Televizní program

Moderátoři Chili Ta, Magdaléna Kořenová a Štěpán Benoni vyrážejí na cestu napříč Českem, aby objevili méně známá místa, kde příroda stále udává tempo. Procházejí lesy, horskými hřebeny i krajinou kolem řek a rybníků, kde se setkávají s lidmi, kteří přírodě zasvětili celý svůj život, ať už jako odborníci, ochránci krajiny, nebo nadšení místní obyvatelé. Zkoumají, co přináší pobyt v tichu a klidu i jaký význam může mít příroda pro náš každodenní život. Nechybí ani originální recepty z lokálních surovin, výpravy do míst, kde se zastavil čas a pohled na krajinu jako zdroj poznání, inspirace i odpovědnosti.

Co by tak mohlo chybět vílám, napadlo by každého, kdo by uviděl ty tři roztomilé starší dámy, jak si spokojeně žijí ve svém zámku uprostřed nádherné zahrady. A přece jim něco chybělo. Toužily po někom, kdo by je obveseloval, o koho by se staraly. Stačilo malé kouzlo a princezna Žanetka musela vyměnit rodný zámek za vílí zahradu. Zprvu se zdálo, že jí tu tak špatně nebude, ale jen se dala slyšet, že si nevezme za muže obstarožního krále květinových skřítků, čekal na ni krutý trest.

Tak dlouho si princezna vybírala ženicha, až králi došla trpělivost. Vyhodil z okna dukát a rozhodl, že se princezna musí provdat za toho, kdo dukát sebere. Vybíravá princezna byla vdaná natotata.

Dramatický pohádkový příběh o statečné Bohunce, která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů ze zakletí v havrany, natočil ve skromných televizních podmínkách režisér Ludvík Ráža. Přesto televizní inscenace z roku 1967 vypráví tuto krásnou pohádku velmi působivě. Dominují v ní herecké výkony Kláry Jernekové jako Bohdanky, Luďka Munzara jako prince, Mileny Dvorské jako zlé princezny i Antonie Hegerlíkové jako chůvy.

Hrdiny malé komedie O. Daňka jsou tři důchodci, tři Josefové , žijící na sídlišti, kteří se nudí. Nemají co na práci, a tak si vymýšlejí různá alotria a vzájemně se pošťuchují. Když jednoho z nich osloví sousedka , jestli by nevypátral, kdo si z kočárkárny půjčuje její kolo. On zjistí, že je to malý kluk, který nemá tátu, a máma na kolo nemá peníze. Tak si kolo vypůjčí a vždycky ho pak nechá někde na sídlišti. Důchodcům je kluka líto, a tak vezme jeden z nich vinu na sebe a mamince chlapce se nabídnou za náhradní dědečky.

Česká psychologická krimi o nenápadném chlapíkovi, který se stal nočním postrachem žen. Tvůrci filmu Černá punčocha se inspirovali skutečnými případy, jež se udály v severních Čechách a v Praze v osmdesátých letech minulého století. Smutným hrdinou je asi padesátiletý dámský modelový krejčí, všeobecně známý jako slušný bezúhonný člověk, schopný v práci, žijící ve spořádaném manželství, pěstující andulky a po večerech kondiční běh – tedy člověk, u něhož by nikdo nehledal nezvládnutelné emoce a sexuální úchylku vedoucí k vraždám.

Hlavní hrdina snímku, stárnoucí agent Frank Horrigan, je i po třiceti letech pronásledován výčitkami, že tenkrát v Dallasu nesplnil svůj úkol. Když se znenadání objeví vyhrožující psychopat, který chce zlikvidovat prezidenta těsně před volbami, Frank je odhodlán udělat všechno, aby se situace neopakovala… Německý režisér Wolfgang Petersen se v zahraničí prosadil realistickým válečným dramatem Ponorka (1981), které slavilo úspěch u diváků i u kritiky a zajistilo mu angažmá v Hollywoodu. Pověst komerčně zdatného tvůrce potvrdil právě svým filmem S nasazením života a později takovými hity jako Smrtící epidemie, Air Force One nebo Dokonalá bouře. Thriller S nasazením života je především strhujícím soubojem dvou silných osobností, traumatizovaného agenta (Clint Eastwood) a vynalézavého psychopata, který se před ničím nehodlá zastavit (pozoruhodná herecká…

Přímé přenosy a záznamy fotbalových utkání v rámci MS ve fotbale klubů

Eva, učitelka a manželka starosty, se zaplétá do riskantního vztahu s mladým žadatelem o azyl. Následky jsou tragické.

Jako svou devátou, předposlední operu naplánoval Antonín Dvořák Rusalku a jako libretistu zvolil mladého literáta a režiséra Jaroslava Kvapila. První pracovní schůzku jim zprostředkoval tehdejší ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Vytvořili společně hudební drama, kde se vodní víla zamiluje do pozemského prince. Marně ji otec Vodník varuje. Její upřímný cit se setkává s lidskou proradností. Inspiraci získal Kvapil při svém pobytu v Dánsku a jako předlohu zvolil Andersenovu pohádku o Malé mořské víle. Kvapilův text však čerpá i z dalších literárně dramatických zdrojů, např. z dramatu Gerharda Hauptmanna „Potopený zvon“ a z fantaskního světa Erbenových balad. Světová premiéra Dvořákovy a Kvapilovy Rusalky se uskutečnila 31. března 1901 v pražském Národním divadle pod taktovkou Karla Kovařovice, s R. Maturovou v…