Televizní program

Zdaleka ne každý národ se může pochlubit tolika nápady, vynálezy a objevy, kolik se jich zrodilo právě v českých hlavách. K významnému odvětví, které Československo za první republiky proslavilo po celé Evropě, patří automobilový průmysl. Je pravda, že po první světové válce byla republika v tomto odvětví ještě popelkou, ale značky Tatra, Škoda, Praga, Aero, Jawa, Wikov nebo Walter se během dvacátých a hlavně třicátých let začaly dynamicky rozvíjet. V rámci různých originálních technických a designérských řešení si Česká republika vydobyla přední místo v rámci celé Evropy. Nový dokumentární cyklus České televize Klenoty s vůní benzínu mapuje historii známých, ale i méně známých českých automobilek. Nejkrásnější automobilové skvosty v pořadu představí herec David Suchařípa.

Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jenž ochotně budovali, zapřisáhlý patriot z Novosibirska postupně mění názor na putinovské Rusko. Zavrhuje jeho kapitalistickou podstatu a dál, jako radikalizovaný bloger, hlásá nastolení spravedlivějšího režimu. Tento mezigenerační střet je pro země bývalého sovětského bloku typický. Zatímco starší generace vzpomíná na jistoty a výhody minulého režimu, ta mladší se beznadějně zmítá v krizi autorit, odmítá minulou i současnou politickou reprezentaci a uchyluje se k extrémním názorům. Do krajnosti, jako ostatně vše ve svém životě, prožívá své politické procitnutí i Vitalij jako syn elit odsunutých po rozpadu impéria na společenskou periferii. Časosběrná charakterová studie, natočená…

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a…

Oficiální vyprávění založené na textech dobyvatelů představovalo Inky jako krvežíznivé bojovníky, kteří během jediného století dobyli obrovské území o rozloze více než milion kilometrů čtverečních. Příchodem konkvistadorů se však tento obr během pouhých několika let zhroutil. Archeologické objevy učiněné v posledním desetiletí umožňují historikům lépe porozumět fascinující civilizaci, která si podmanila Andy. K čemu sloužily kipu a nemohlo se nakonec jednat také o jistou formu zápisu hlásek či slov?

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Proletíme se nad dějišti přelomových okamžiků 2. světové války a uvidíme oblast vylodění spojenců i bitvy u Dunkirku, stejně jako skryté nacistické bunkry, ztracené válečné lodě a potopené vraky. Odhalíme mnohá tajemství 2. světové války ze zcela nového úhlu. Dnešní jedinečné letecké záběry porovnáme s archivními snímky a doslova se proletíme zpět v čase, abychom si připomenuli smělé i tragické okamžiky války.

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…

Záhadné mimozemské lodě dosedají v Tichém oceánu a začínají válku o Zemi. Jedinou lodí, která je může zastavit je posádka lodi Iowa. Největší legenda z amerických válečných lodí USS Iowa vyplouvá možná na svou poslední misi pod velením kapitána Winstona (Mario Van Peebles), pro kterého je to také poslední plavba. Iowa operuje v korejském moři a marně se snaží navázat spojení s další slavnou bitevní lodí, s Enterprise. Když je Iowa napadena, domnívá se kapitán, že na loď útočí Korejci a dá povel k odvetnému útoku. Enterprise je zničena neznámou zbraní, Severní Korea popírá útok. Kapitán Winston začíná pronásledovat s Iowou neznámé plavidlo, které je zřejmě původem útoku. Muži vyslaní v rychlých člunech na průzkum se dostanou na palubu nepřítele…