Televizní program

V této optimisticky laděné růžové hudební skládačce z prostředí mládežnických klubů a zákulisí uvidíme tehdejší špičky naší populární hudební scény, hrají tu orchestry Ladislava Štaidla, Františka Ringo Čecha, Country beat Jiřího Brabce a další.

Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře“. Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl… černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct…

„James Stewart přijel do Nového Mexika, aby pátral po tajném obchodu se zbraněmi, jenž stál život jeho mladšího bratra.“

Chudý pasáček Michal se přihlásí na královském zámku do služby jako zahradnický učeň. Brzy se dobře naučí své řemeslo, ale také pozná tajemství kletby vévody Rozmariána, která nutí tři královské dcery trávit proti své vůli noc co noc tancem a hýřením. Marně se všichni z celého království snaží rozluštit tajemství prošlapaných střevíčků, které mají každé ráno princezny v pokojíku. A tak se Michal pustí do boje s tajemstvím.

Lloyd pracuje jako řidič luxusní limuzíny, vůz se však snaží využívat i k okouzlování dívek, což se mu však moc nedaří. Jeho spolubydlící Harry zase pracuje jako řidič pro psí kadeřnictví. Oba přátelé doufají, že si našetří na vysněný obchod s červy. Pak ovšem Harry přiveze psíky upravené na výstavu upatlané od pamlsků a dostane vyhazov. Podobně dopadne i Lloyd, když veze na letiště půvabnou Mary Swansonovou a svěřený vůz v okouzlení nabourá. Všimne si, že dívka zapomněla u letištního eskalátoru kufřík, a netuší, že je v něm výkupné…

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem „televizní román“. Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně – populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru.

Příběhy Zbyňka, Alenky a Kateřiny jste sledovali v inscenacích „Podnájemníci“ a „Otec nebo bratr“. Ze Zbyňka a Kateřiny se stali manželé a z Alenky krásná mladá dáma. Matky a otcové nejlépe vědí, jak složité tím začíná období v životě rodiny. Slečna začíná objevovat dosud neznámý svět, v němž se bývalí nesnesitelní kluci mění v docela snesitelné mladé muže. Většinou ovšem s vlastnostmi, které se rodičům nejeví jako zcela ideální. Je-li Zbyněk bratr s povinnostmi otce, pak s Alenčinou dospělostí stojí na prahu starostí, které mu pořádně zamotají hlavu…

Po nepříjemném setkání se staromódní královskou rodinou si George nechtěn vymění místo s namyšleným královým opičákem Phillippem. Phillippe překvapuje Teda svým dokonalým chováním a George cestuje do hradu, kde jeho šaškárny způsobí pohoršení a přimějí stydlivou princeznu Isabel vylézt z ulity.

Alejandro sní o kariéře návrháře hraček v New Yorku. Když mu vyprší pracovní vízum, poslední šancí je práce pro výstředního umělce.

Macbeth, thén z Glamisu, obdrží od trojice čarodějnic zlověstné proroctví, že se jednoho dne stane skotským králem. V mlhou zahalených, pustých a místy makabrózních kulisách je skotský šlechtic z 11. století veden ďábelským proroctvím a svou bezohlednou, ale žádostivou lady ke zrádnému činu, který z něj nakonec učiní krále. Ale za jakou cenu? Mistrovská adaptace velikána Orsona Wellese, který se k shakespearovské látce později vrátil ještě s Othellem (1952) a Falstaffem (1965). Macbeth vznikal v nelehkých produkčních podmínkách s omezeným rozpočtem. Celý děj se proto odehrává výhradně v gargantuovských, pokřiveně expresivních kulisách. Ty mimo Wellese navrhl Dan O’Herlihy, představitel role Macduffa, théna z Fifu, přičemž některé stavby byly recyklovány z dřívějších westernů studia Republic. Samotné natáčení trvalo necelý měsíc a dobově dílo nesklidilo příliš velký ohlas ani u publika ani u kritiky a propadlo, jakkoli mimo USA se mu naopak dostalo uznání. Z dnešního pohledu nás…