Televizní program

Nejnovější informace o počasí ve světě.

S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tento snímek peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové „štaci“ v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry a její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana, ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného.

Velký pražský orchestr odjíždí vlakem na hudební festival do Jugoslávie. Pouze zpěvačka Soňa Klánová odjezd zmeškala. V aeroliniích se jí podařilo koupit letenku do Bělehradu od paní Navrátilové, které se cesta nehodila. Dirigent orchestru si mezitím zoufal. Na hranicích telefonoval do Prahy a když se dozvěděl, že Soňa odjela z domova taxíkem, domníval se, že je dožene po silnici. Improvizovaným koncertem pro celníky a cestující zdržel orchestr odjezd vlaku. Soňa pochopitelně nedorazila a navíc nestačili včas dojet do Splitu, kde jim ujela loď a museli použít jinou. Soňu z letiště omylem odvezl řidič Drago, který čekal na paní Navrátilovou. Po vysvětlení situace se rozhodl odvézt hezkou zpěvačku až k moři. Ještě několikrát se orchestr a zpěvačka na cestě minuly, aby…

Tygřice Machli známá jako „Královna Ranthamboru“ byla nejznámějším tygrem na světě, legendární bojovnicí a matkou 11 mláďat.

Magazín V kondici nabízí pravidelnou porci pohybových aktivit, zajímavého odpočinku i praktických rad pro zdravý životní styl.

Již od mateřské školky se děti ve Skandinávii a na Islandu učí zpochybňovat genderové stereotypy, které jim společnost vnucuje. V jedné třídě skupina malých dívek skanduje „jsme silní“, zatímco je jejich učitelka povzbuzuje, aby křičely a prosadily se. Vedle se chlapci učí navzájem si lichotit a vyjadřovat své pocity. V kostele v Reykjavíku zřídila pastorka hodiny sexuální výchovy, aby pomohla teenagerům pochopit jejich touhy. Zde je podporována masturbace a nic není tabu. Tento progresivismus má ale i překvapivé vedlejší účinky. Pokud jde o randění, skandinávské ženy téměř vždy udělají první krok. Často mají tendenci shledávat své mužské partnery stydlivými, až upjatými. Někdy se k nim muži ani neodvažují přiblížit. Vikingský muž je dnes uprostřed krize mužství.

V roce 1925 oznamoval světový tisk zprávu o archeologickém nálezu století. Šlo o hliněnou sošku – Venuši, která byla nalezena při archeologickém výzkumu v Dolních Věstonicích. Zkoumání Věstonické venuše začalo již v roce 1925 a s postupem diagnostických technologií pokračuje nepřetržitě dodnes. V roce 2025 si připomínáme sté výročí nalezení Věstonické venuše, která se stala senzací nejen u odborné, ale také laické veřejnosti na celém světě. Její hodnota je nevyčíslitelná a bývá stále nejnavštěvovanějším exponátem na tuzemských i světových archeologických výstavách. Nikdo jejím prostřednictvím nenabídl pohled do doby před pětadvaceti tisíci lety. Proč byla nalezena ve dvou kusech? Proč nikdo neukázal metody výzkumu Věstonické venuše a nové pohledy archeologů? Proč nás doposud nikdo podrobně neseznámil, jaké jsou současné vědecké poznatky ve…

Estonsko je země protikladů a proměňuje svou tvář podle rytmu ročních období. Místo, kde se moderní technologie prolínají s bohatým historickým dědictvím, a kde tradice plynule souzní v dokonalé harmonii s přírodou. Bohatá minulost se odráží v rozmanité architektuře a místních tradicích, které se dodnes předávají generacím. Hlavní město Tallinn spojuje staletou historii s dynamikou moderního průmyslu. V odlehlých koutech daleko od ruchu měst Estonsko ale nabízí téměř nedotčenou divočinu. Od ledového pobřeží, kde se tyčí zamrzlé strážní věže, až po malebná jezera a klikatící se řeky.

Vybraná díla české prózy vydaná po roce 1989 představuje cyklus Čtenářský deník, ve kterém knihu a jejího autora uvádí některá z osobností společenského a kulturního života. Různí režiséři po svém ztvárňují formát Čtenářského deníku, v němž se pozvaná osobnost na začátku podělí o svůj čtenářský zážitek a posléze vede s autorem rozhovor o knize či okolnostech jejího vzniku.

Plujeme po hladině a vidíme svět, nám známý a zdá se, jediný správný. Na hladině se zrcadlí nebe a pod hladinou je ale další svět, s jinou perspektivou téhož. Hladinu tvoří voda, ale i světlo, mlha, zrcadlo (za nímž je jiný, Alenčin svět), vlnící se hřbet zvířete, srst, kadeř vlasů. Měl by tady vzniknout prostor pro mozaiku, ne nepodobnou starokřesťanským mozaikám bazilik. Pro mozaiku názorů, perspektiv, úhlů pohledu. Plno různých kamínků z rozbitých, rozdrcených skal může být jen bezútěšnou hromadou suti, ale taky získat vyšší smysl – zejména poté, co člověk poodstoupí a uvidí mozaiku jako celek. Jazykem cest po hladině bude symbol. PO HLADINĚ má evokovat pohlazení i to, že v tak krátkém čase se nemůžeme dostat příliš do…