Televizní program

I když výrobní tematika byla filmy z 50. let zdiskreditována, přitahovala i později. Tvůrci se již ovšem nevěnovali překonávání rekordů a soutěžení, nýbrž chtěli načrtnout nepřikrášlený pohled na dělnické prostředí, navíc se zřetelnými nostalgickými rysy. Zastaralá výrobna šamotu má být uzavřena, ale její dlouholetí zaměstnanci si nedokáží představit, že by přestali dělat to, co je celý život živilo a co nejlépe umí…

Hořký příběh o lidech kolem cirkusu a nešťastné lásce mladého akrobata. Hlavní postavou příběhu je mladý jezdec-akrobat cirkusu National Vincek Bonžur, který se zamiloval do krasojezdkyně Niny Gruzie, což se ovšem vůbec nelíbí jejímu otci Lotyšovi, jenž má s dívkou zcela jiné plány. Dřív než se spor vyhrotí natolik, aby podle starého klauna skončil Vincek s kudlou v zádech a Lotyš v base, zasáhne osud a mladý akrobat je povolán na vojnu, kde slouží u dragounů. Když odslouží a je propuštěn do civilu, vydá se hledat National se svou milovanou Ninou. Ta už však u cirkusu téměř celý rok není. Rodiče ji odvezli a Vincek se k lítosti svých přátel i principála rozhodne, že se ji vydá hledat. Po dlouhém…

Život dělnické třídy nebyl za starého Rakousko-Uherska ani trochu veselý, sužovala ji bída i vyčerpávající, špatně placená práce, všude dohlíželi špiclové. Příběh se soustředí na osudy sedřené ženy, která se živí jako pomocná síla v noční kavárně, a…

Rozlehlou prérií amerického Západu duní výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánského kmene Apačů Mescallerů se staví dráha pro „železného oře“. Porušením smlouvy s indiány chce dobrodruh Santer ušetřit peníze, které do stavby železnice vložila společnost Great Western. Neváhá se spojit s Kiowy, odvěkými nepřáteli Apačů. Cestu mu však zkříží mladý inženýr, přezdívaný Old Shatterhand, který byl vyslán, aby dohlédnul na dodržení původních plánů. Není však již příliš pozdě?

Druhá polovina 20. století v rodině Dvořákových. Retro seriál Vyprávěj je pohled do naší nedávné historie prostřednictvím osudů rodiny Dvořákových. Díky vzpomínkám vypravěče Honzy se před diváky odvíjí sága rodiny v průběhu roků, rozplétá se poutavá mozaika lidských osudů a vztahů tří generací.

Hluboko v transylvánských lesích přežívá prastarý medvědí kult, v němž je tento největší evropský suchozemský predátor považován za symbol znovuzrození. Moderní Rumunsko nepřišlo o svou fascinaci medvědy, která dosáhla vrcholu za Ceausesca v rámci chovného programu pro uspokojení diktátorovy lovecké posedlosti. Přestože je však již jeho režim minulostí, medvědi jsou zde stále… a vzhledem k jejich stále rostoucímu počtu se nelze vyhnout konfliktům. Budeme sledovat jednu medvědici a její tři mláďata, kteří se stěhují z hor do města…

Zaměříme se na tři druhy severoamerických medvědů, kteří bojují o přežití v nesmírně proměnlivém světě. Přežít nemusí vždy ten nejsilnější. Spíše to může být ten nejodvážnější a nejnápaditější.

Je známo, že Miloň Čepelka je představitelem (nejen) ženských rolí v legendárním divadle Járy Cimrmana. Méně se ví, že vedle Jiřího Šebánka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k zakládajícím členům tohoto ansámblu mapujícím kariéru fiktivního génia z Liptákova. Miloň Čepelka je ale kromě rolí v divadle a ve filmu také básníkem rozvíjejícím starojaponskou formu haiku, prozaikem a textařem věnujícím se širokému žánru hudby, od popových hitů až k dechovce. Režisér Patrik Ulrich renesanční Čepelkovu osobnost představuje na místech, která se významně zapsala do života portrétovaného. Od rodného Pohoří u Opočna přes bývalou vilu Českého rozhlasu, v níž Miloň Čepelka prožil dramatické chvíle srpnové okupace sovětskou armádou v roce 1968 až k žižkovské scéně Divadla Járy Cimrmana. O svém kolegovi…

Seriál sleduje dobrodružství roztomilého a nevyčerpatelného šestiletého štěněte modrého honáckého psa, které žije se svým tátou, mámou a čtyřletou sestřičkou Bingo. V každé epizodě využívá Blue svou neomezenou energii k propracovaným hrám, které se vyvíjejí nepředvídatelným a zábavným způsobem.

Dokument představuje příběhy několika hudebních kutilů, jejichž vlastnoručně vyrobené elektronické nástroje určují podobu české alternativní scény… Dokument Jiřího Šlofara představí zásadní postavy tuzemské bastlířské scény. Kutilství bylo důležitým fenoménem naší kultury a díky subkultuře bastlířů elektronických hudebních nástrojů neboli synťáků tento fenomén přežívá dodnes. Seznámíme se s průkopníky scény, kteří svá originální díla vytvářeli za minulého režimu. Třeba bastlíř Jožka Řihák z Jižní Moravy sestavil druhý sériově vyráběný syntezátor v celém východním bloku, aby s ním mohl hrát dechovku na místních zábavách. Konstruktér Standa Filip zase dlouhá léta vyráběl nástroje pro svou kapelu a zároveň inspiroval vysokoškolské studenty při hodinách na brněnské FAVu. Jeho žáci Ondřej Merta a Václav Peloušek jsou v současnosti mezinárodně uznávaní bastlíři syntezátorů, jejichž nástroje zakoupily mnohé…