Televizní program

Přímé přenosy a záznamy hokejových utkání.

V řadě komediálních situací se zde setkávají dobří čeští policisté s mafií, poctiví občané s podvodníky. Úsměvný příběh, který samozřejmě nepostrádá milostnou zápletku, významně ovlivní pohádkové bytosti, které se náhle vynoří z dávné minulosti. V české komedii hlavní dvojroli vytvořila Markéta Hrubešová.

Bláha a Vrchlická, televizní film autora M. Stiebera a režiséra D. Kleina, vypráví o telefonistce Marii (Z. Bydžovská) a železničáři Antonínovi (J. Hanzlík), dvou ztracencích, kteří se sejdou jen proto, aby „měli komu umřít“. Příznačné je, že je to ona, kdo dá k celé akci podnět. Chce totiž, aby jí Antonín „udělal“ dítě. Budete-li se nad jejich klopotným počínáním a možná až příliš sladkým koncem usmívat, mějte na paměti, že za tím vším je elementární lidská touha dvou osamělých duší. Někdo to nazývá láskou, jiný tragickým rozměrem lidské existence.

Do hospody na rohu ulice dorazí v pozdních večerních hodinách postupně tři zoufalci – stárnoucí učitel dějepisu, šofér, jemuž je nevěrná manželka a voják, který je na začátku základní vojenské služby a musí se ženit. Překvapivě do jejich příběhů zasáhne hostinský, jenž se také nemá, čím chlubit a tak se toto mužské kvarteto, v němž hraje všechny role Waldemar Matuška, vzájemně utěšuje lidovými písničkami. Postupně uslyšíte v zpěvákově znamenité interpretaci: Na koníčka si vyskočím, Tajná láska, Zdálo se mně má panenko…, Už mně koně vyvádějí v hudební úpravě Václava Hybše.

V zapadlém arizonském baru se dobrodruzi Max a Leo setkají s okouzlující Patricií. Ta je zláká na výpravu za legendárním pokladem. Trojice se vydává napříč džunglí plnou nebezpečí a lstivých nepřátel, aby našla ztracené zlato.

Cory Baileyová, studentka přírodních věd žijící v Los Angeles, sní o profesionálním výzkumu oceánů. Rodiče podporují její touhu stát se vědkyní. Během letních prázdnin se Cory rozhodne připojit k programu Mořské vědy pořádaném Haroldovou akademií. Nastoupí však do špatného autobusu a ocitne se v tréninkovém centru Haroldovy fotbalové akademie…

Lázeňství má v českých zemích dlouhou tradici, jak v nabídce léčebných procedur, tak v unikátním kouzlu kolonád a lázeňských center. Česká republika je země mnoha lázeňských měst, která nabízí opravdu nepřeberné množství vyžití. Bára Poláková se vydává na cestu po desíti nejvýznamnějších lázeňských destinacích. Na vlastní kůži si vyzkouší, jaké zážitky čekají na lázeňské hosty, vyzpovídá tamější odborníky a dozví se i zajímavosti z historických událostí, které se v českých lázních odehrály a ukáže nám, že naše lázně jsou opravdu pro každého. Během svých výletů navštíví Mariánské Lázně, Luhačovice, Janské Lázně, Teplice, Bělohrad, Františkovy Lázně, Lázně Jeseník, Velké Losiny, Jáchymov a Karlovy Vary.

Vyslechněte si ságu o královské rodině, která kdysi vládla celé Evropě. Jejich lásky, sňatky a spory vyvolaly první totální válku i nejnásilnější revoluci na světě.

V pátek 11. září 1942 došlo v severní části okupované Francie k hromadnému zatýkání stovek Židů. Byli sváženi na nádraží v Lille-Fives, odkud měli pokračovat vlakem do nacistického tábora smrti. Dnes po nádraží nezbylo ani památky a mnoho nechybělo, aby se nedochovala ani žádná vzpomínka na pochmurnou událost, která se v těchto místech odehrála. Naštěstí se mezi zbožím u jednoho vetešníka v tržnici ve čtvrti Wazemmes našla strojopisná zpráva tehdejšího přednosty železniční stanice. Podle stručného dokumentu se zaměstnancům dráhy s pomocí obyvatel z okolí, bez ohledu na vlastní nebezpečí, podařilo navzdory přísnému dohledu Němců zachránit před deportací do Osvětimi téměř 40 osob, většinou dětí. Pokud jde o počet zachráněných Židů, byla to jedna z nejúspěšnějších akcí tohoto druhu na území…

Asi 60 kilometrů od Krakova se nachází nejrozsáhlejší komplex německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů Osvětim. Do rozsáhlého komplexu tří základních a asi třiceti pobočných táborů bylo zavlečeno přes 1 300 000 lidí z celé Evropy. Osmdesát procent z nich se odtud nikdy nevrátilo. Osvětimský projekt zahrnoval nově vybudované, vzorové město pro německé kolonizátory, a k němu přiléhající obrovský průmyslový komplex na výrobu umělého kaučuku a syntetické nafty pro potřeby letectví. Osvětim se stala jedním z hlavních pilířů hitlerovské politiky. Nacisté zamýšleli vybudovat nacistické město, které se mělo stát vzorem i významným prostředkem k německé kolonizaci východní Evropy. Rozsáhlý projekt se stal základním kamenem takzvaného konečného řešení židovské otázky. Na sklonku války byla většina zařízení táborů v okolí Osvětimi nacisty zničena….