Televizní program

Markéta žije ve městě, ale má venkovské kořeny; dobře zná všechny kouty české metropole, ale jakmile je to jen trochu možné, čerpá nové síly na vsi, v lesích a mezi chalupami. V seriálu Od farmáře na talíř se s ní podíváme přesně do těch míst, která jsou pro ni důležitá. A to znamená, že vedle vysoké profesní úrovně máme zaručenou i osobní věrohodnost a upřímnost.

Marie se rozhodne pomoct mladší sestře Ivetě, která skončila se svými devíti dětmi na ulici. Dvouletá Anabel a devítiletý Samuel se tak ocitají v pěstounské péči Marie a Enrica Hučkových. Snímek v následujících třech letech zaznamenává zásadní rodinné události a vztahy. Sledujeme Mariinu snahu dávat Samovi a Anabel najevo mateřskou lásku, ale současně je vychovávat podle svých představ. Navíc Samuel zrovna vstupuje do puberty, a tak Marie při jeho výchově čelí nejedné výzvě…

Úvodní krátká přednáška pojednává o vztahu Cimrmana k historii a návrzích na vylepšení, které souvisí se školní výukou dat, ale obsahuje i zamyšlení nad defenestrací. A co říci k Cimrmanovu dílu Blaník Z předmluvy k prvnímu vydání loutkové epopeje Blaník vyjímáme: Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že: „Jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežíti.“

Patnáct let po vraždě svého snoubence Hailey usoudila, že je čas případ znovu otevřít. Zmizení jejího spolužáka, pracujícího na univerzitním referátu, může souviset s vraždou…

Jak už to bývá při moderních restruktualizacích, dochází někdy ke střetu dvou generací. Právě to se přihodí padesátníkovi Danu Foremanovi, řediteli inzertního oddělení sportovního časopisu, který je po mnoha letech ve vrcholné funkci degradován a jeho nadřízeným se stane teprve šestadvacetiletý, čerstvý, ambiciózní, všeznalý expert na moderní vedení Carter Dureya. Navíc se to stane právě ve chvíli, kdy znechucenému muži oznámí milovaná manželka, že čekají třetího potomka, a kdy dospívající dcera Alex přechází na prestižní univerzitu. Ale také snaživý Carter zažije horké chvíle – opustí ho manželka, v práci musí rozdávat jednu výpověď za druhou a vše se ještě více zkomplikuje, když se mladík sblíží právě s dcerou muže, kterého nahradil ve funkci….

A Hajdú-Bihar megyei Hajdúdorogon az egykori zsoldos katonák – a hajdúk – fegyveres szokását őrzi a Krisztus-katonaság hagyományának közössége. Húsvétkor nagypéntektől a nagyszombati Feltámadásig kardos legények feszes vigyázzban őrzik Krisztus sírját; majd a vasárnapi pászkaszenteléssel fejeződik be a három napos szolgálat. Előtte hetekig gyakorlatoznak, hiszen a menetelés, alakzatok, őrtállás embert próbáló feladat, kell hozzá a testi és lelki erőnlét, mivel van, hogy másfél órán át kell fegyelmezetten, mozdulatlanul szolgálniuk. Az alakzatok nincsenek leírva, a tudást az egymást követő vezetők, a káplárok szájhagyomány útján adják tovább generációról generációra. A Feltámadás örömét a szimbolikusan díszített kalács, a „pászka” megszentelésével, megvágásával fejezik ki. „A Krisztus-katonaság hagyománya Hajdúdorogon” 2016-ban került felvételre a Szellemi Kulturális Örökség Nemzeti Jegyzékére.

Na naší planetě jsou v neustálém pohybu miliardy živočichů. Podnikají neuvěřitelné cesty. Nejpozoruhodnější ze všech je putování těch úplně nejmenších. Každý krok se počítá!

Pět let vyšetřování, dlouhých rozhovorů a více než osm tisíc stránek s poznámkami dalo vzniknout průlomové knize, která otevřela prostor pro dnes tolik oblíbené žánry, tzv. literaturu faktu a „true crime“.

Vídeň měla kolem roku 1900 český charakter a vysoký podíl českých občanů: české aristokracie, buržoazie, dělníky v cihelnách. A na jihu města pracovalo mnoho žen v městských palácích jako kojné, služebné nebo kuchařky. Ti všichni dodnes utvářejí bývalou habsburskou metropoli. Do vídeňské kuchyně se také dostalo mnoho receptů z české kuchyně, jako například buchty, lívance, knedlíky, sladké omáčky k pečením, ale i české pivo.

Když se jí po celý život ptali na skandál, který kniha „Dobrý den, smutku“ vyvolala, Françoise Saganová, nikdy neskrývala údiv. Knihy se prodalo více než milion výtisků, slávu přiživila cenzura Vatikánu. Když román vyšel, Saganové bylo pouhých osmnáct let. Milovala whisky, noční život, kluky, rychlost a svobodu. Román „Dobrý den, smutku“, který vyšel v roce 1954, se trefil do své doby. Prvním poválečným bestsellerem se stal proto, že předjímá témata, která se do popředí dostanou později: sexuální svoboda, zpochybnění tradičního rodinného modelu, nebo feminismus.