovy Barbory Jarošové, je její milovaný a milující syn Karel. Po studiích se Karel odhodlá opustit rodný dům a najde si místo v pražské továrně na letadla. Brzy je z něho úspěšný konstruktér. Seznámí se s neteří ředitele továrny Mareše, tanečnicí Janou Machovou, a zamilují se do sebe. Karel se rozhodne představit svou nevěstu matce. Barbora však není s jeho volbou spokojena, v jejích očích není „tanečnice“ Karlíčka hodna. Karel citově strádá, což se projevuje zejména v práci. Mareš proto navštíví jeho matku a upozorní ji, že svým postojem ohrožuje synův život, a zároveň ji pozve na letecký den…

Dlouho zakázaný snímek, natočený podle románu Evy Kantůrkové, se odvíjí ve dvou časových rovinách: vypráví příběh odbojného sedláka, který se vzepřel kolektivizaci a byl donucen vystěhovat se z rodné vesnice, a také okolnosti kolem jeho pohřbu o několik let později v téže vesnici, kam se nikdy neměl vrátit – ani po smrti. Místní mocenská elita se smuteční slavnosti právem obává, průvod truchlících by se totiž snadno mohl změnit v mlčenlivý akt nesouhlasu. Drama dosahující bezmála rozměru antické tragédie zde přivádí na scénu odhodlanou vdovu po zesnulém, která urputně, bez ohledu na ustrašeného služebníka božího a navzdory místním funkcionářům, prosazuje honosnou poslední cestu. Režisér Zdenek Sirový, jenž baladicky laděný příběh rozložil do tří částí, postihl, jak se „socialismus s lidskou tváří“…

Artur Drmola je rozmazlený synek z bohaté rodiny, který všude prohlašuje, že ho každá dívka zajímá nanejvýše tři měsíce, a že stejně tomu bude i s jeho manželkou. Jednoho rána se ještě opilý mladík setká v parku se svou dávnou kamarádkou z dětství, Leontýnou Sobotovou. Dívka mu za jeho způsob života vyčiní, ale Artur si nevzpomene, odkud by ho mohla znát. Leontýna je také z bohaté rodiny, přesto pracuje v podniku svého otce. Artur se do ní zamiluje, úplně se změní a začne rovněž pracovat v otcově kanceláři. Starostlivá matka si myslí, že Arturovi něco schází, a hodlá ho oženit. Sobotovi však nepřijmou její vyjednávání, neboť jejich dcera si může zvolit ženicha podle vlastního uvážení…

Sam a jeho starší bratr Michael jsou ryze američtí mladíci s ryze americkými zájmy. Poté, co se společně s matkou přestěhují do poklidného městečka Santa Carla v Kalifornii, se však věci začínají překvapivě měnit. Michael poslední dobou přestává být sám sebou. A jeho matce se nebude líbit, v co se mění.