Televizní program

Cyklus Magické okamžiky hudby tentokrát představí hudbu Giacoma Pucciniho a inscenační umění Franca Zeffirelliho (1923–2019), který otevřel okno do křehce melancholického příběhu pařížské švadlenky Mimi ve světě mladých umělců a bouřliváků. Po velkém úspěchu Zeffirelliho inscenace Bohémy v milánské Scale dirigent Herbert von Karajan a italský režisér se rozhodli převést toto představení do filmové podoby. Tato adaptace Pucciniho mistrovského díla představí sbor a orchestr milánské Scaly a především sólisty: Mirellu Freni, Gianniho Raimondiho a Rolanda Paneraie. Mladá Mirella Freni, která roli Mimi zpívala přes půl století, za ni získala světovou proslulost, a to nejen pro svůj přirozený a čistě znějící hlas. Jihoafrická sopranistka Pretty Yende, která u Freni studovala a později také zpívala v Zeffirelliho inscenaci Bohémy, vypráví o zkušenostech…

Great Northern, Kerteminde, Funen, Denmark

Koncert, natočený v dubnu 2017 v legendární pařížské Olympii, zprostředkovává impulzivní energii celého alba. Enthusiastická podání nových skladeb včetně chytlavé kytarovky I Can’t Stop Thinking About You nebo téměř hymnické 50 000, stejně jako starších písní The Police nebo skladeb ze sólových alb, ukazují širokou škálu jeho hudebních výrazů a skladatelských vlivů. Stinga doprovází čtyřčlenná kapela v obsazení Dominic Miller (kytara), Rufus Miller (kytara), Josh Freese (bicí), Percy Cardona (akordeon) a vokalisté Diego Navarra a Jerry Fuentes.

Katie je vdaná žena, která žije s manželem a třemi dětmi v zámožném městečku Westport. Své děti se snaží vychovávat, jak nejlépe umí, i přes všechny možné překážky, které jí klade život i okolí v podobě jejích dokonalých a bohatých sousedek a jejich dokonalých dětiček.(TV Nova)

Psychologický dramatický příběh zdravotní sestry a těžce nemocného automobilového závodníka a továrního jezdce… Autoři scénáře silně pozměnili předlohu (tam je hrdina novinář a nemá naději na vyléčení), ale hodnoty z výsledného díla to nepozvedlo.

Hrdinové Večerníčků Václava Chaloupky jsou vždycky zvířata. Před mnoha lety začínal vyprávěním o malém lišákovi Tuláčkovi, od té doby vznikla celá řada dalších seriálů, v nichž se jako ústřední postavy vystřídali např. vlci, divočáci, vydra, bažanti, ježek, rys, pes a především divácky nejúspěšnější malí medvědi. Tentokrát poprvé opustíme naši přírodu a vydáme se za atraktivními zvířaty do Afriky. Průvodcem nám bude populární skupina goril v pražské zoo, především gorilí mládě a jeho tetička, která mu o Africe vypráví. Zblízka tak poznáme řadu dalších pozoruhodných afrických zvířat (například geparda, slona, nosorožce, žirafu, lachtana, zebru a další). Každý díl je doplněný vtipnou minipohádkou a krátkou básničkou.

New York, 1961. Mladý Bob Dylan přijíždí s kytarou, proráží mezi legendy a jeho cesta vrcholí odvážným vystoupením, které otřese světem.

Čtyři sloní rodiny v Africe a Asii putují pod vedením zkušených samic krajinou a přizpůsobují se neustálým změnám. Každý krok prověřuje jejich instinkt i inteligenci, protože klíčem je přežití nově narozených mláďat a budoucnost celého stáda. Vzácní pouštní sloni Samas čelí extrémnímu horku a suchu při zoufalém hledání vody. V Indii nese malé slůně naději stáda v dynamicky se měnících lesích. Na keňské savaně se rodina Tembo snaží ochránit mládě před nebezpečnými predátory. A na Borneu se stádo Gaja přizpůsobuje proměnlivému pralesu, měnícím se migračním trasám a učí mladé jedince dovednostem potřebným k přežití.

Po diagnóze leukémie slavný dirigent zjistí, že je adoptovaný, najde ztraceného bratra a přidá se k jeho kapele.

Chicago 1966. Martin Luther King dává průchod svému hněvu a zoufalství. Přestože před dvěma lety dosáhl na jihu Spojených států zákazu segregace, vypadá zdrceně a sužují ho hluboké pochybnosti. Tato tvář Martina Luthera Kinga překvapivě upadla v zapomnění. Historie ji vymazala z kolektivní paměti a zanechala v ní pouze obraz úspěšného bojovníka za občanská práva, autora slavného projevu „Mám sen“. Tato slavná slova ale zastínila skutečnost, že Kingův skutečný sen se nikdy neomezoval jen na občanská práva. Vždycky přál spravedlivou Ameriku, kde už nebudou chudí. Jako revolucionář se socialistickými sklony byl přesvědčen, že dokud budou žít lidé černé pleti v bídě, nemohou se stát rovnoprávnými a svobodnými občany. Poslední roky svého života zasvětil boji za sociální rovnost, byly to bezpochyby…