Televizní program

Motto devátého ročníku mezinárodního festivalu Janáčkovo Brno 2024 znělo „Bez hranic!“ Inspirovala ho Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy, kde se diváci s hlavním hrdinou vydali na Měsíc i cestu časem do 15. století. Stejným mottem by se dala popsat též inscenace kanadského režiséra Roberta Carsena, který pro brněnský soubor už před pěti lety vytvořil inscenaci Janáčkova Osudu. Rok 2024 byl Rokem české hudby, a proto jí patřil celý festival. Operní řada nabídla průřez Janáčkovou tvorbou od jeho prvního operního úspěchu Její pastorkyně až po dvě vrcholná díla Věc Makropulos a Příhody lišky Bystroušky. Vzácným hostem festivalu byl vynikající soubor Státní opery „Pod lipami“ Berlín, který přivezl skvělou inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha a pod taktovkou Roberta Jindry….

Truchlící jazzman nachází cestu zpět k životu díky majáku a dvěma lidem, kteří sami ztratili naději.

Když je malá základna přepadena, musí se jednotka americké armády vydat na riskantní misi do podzemí v novém typu války, jaký ještě nezažila. Napínavý příběh o sebevražedné misi americké armády v kilometrech nepřátelských tunelů zamořených Vietkongem. Americké jednotky jsou uvězněny na okraji země nikoho a čelí nebezpečí uprostřed bludiště tunelů, když pronásledují Vietcong hluboko pod zemí, než se jim podaří odhalit smrtící tajemství.

Třináctidílný cyklus Ptačí rodinky nám zprostředkuje sledování životních projevů čtyř ptačích druhů v průběhu jedné hnízdní sezóny, od časného jara až do začátku podzimu. Jedná se o špačky, poštolky, vlaštovky a čápy. Zastoupeni jsou tedy ptáci stěhovaví i nestěhovaví, pěvci, dravci, brodiví, ptáci obývající otevřená hnízda, ale i dutiny stromů a různé budky. Budeme svědky jejich námluv, stavby hnízda, snůšky kýžených vajíček, okamžiků, kdy se z nich vyklubou první mláďata, nenecháme si ujít ani péči o ně, jak jejich krmení, tak starost o jejich osamostatnění, včetně prvních samostatných letů. Každému ptačímu druhu jsou věnovány 3 díly cyklu, poslední 13. díl je jakousi závěrečnou bilancí. Celý cyklus je doplněn zasvěceným, ale současně i vtipným komentářem, který nezapomíná na kontakt s divákem…

Na úsvitu britských dějin, v 9. století, je Anglie zemí jenom podle jména – ve skutečnosti je vnitřně rozdělená a pustošená hordami loupeživých Dánů. Mladý následník trůnu Alfréd je horlivý křesťan, který víc než válce touží zasvětit svůj život rozjímání a stát se knězem. Po smrti svého otce je však nucen chopit se meče, sjednotit rozdrobenou zemi a stát se Alfrédem Velikým. Jen tak může uhájit svou zem i vlastní čest proti barbarským nájezdníkům.

Zápletka komedie odehrávající se během jednoho hasičského plesu začíná nenápadně. Dámy i pánové se pečlivě připravují, Bouchalovi (J. Sovák a S. Zázvorková) i jejich dcera Jana (M. Steinmasslová), stejně jako Háčkovi (J. Somr a J. Bohdalová). Osmnáctiletému Arnoštkovi (T. Juřička) se líbí Jana, ale ta má na plese jiného kavalíra. Všichni se mu smějí a dělají si z něj legraci, a tak se rozhodne k ráznému činu. Protože s ním Jana nechtěla tancovat, ukradne jí jednu botu, aby netančila ani s nikým jiným. Jenže se splete, ta bota patřila její matce. Aby zmatky byly ještě větší, zapálí stodolu, kterou měli hasiči připravenou k cvičnému poplachu. A po uhašení začne vyšetřování…

Názvy jednotlivých epizod: 1. O statečném kocourovi 2. O kočce bez ocasu 3. O chytrém kocourovi 4. O vládě koček 5. O kočkách, psech a myších 6. Jak se kočka přidala i nepřidala k člověku 7. Nesmrtelná kočka

Ztráta zaměstnání převrátí Man-suovi život naruby a donutí ho bojovat o vše, co měl.

Americká rodina stráví víkend u britských přátel z dovolené. Snaha zachovat zdvořilost i přes stále nepříjemnější situace se jim však vymstí.

Dědictví stavitelů minulých dob přineslo Paříži mezinárodní věhlas. Vděčí za něj především majestátnímu Place de la Concorde – náměstí Svornosti – největšímu náměstí v Paříži, kterému vévodí obelisk z egyptského Luxoru; dále Vítěznému oblouku, který se tyčí na Place de l’Étoile a během jehož výstavby se střídaly u moci různé politické režimy. Zapomenout bychom neměli ani na náměstí Bastily, jehož dějiny poznamenaly revoluce. V roce 1789 zde padla pevnost s vězením a na revoluci roku 1830 upomíná tzv. Červencový sloup. A nakonec z náměstí Trocadero, kam proudí miliony návštěvníků, se otevírá překrásný pohled na majestátní Eiffelovu věž.