Televizní program

Severní část Gemeru tvoří vrchy Slovenského Rudohoří, které poskytovaly lidem množství dřeva, vody a nerostného bohatství. Na jihu se rozprostírala úrodná údolí podél řek Slaná a Rimava, sahající až na území dnešního Maďarska. Právě tyto přírodní podmínky umožnily rozkvět regionu a tím i vznik jedinečných kostelů se vzácnými freskami, jež mnohdy odkazují na své italské vzory z období vrcholného středověku. Byla však okázalá výzdoba kostelů opravdu jen oslavou Boha? Anebo se za ní skrývala pýcha místní šlechty a její touha předvést své bohatství a moc? Slovenský dokumentární snímek představuje nádherná umělecká díla a ptá se po jejich významu, okolnostech vzniku i současné potřebě jejich zrestaurování.

SMAJLIVAREŠKA: Pirátske smajliloďky

Richard zkoumá prvky, které spojují různé inženýrské projekty. Zjišťuje, že čím větší je projekt, tím větší výzvu představuje

Správy jednotlivých NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Chtějí ukázat hodnoty krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Proti tomu ovšem stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se cyklus bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.

Petr Pithart strávil dětství na Kladně a v Luhačovicích a vystudoval posléze práva. Dokumentární film zachycuje etapu jeho pobytu ve Velké Británii, který se mu stal celoživotní inspirací, i období, kdy byl z politických důvodů nucen odejít z Právnické fakulty, kde vyučoval, a stal se zaměstnancem průzkumných vrtů. Sledujeme ho také, jak se stává zaměstnancem pražských Sadů, lesů a zahradnictví a potom kolportérem zakázaných tiskovin ze západu. Film se dotýká také jeho působení coby představitele Občanského fóra, předsedy vlády České republiky a iniciátora vzniku Senátu PČR, jehož byl s přestávkou celkem šest let předsedou. Dokument otvírá palčivá témata z naší historie očima Petra Pitharta. V hlubší linii jde o příběh člověka, který se snažil vždy do politiky vnášet etické, hodnotově…

Korunovace legendární britské panovnice v roce 1953 byla převratnou událostí v mnoha směrech. Tím možná nejdůležitějším byl fakt, že díky televiznímu přenosu se z Alžběty stala mimo jiné i nejslavnější žena na světě. Pro královnu samotnou skončil jakýkoli soukromý život. Věděla, že od onoho okamžiku bude vnímána jako symbol. Přesto si našla chvíle, kdy byla, povětšinou skryta očím veřejnosti, především matkou, manželkou, dostihovou fanynkou, vášnivou řidičkou. S těmito osobními archivními záběry zachází královská rodina jako se vzácným kořením a čas od času některé z nich ukáže poddaným. A to je i případ tohoto dokumentu.

Tento dokument je závěrečnou epizodou cyklu Středomoří – soužití člověka a přírody a je takzvaným ‚filmem o filmu‘. Přináší scény ze zákulisí, které přibližují práci filmařů, kteří použili nejmodernější technologie k zachycení jedinečných, dechberoucích záběrů přírody. Diváci se znovu podívají na nejvzácnější středomořské druhy, tentokrát ale z jiného úhlu pohledu. Seriál se natáčel dva roky ve dvanácti různých zemích a snaží se odpovědět na otázku, co lze udělat pro ochranu těchto ohrožených ekosystémů.

Svět hradů a hradišť – jejich majestátnost, architektonická výjimečnost i romantické představy s ním spojené, neustále přitahují naší pozornost. Karlštejn, Pernštejn, Bouzov, Zvíkov, Kost a další zachovalá sídla navštíví každým rokem desetitisíce lidí. Vedle středověkých skvostů je však v naší krajině roztroušeno množství méně významných, či spíše méně zachovalých hradů. A právě na ty se ve svých deseti dílech převážně zaměří nový dokumentární cyklus České televize. Řadu staveb se pokusí oživit prostřednictvím počítačových animací a přinese málo známé příběhy, které jsou s někdejšími správními centry spojeny.

Nepřehlédnutelným jarním ptačím hlasem je „ku ku ku“ – výrazný hlas kukačky obecné. Abychom byli přesní: pana kukačky, kukaččího samce. Kuká totiž jen on a označuje si takto svůj budoucí hnízdní revír a místo klání pro získání samice. Samičí hlasový projev je k slyšení velmi málo. Hlas jejího milostného rozpoložení je zcela jiný, tišší, znějící jako: „kli kli kli“. Pták, jehož hlasový projev zná každé malé dítě – kukačka nebo žežulka, žežulička. Pták, který zabydluje spoustu pohádek, říkadel a místního folklóru, je pro nás ve skutečnosti stále velkou neznámou.. Snad je to i tím, že důkladné a soustavné sledování konkrétních ptačích jedinců v určité lokalitě lze provádět jen s krajními obtížemi. Akční rádius a mobilní schopnost ptáků daleko přesahují možnosti…