Televizní program

Zářiví hrdinové uprostřed strašidelných hlubokých lesů – tak by se dalo nazvat vystoupení Berlínských filharmoniků a dirigenta Andrise Nelsonse k uzavření koncertní sezóny 2023 na berlínské Lesní scéně (Waldbühne). Na programu v přírodním amfiteátru byla německá romantická opera s hvězdným tenoristou Klausem Florianem Vogtem, který je pravidelným hostem na významných světových jevištích – od Bayreuthského festivalu až po newyorskou Metropolitní operu. Toto pohostinské vystoupení představovalo jeho debut s Berlínskými filharmoniky, včetně jeho parádní titulní role Wagnerova Lohengrina s vyprávěním o svatém Grálu. Nabídl rovněž početnému obecenstvu pohádkový svět Weberova Čarostřelce a televizní diváci mj. uslyší magický zvuk symfonické básně Richarda Strausse Enšpíglova šibalství, bohatý výběr ze skladatelových orchestrálních písní a výňatky z turbulentního, leč komického děje Růžového kavalíra v podobě symfonické svity.

Dokumentární film vznikl u příležitosti Heinových 80. narozenin a rámují ho přípravy nových premiér v Divadle Ungelt a narozeninové setkání, které se stává přirozeným vyvrcholením celého vyprávění. Divadlo Ungelt je ve filmu představeno nikoli jako instituce, ale jako Heinův „obývák“ – komorní sklepní prostor, kde se pracuje s intimní energií a důrazem na lidský příběh. Heinova filozofie je jednoduchá: herec se nemá líbit, herec má být pravdivý. Divák nemá jen „přežít“ představení, má si odnést zážitek. Kamera vstupuje do nejniternějšího zákulisí divadla, sleduje principála v každodenním provozu, v kontaktu s personálem i herci a zachycuje rodinnou atmosféru místa, kde si „všichni tykají“. Film zároveň otevírá Heinovy kořeny a identitu. Návrat do Hranic na Moravě je cestou k rodinné historii: židovská…

Annie Girardot se narodila 25. října 1931 v Paříži. V raném dětství jí zemřel otec. Fakt, že vyrůstala jen s matkou, ji poznamenal na celý život. V roce 1949 nastoupila na pařížskou konzervatoř. První velký úspěch slavila na jevišti Comédie française v Cocteauově hře „Psací stroj“. Mezník její herecké kariéry nastal v roce 1958, kdy ji velký italský režisér Luchino Visconti vybral za partnerku Jeanu Maraisovi v Gibsonově hře „Dva na houpačce“, kterou režíroval v Théâtre Montparnasse, a krátce na to jí svěřil roli prostitutky Nadi ve svém legendárním filmu Rocco a jeho bratři. Pak následoval jeden úspěch za druhým, jako např. v Lelouchově filmu Žít a užít, v Cayattových filmech Prožít si své peklo a Umřít na lásku či…

Gusztáv fociedző, de nem a játékra, hanem a fondorlatokra képezi ki csapatát. Ám velük párhuzamosan egy másik együttessel is foglalkozik. Végül a labdarugó pályán kerül sor a nagy találkozásra…

Maskovaný útočník napadne ženu a policie začne podezírat jejího bývalého manžela.

Klíčové dopady klimatické změny pod drobnohledem. Jak posílit klimatickou odolnost české krajiny i tuzemských měst a obcí.

Jiří Svoboda z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd přišel s geniálně jednoduchým nápadem, jak snížit emise skleníkových plynů. Navrhuje globální zpoplatnění uhlíku. Brněnský vědec za doprovodu dceřiny kamery a písní navštěvuje lokální protestní setkání i světové ekologické summity. Nakažlivé odhodlání obou protagonistů ale naráží na liknavost politiků a političek a nepružnost mocenských struktur. Svobodu přesto neopouští humor a víra, že určité věci má smysl dělat zkrátka proto, že jsou správné.

V souvislosti s pochodem smrti v květnu 1945 zemřelo v Brně a okolí okolo 1700 sudetských Němců. Na stejném místě se letos v květnu konal první Sudetoněmecký sjezd, takzvaný Sudetoněmecký den, na území Česka. Brno se na několik dní stalo místem, kde se minulost vrátila do přítomnosti. Tři pohledy, tři různé představy o vině, domově a smíření.(Česká televize)

V roku 1889 sa Paríž stal hostiteľom Svetovej výstavy a „železná lady“ sa od tých čias stala ikonou hlavného mesta Francúzska. Žiadna iná stavba nedokázala tak symbolicky zhmotniť priemyselný i konštrukčný pokrok, aký sa podarilo dosiahnuť koncom 19.storočia v Európe i vo svete. Inžinier a konštruktér Gustave Eiffel bojoval za realizáciu nápadu svojich dvoch projektantov Mauricea Koechlina a Émila Nouguiera dlhé roky. Ale so stavbou najvyššej veže tých čias v centre Paríža mnohí nesúhlasili. Mnohým sa táto železná konštrukcia zdala byť škaredá a provokatívna. Eiffelovi sa touto stavbou podarilo dosiahnuť technologickú revolúciu. Vydajte sa po stopách tohto dramatického príbehu…

Az Orly repülőtér 1932-ben épült, és a DeGaulle vagy a Roissy méreteihez képest még mindig kicsinek számít. Éppen ezért igazán családias a hangulat, ahogyan ezt Eric Brunet a mai részben bemutatja nekünk. Az Orly legendás volt a 60-as években, amikor a sztárok találkozóhelyének számított, és családok kirándultak ide a felszálló repülőkben gyönyörködni. Ma már retro-hangulatot áraszt, ide látogatni felér egy időutazással.