Televizní program

Práce ve Smolíkově sirkárně je těžká a zdraví nebezpečná. Špatně placení dělníci připomínají pochodně, protože jejich oděvy jsou nasáklé jedovatým fosforem. Mladý Josef Rezler také pracuje v sirkárně a ze svého výdělku živí matku i malé sestry. Věčně opilého otce vyhodí z domu. Starší dělník Brož přiměje Josefa, aby se naučil číst a psát. V Praze vypukne epidemie cholery a Josef jako jediný z rodiny přežije onemocnění…

Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního Paula Verhoevena, natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků.

Životní příběh Soni Červené je svou dramatičností možné srovnat s příběhy dvou dalších českých operních hvězd, Emy Destinnové a Jarmily Novotné. Všem do jejich životů zasáhly politické režimy. Proto ukážeme osobní i uměleckou dráhu této pěvkyně v kontextu českých a evropských dějin.

Známí nešikové v roce 2016 slaví 40 let od svého vzniku, a byť se na stříbrném plátně ještě nepředvedli, pro kutily jejich kalibru to přeci nemůže být problém. Obzvlášť, když mají na půdě krabice plné filmů a pod schody promítačku, na které fanouškům své příhody rádi odpromítají… Nebyli by to ale oni, kdyby se nepotýkali s celou řadou nástrah. A tak se tentokrát utkají se zákeřným kaktusem, suchým stromem nebo se rozhodnou „zvelebit“ svůj příbytek originálními úpravami. A jelikož jsme ve 21. století a všude se propaguje zdravý styl života, i „ajeťáci“ se pokusí dostat do kondice protáhnutím svých těl na rotopedu. Jak se jim to povede?

Na lučínský zámek se sjede místní honorace, aby se zúčastnila dražby hraběcího majetku, kterou organizuje notář dr. Jan Karas. Nejvíce zájmu vzbudí portrét sličné šlechtičny, ale protože se o něm říká, že je prokletý, nikdo si jej nekoupí. Na dobu, než se vrátí mladý hrabě a rozhodne o jeho osudu, má Karas obraz uložit u sebe doma. Uchvácen krásou portrétované dívky, tráví nyní před obrazem celé hodiny. Když však jednou plátno políbí, dívka na něm ožije a vystoupí z rámu. Překvapeného Karase šokuje přesnou staročeštinou a dožadováním se poměrů, které byly příznačné pro dobu před třemi sty lety. Dívka se představí jako komtesa Blanka z Blankenbergu a už se nehodlá do rámu vrátit. Karas se rozhodne vydávat ji za svou…

V bytě je nalezeno tělo mrtvé ženy. Penzista Svoboda (K. Höger) se rozhodne na vlastní pěst vyřešit okolnosti sebevraždy sousedky, protože věří, že za její smrtí a defraudací ve spořitelně stojí další osoba. Konkuruje tak svému zeťovi (P. Haničinec), vyšetřovateli, který jeho „pátrací“ metody odsuzuje. Svoboda po dlouhém pátrání objeví Věruščina přítele, kterému půjčila padesát tisíc. Když však na její naléhání, aby jí vrátil peníze, nereagoval a jí hrozilo odhalení z defraudace, viděla jediné východisko v sebevraždě. Výsledek šetření oznámí zeťovi. Ten zná jméno i okolnosti, ale vysvětlí tchánovi, že jeho vinu nelze zákonem postihnout. Svoboda se s tímto výsledkem nechce smířit a bere zákon do svých rukou…

Přidejme Denise Hoppera a hodně, opravdu hodně vyvinutých, někdy i obnažených slečen a máme klasické „biker movie“ z produkční stáje Quentina Tarantina.

Mladá Paula Alquist (Ingrid Bergman) se provdá za pianistu Gregory Antona (Charles Boyer) a odstěhuje se s ním do domu, kde přišla za podivných okolností o život její teta. Prvotní pohoda novomanželů začíná pomalu opadat. Noc co noc slýchá Paula na půdě podivné zvuky. Mizí nejrůznější předměty a Gregory podezřívá svoji ženu, že je krade a schovává. Paula se začíná postupně psychicky hroutit… Podle divadelní hry Angel Street Patricka Hamiltona.

Humorný a dojemný příběh dvanácti vitálních důchodkyň, které se nenechají omezovat svým věkem při realizaci svých snů, rozmarů a vášní. Všechny vedou obyčejný život: vaří, perou, pečují o zahradu a vnoučata. Mají však jednu společnou vášeň – tanec. A také společný sen – chtějí nastudovat baletní vystoupení z Labutího jezera. Původně soubor mažoretek v pokročilém věku se tak vydává na svéráznou cestu dřiny pod vedením šéfa baletu Národního divadla moravskoslezského a primabaleríny, která právě hlavní dvojrolí bílé a černé labutě v Čajkovského Labutím jezeře debutuje. Koprodukční dokument s polskou produkcí CoLab Pictures byl s úspěšnými ohlasy uveden na mnoha zahraničních festivalech.