Televizní program

V pořadu, jehož základem je Suchého hra Květiny básně zdobí přítomnost, zpívají, hrají a své názory na poezii pronášejí Hana Hegerová, Eva Pilarová, Naďa Urbánková, František Hrubín (tehdy předseda Klubu přátel poezie, který slavil svou pětiletou existenci), Josef Kainar, Josef Brukner, Ferdinand Havlík, Evžen Jegorov a další. Uslyšíte písně: Na vrata přibili můj stín (J. Šlitr, J. Suchý), Rue de la Gaité (E. F. Burian, V. Nezval), Prázdná náruč (J. Voskovec, J. Werich, J. Ježek), Bílý měsíc (F. Hrubín, V. Trojan), Bombardovací blues (J. Kainar), Magnetová hora (V. Nezval), O Pampelišce (J. Seifert)… Literárně hudební pásmo o poezii uvádí Jiří Suchý, který o tomto uměleckém žánru v knize Semafor hry napsal: „Nikam nesměřující pohled Stana Laurela a jeho bezvýrazná tvář byla…

Rodiče prodávají starou chatu, pro kterou už nemají využití. Před předáním chaty novému majiteli se však matka (Ivana Chýlková) rozhodne uspořádat poslední pořádnou rodinnou slezinu. Zbytek příbuzenstva neprojevuje přílišné nadšení, tahle setkání bývají vždy dost náročná. Děda (Jan Kačer) už je duchem spíše nepřítomen, otec (David Vávra) tyto akce odmítá, syn (Jan Strejcovský) je věčně přiopilý a ironicky glosuje svět kolem sebe včetně rozpadajícího se vztahu s přítelkyní (Judit Bárdos). Babička (Jana Synková) je specialistkou na upřímné dotazy, které ostatní přivádějí přinejmenším do rozpaků. Nevyrovnaná dcera (Tereza Voříšková) na chatu přibere svého úspěšného německého přítele (Michael Pitthan), který se jediný na rodinný výlet těší, protože neví, do čeho jde. Naděje na idylický víkend na samotě u lesa rychle skončí, ale…

Dokumentární film Josefa Urbana a Dana Krzywoně Svědkové zrady aneb měli jsme se bránit? se vrací do období mnichovské zrady a bezprostředního ohrožení českého národa. Nestor českých bunkrologů Jan Polášek (86 let) a vysloužilý voják Karel Cvrk (94 let) procházejí jednou ze severomoravských pevností, která byla součástí československého vojenského obranného systému. Líčí své zážitky z konce třicátých let a meditují o tehdejších vlasteneckých postojích obyčejných lidí i státotvorných rozhodnutích politiků. Historik profesor Milan Hauner v kontrastu k jejich úvahám hodnotí úlohu Eduarda Beneše a prvorepublikové vlády v kontextu politických událostí těsně před druhou světovou válkou.

Podvodník Tommy je propuštěn z vězení a vrací se do domu své sestry, která ho bezmezně miluje a chrání. Žije tam s jejím mužem a dvěma dětmi, kteří mu nevěří, a babičkou, která si myslela, že Tommy byl ve Francii se svojí snoubenkou astronautkou. Nečekaně zjišťuje, že jeho životní láska nezemřela při dopravní nehodě, jak mu sestra tvrdila, ale žije v poklidném vztahu s prodejcem televizí.

Příběh o tom, jak se Andy Warhol, syn slovenských imigrantů v USA, stal ikonou 20. století a zařadil se mezi pár osobností, které měly globální přesah a kompletně změnily náhled na umění. Jeho životní příběh je fascinující, z věčně neduživého chlapce žijícího ve slovanském ghettu v Pittsburghu se stal jedním z nejvlivnějších umělců všech dob – mezi osobnosti, se kterými spolupracoval, patří mimo jiné Marilyn Monroe, John Wayne, Mick Jagger nebo Liz Taylor. Jak se mu podařilo dosáhnout až na vrchol uměleckého světa a co nejvíce ovlivnilo jeho tvorbu? Málo se ví o tom, jak velký vliv na jeho tvorbu měla rusínská kultura a zejména hluboká víra v Boha, ke které se obracel až do své smrti. První část filmu se ale vrací do dávné minulosti, kdy z chudých částí Zakarpatské Rusi a východu Slovenska odcházely stovky mužů i žen za prací do Ameriky…

