Televizní program

Portrétní dokument věnovaný vzpomínkám na Jacka Kirbyho, jednoho z nejvýznamnějších autorů v dějinách komiksu. Zabývá se nejen fenoménem komiksu – tedy pomezím výtvarného umění, literatury a filmu, ale i fenoménem války, která Kirbyho osobně zasáhla i inspirovala a našla svůj živý odraz v jeho tvorbě. Stejně jako Kapitán Amerika prožil tragické i hrdinské okamžiky, které pak výrazně formovaly jeho budoucí osobní i umělecký vývoj.

Malá Pille jde hledat ztracené ponožky svého otce pod postel, do fantastického světa zapomenutých věcí. Tam zjistí, že tatínkovy ponožky snesly vajíčko. Nyní musí Pille chránit ponožky před nebezpečím, dokud se malé vajíčko nevylíhne.

Ponořte se do záhadného a katastrofického kolapsu starověkých civilizací v pozdní době bronzové, kdy byly říše od Řecka po starověký Egypt vymazány z mapy. Zkoumá různé teorie a hypotézy, které se objevily, aby vysvětlily jejich náhlý pád, a odhaluje bouřlivé události, které ukončily kdysi vzkvétající éru lidských dějin. Prostřednictvím invazí, megaprůlomů, přírodních katastrof a povstání odhalujeme složitou síť faktorů, které se na nich podílely. Díky ohromujícím vizuálním obrazům, rozhovorům s odborníky a poutavému vyprávění nabízí tento film fascinující pohled na jedno z nejzásadnějších a nejzáhadnějších období lidských dějin. A varuje, že podobné kombinaci hrozeb můžeme čelit i dnes.

Kreslené grotesky o tom, co zažili medvěd Bugo a tučňák Pikola na cestě s cirkusem.

Praha stověžatá Studia Ypsilon patří k nejdéle hraným inscenacím populárního pražského divadla, ale i k nejdéle hraným inscenacím u nás vůbec. Premiéru měla v květnu roku 2000. Její autor a režisér Jan Schmid a hudební skladatel Miroslav Kořínek nás v ní spolu s herci zvou na procházku českými dějinami, tak jak plynuly po hladině Vltavy naším hlavním městem. Od počátku až po naše dni. Z jednotlivých divadelních situací vyvstává obraz naší národní povahy. Důležitou složkou inscenace jsou osobité interpretace řady hudebních děl.

Jednou odpoledne se Anička se zalíbením podívala na kredenc, kde stál starodávný mlýnek od babičky. Napadlo ji, že v něm vitamíny semele a vysype je do koše, protože po nich stejně nevyrostla ani o myší chlup. Když však zatočila kličkou, objevil se skřítek, který chtěl Aničce mermomocí pomoci, i když si holčička vlastně ani nic nepřála. Ale přece jen něco… A tak se nakonec stalo, že šotek z mlýnku vykouzlil to, co se jiným skřítkům širokodaleko nepovedlo. Co to bylo, to už uvidíte ve Večerníčku. Člověk by to vlastně nikomu nepřál, a kdyby přece, tak jen na jeden týden, jak tomu bylo u Horáčků… Scénář ke kreslenému seriálu napsala Marie Kšajtová a Libuše Koutná. Výtvarnicí je známá kreslířka a ilustrátorka Eva Šedivá….

Jedna z Chaplinových grotesek se slibným začátkem, ale jinak obyčejným dějem. Charlie je tentokrát zaměstnán jako kulisák v divadle či kabaretu. Jak můžeme očekávat, jeho šikovnost se stane spouštěčem mnoha nehod a trapasů, z nichž nejvelkolepější bude použití hasičské stříkačky nejprve na herce a později i na diváky. Tato groteska je zajímavá tím, že ilustruje Chaplinův první rok u filmu. Charlie se snaží strhnout na sebe všechnu pozornost, dává si nejvíce prostoru, je arogantní a často velmi hrubý, a to i k ženám. Jelikož se jednalo o jednu z jeho prvních filmových režií, využívá známé prostředí divadla, ve kterém je Chaplin jako doma.

Vyšetřování zločinu se odehrává v navýsost atraktivním prostředí – během natáčení Offenbachovy opery Hoffmannovy povídky, z níž zaznějí početné úryvky. Avšak dále je ve zbytečně překombinovaném příběhu rozvinuta i psychologická rovina, zkoumající složité, soupeřivé vztahy mezi umělci.

Elizabeth má vše, o čem vždy snila. Skvělého muže s krásným domem. Vše patří i jí. Kromě jediného pokoje, do kterého má zakázáno vstoupit. Touha zjistit, jaké tajemství se ukrývá za zamčenými dveřmi, je však velmi silná…

Sofia věří, že stará keramika nese záznam zvuku. Na řeckém ostrově ji testuje s pochybujícím umělcem.