Televizní program

Žena chalupníka Marka má nemanželského syna Jarku se statkářem Navrátilem, který se o chlapce nezajímá. Marek své ženě její prohřešek vyčítá i po letech, vyhýbá se práci a propíjí peníze. Jarka je hodný chlapec a své matce je velkou oporou. Má rád Lidušku, která žije sama se svým otcem, převozníkem Králem. Její matka je již dávno opustila. Marek se přátelí s tulákem Doubkem, který přicházívá do vesnice každé léto na sezonní zemědělské práce. Liduška se Doubkovi líbí a ani romantické dospívající děvče není k němu lhostejné. Jarka na Doubka žárlí a kvůli němu se s Liduškou pohádá. Z Prahy přijede Králová. Znovu však zjistí, že není schopna žít na venkově a odjíždí, aniž se setká se svou dcerou. Marek potřebuje…

Po předčasném penzionování se Rex opět aktivně zapojuje do policejní práce, tentokrát v ulicích Říma. Pro svého nového páníčka komisaře Fabbriho je neocenitelným osobním strážcem a parťákem při řešení složitých kriminálních případů…

Tim (Domhnall Gleeson) je naprosto obyčejný nesmělý jednadvacetiletý Brit, který má starostlivou matku, potrhlou sestru, úžasného otce (Bill Nighy) a žádnou holku. To se má brzy změnit, jelikož Tim právě dozrál do věku, kdy mu tatínek prozradí rodové tajemství. Všichni mužští členové tohoto rodu totiž mohou tak trochu cestovat v čase. „Tak trochu“ v tomto případě znamená, že se můžou vracet jen do minulosti, k událostem, které oni sami prožili. Stačí zajít do nějakého tmavého koutu, zavřít oči, sevřít pěsti a jste tam, kde jste si přáli být. Tim se okamžitě rozhodne využít téhle dovednosti k tomu nejdůležitějšímu, co člověk jeho věku potřebuje. Tedy k holce, pokud možno hezké, chytré, hodné a lačné po sexu. Ta Timova se jmenuje Mary (Rachel McAdams) a jejich vztah…

Kdo byli malíři, kteří se chtěli osvobodit od pravidel klasické malby a vzbouřili se proti zkostnatělému akademismu? Claude Monet, Edgar Degas, Paul Cézanne, Berthe Morisotová, Camille Pissarro, Alfed Sisley, Pierre-Auguste Renoir. Dlouhá a náročná cesta je dovedla až ke společné nezávislé výstavě na jaře roku 1874.

Libuše Jarcovjáková je legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa, přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Z tisíců analogových fotografií a stránek osobních deníků vznikl v režii Kláry Tasovské formálně jedinečný dokument, který nadchl publikum na festivalu Berlinale.

S Markem a Michaelem můžete ledasčemu přijít na kloub – ve vědeckých laboratořích i v terénu.

Zábavně vzdělávací animovaný seriál o světě počítačů a internetu, který originálním a hravým způsobem ukáže, jak tyto přístroje fungují a předvede, jak si poradit s běžnými potížemi, které se při jejich používání mohou vyskytnout.

Volné pokračování populárního zábavně-vzdělávacího seriálu Zvěd, v němž se spolu s Vojtěchem Klingerem a zvídavou holčičkou Bertou podíváme po stopách fyzikálních jevů, s nimiž se setkáváme při svých každodenních činnostech. Zvěd se Bertě v jejím bytě zjeví vždy, když jí v hlavě naskočí všetečná otázka. A nejen, že má na všechno odpověď, ale ještě Bertě představí pokus, kterým si daný princip nebo jev názorně dokážeme. Jsou to pokusy bezpečné a Zvěd s Bertou si při jejich provádění vystačí s materiály a pomůckami, které se běžně nacházejí v každé domácnosti. Takže nic nebrání malým divákům, aby se inspirovali a doma si stejný pokus zkusili taky.

Život v Polinopolis je rozhodně bohatý na zážitky! Se skupinou různorodých přátel zde prožijete různá „poprvé“, stejně fantastická a bizarní, jako město samo.

U mnichovské Feldherrnhalle zmařila policie 9. listopadu 1923 nacistický pokus o puč. Byla přitom zmařena spousta životů. Adolf Hitler a jeho stoupenci později vytvořili legendu, podle níž se dějiny Tisícileté říše začaly psát právě touto událostí. Mnichov tehdy připomínal pověstný sud s prachem. Zatím fungovala demokratická republika, která však stála na vratkých základech. Lidé po celém Německu stále trpěli následky Velké války. Všude byl hlad a bída, z čehož těžila radikální Národně socialistická německá dělnická strana, NSDAP. Jejich takzvaný „Spasitel“ obvykle promlouval v pondělí v pivnici Löwenbräukeller. Paula se jednoho lednového večera v roce 1923 rozhodla, že si ho půjde poslechnout. Své dojmy si zapisovala do deníku.