Velká cena Monaka Formule 1 patří k legendárním závodům v motoristickém sportu, sleduje ji více než miliarda televizních diváků po celém světě. Aby tato mimořádná událost ožila, město se každoročně musí proměnit ve skutečnou závodní trať. Okruh dlouhý 3 km a 337 m je posetý špičkovými technologiemi. Boxy, tribuny, ředitelství závodu – tyto do puntíku rozebíratelné budovy se skládají ze 440 modulů ze skla a oceli. Po dobu 7 týdnů bude v srdci knížectví dnem i nocí pracovat tým 200 techniků, kteří tuto gigantickou stavebnici sestaví a pokusí se vyhrát šílený závod s časem.

Mitsuko Aoyama je považována za jednu z prvních Japonek, která na konci 19. století, po více než 250 letech izolace šogunátu, vstoupila na evropskou půdu. Nový domov našla na území dnešní České republiky, v Poběžovicích. Přicestovala v roce 1896 po boku svého manžela, rakouského hraběte a diplomata, Heinricha von Coudenhove-Kalergi. I přes to, že se Mitsuko během života setkala s japonskou císařovnou nebo papežem, nebyla hybatelkou velkých dějin. Její příběh je osobní lovestory, která se odehrává na pozadí zásadních změn přelomu 19. a 20. století před tím, než starý svět rozbily dvě světové války. Právě proto nám ale může přinést velmi zajímavé svědectví o minulosti, jejíž ozvěnu slyšíme i dnes.

Dokumentární vize se pokouší hledat odpovědi na věčnou, bolestivou a stále se opakující „osmičkovou“ otázku: Měli jsme se v roce 1938 bránit útoku nacistického Německa? Jaké by to bylo a jak by to asi dopadlo, kdybychom se bránili? Scénář vychází z existujících vojenskohistorických studií na toto téma a opírá se o odborníky, především vojenské historiky. Jedná se o vizi, avšak dokumentárně erudovanou a respektující realitu. Prostřednictvím rekonstrukce nikdy neuskutečněných rozhovorů, rozhodnutí i situací a s využitím virtuálních realizací bojových scén se pouštíme na led spekulativní historie, led možná tenký, protože v historii kondicionál neplatí – ale co kdyby?(oficiální text distributora)

Nacistický režim proti homosexuálům, které považoval za slabošské, úchylné a degenerované lidi, ostře vystupoval a snažil se šíření tohoto „nakažlivého zla“ zabránit. Nebyli sice vystaveni masovému vyhlazování jako Židé, ale stali se obětí cílené perzekuce. Tato stránka historie není široké veřejnosti stále zcela známa. Více než 50 000 z nich bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody, více než 5 000 bez ohledu na postavení, věk a ideologii deportováno do koncentračních táborů. Většina z nich v táborech zemřela. Nacistické pronásledování homosexuálů bylo součástí jistého historického kontextu. Od roku 1871 byly takzvané „nepřirozené“ sexuální vztahy podle paragrafu 175 německého trestního zákoníku trestné. Výmarská republika, která po první světové válce nahradila císařství, paragraf 175 zachovala, ale vůči homosexuálům projevovala relativní toleranci. Byly vydávány…

Neocenitelné gastronomické dědictví a legendární pokrmy – to je Itálie! Výjimečné potraviny se vyvážejí do celého světa. Mafie to pochopila a začala se soustředit na některé z nejprestižnějších produktů, jako je třeba Mozzarella di Bufala. Propojením organizovaného zločinu se zemědělským a potravinářským sektorem vznikl termín agromafie. Tento fenomén zahrnuje praní špinavých peněz, nelegální zaměstnávání pracovníků, padělání potravin a další nezákonné aktivity. Nejrůznější klany zabírají obrovské plochy zemědělské půdy a vytlačují drobné pěstitele a chovatele. Ti jsou zastrašováni a je jim neustálo vyhrožováno, takže mafiánské praktiky jsou na denním pořádku. Z největšího velkoobchodu s ovocem a zeleninou v zemi si agromafie udělala pašerácké centrum všeho druhu.(Česká televize)