Televizní program

Děj se odehrává na Novém Zélandu v roce 1981, kdy příjezd jihoafrického ragbyového týmu vyvolá celonárodní protesty proti apartheidu a rasismu.

Když ovdověla, naplánovala si nový život na venkově, kde převzala veterinářskou praxi. Ale nic nejde podle plánu, navíc ji zaujal jeden muž…

Spisovatel a scenárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal a nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena, která jím začne postupně pohrdat… Každá z postav filmové adaptace románu Alberta Moravii, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardot) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavení scénáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí… Jeden z nejproduktivnějších režisérů francouzské nové…

Poslední ze tří čechovovských inscenací režiséra P. Lébla. Stárnoucí a neúspěšný strýček Váňa se v Divadle Na zábradlí pokusí zabít slavného profesora Serebrjakova.Enfant terrible českého divadla sklonku osmdesátých a devadesátých let minulého století Petr Lébl vytvořil výraznou éru ve vývoji Divadla Na zábradlí. Vedle současné dramatiky se Lébl zaměřil na ruskou klasiku a především díla A. P. Čechova. Po úspěšných představeních Ivanov a Racek to byl Strýček Váňa, kterého dnes nabízíme divákům po šestnácti letech od televizní premiéry, jíž se už režisér nedožil. V duchu postmoderny vybavil Petr Lébl představení řadou zdánlivě nesourodých, provokujících prvků, spoustou různé hudební produkce (herci si například zazpívají Matuškovy Růže z Texasu), akce jako kopání do míče a jiné „schválnosti“, které však ve výsledku vedle exponovaného herectví protagonistů…

Seriál Lísku, leť! je výpravným seriálem studia Amazon a dílem po právu ověnčeným celou řadou prestižních ocenění. Lístku, leť! těžko snese na poli seriálového loutkářství srovnání. A to nejen rozsahem rukodělné animace, promyšlené do nejmenšího detailu, ale také způsobem, jakým jsou pohádky vyprávěny. Dílčí dobrodružství nemají toliko naučný ráz, ještě více totiž sází na nevázanou fantazii a tvůrčí zápal, jenž je na hony vzdálený rozumovému nazírání dospělých. Objevte i vy obrazotvorné kouzlo světa jménem Lístečkov. A jak by pravil fikaný lišák Fík: „Lístku leť, neposeď!“

Nick Naylor je úspěšný zaměstnanec velké tabákové společnosti a má v popisu práce velebit před veřejností a médii krásy kuřáctví. Díky své pohotovosti, cynickému vtipu a zkušenosti je schopen – jako každý správný ďáblův advokát – každou námitku svých odpůrců interpretovat ve prospěch zaměstnavatele. S dvojicí svých nejlepších přátel, pracujících pro společnost vyrábějící alkohol a pro jistou zbrojní korporaci, tvoří Nick trio známé jako Obchodníci se smrtí. Kovboj s cigaretou je na tom však momentálně špatně a souvislosti mezi omamnou bílou tyčinkou a bolestivou smrtí jsou stále zřetelněji na pořadu dne – a Nick by navíc chtěl být vzorem pro svého milovaného dvanáctiletého syna Joeyho. „Pozitivní“ prezentace vlastní práce před synovou školní třídou je jen prvním z řady kousků testujících…

Gréta se připravuje na svatbu se svým snoubencem Erikem, když se ve Stockholmu objeví její bývalý manžel Leon a začne ji uhánět. Při přípravě dokumentů ke svatbě Gréta zjistí, že rozvedeni nejsou, a napadne ji, jestli to není nějaké znamení.

Nicolas Montei je herec, který to však ve svých pětačtyřiceti dotáhl jen na představitele drobných epizodních rolí. Proto musí svůj příjem dohánět řadou malých „kšeftů“. Žije v neustálém spěchu, zápasí s nedostatkem času, což se samozřejmě promítá i do jeho soukromého života. Ten je víc než neuspořádaný, protože problém není jen v čase, ale především ve zmatenosti citů a vztahů k ženám. Nicolasovi dělá starosti i jeho dospívající syn z prvního manželství, kterému otec velmi chybí. A Nicolas cítí, že stárne… Vynikající hořké komedii režiséra Yvese Roberta vévodí Marcello Mastroianni a Jean Rochefort, dvě hvězdy, dvě osobnosti, které možná mnohé ve své herecké kariéře zažily na vlastní kůži.

Historie ženské věznice gestapa, kterou procházely menší židovské transporty z celé Evropy a osoby souzené Zvláštním německým soudem k stětí hlavy sekerou za politické trestné činy. Dokument se zabývá také osudy obětí komunismu po roce 1948, věznice Brno–Cejl sloužila jako popraviště politických vězňů. Film zachycuje svědectví posledních žijících žen, které prošly stalinskou věznicí gestapa a zabývá se budoucností zapomenutého popraviště v centru Brna.