Televizní program

Do malého amerického městečka přijíždí detektiv Biddle, aby varoval místního starostu Bankse před podvodným léčitelem. Domluví se spolu, jak podvodníka usvědčit. Potřebují ho pouze chytit při činu a tak starosta předstírá chorobu a léčitel je vyzván, aby mu pomohl. V režii Vojtěcha Jasného si s chutí zahráli – léčitele Jan Werich a starostu Jiří Sovák.

Malý ježeček chce konečně vidět sníh, ale pozor na zimního ducha.

Bilanční rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem u příležitosti tří let ve funkci.

Televizní hra z cyklu „Tak se ptám“ se zabývá nadčasovým problémem, který ničí mnohé vztahy i manželství. Mladá dívka Martina (Vilma Cibulková) chodí s Jardou (Karel Roden), který má rád posezení s kamarády v hospodě. Na začátku vztahu to Martina nepociťuje jako problém. Když otěhotní a zjistí, že Jarda neplní své sliby a je nespolehlivý, dívka se velmi rozmýšlí, jestli má vstoupit do manželství za každou cenu. Obavy, že alkohol může být pro Jardu důležitější než rodina, jsou namístě.(

Televizní hra přináší příběh desetileté Kačky, o kterou se přestane starat matka, a holčička se tak dostává do dětského domova. Lékařka z domova chce rodině svého bratra, které zemřelo jedno z dětí, obstarat dítě k adopci. Vybírá Kačku, která zprvu v nové rodině není příliš vítaná, matka totiž chtěla dítě co nejmenší. Kačka přichází nejprve na zkoušku, ale později natrvalo v nové rodině zakotví. Svou bezprostřední, otevřenou povahou si nakonec všechny získá. Kačka nachází nový trvalý domov a pevnou důvěru v dobré rodinné vztahy. A jak sama říká dětem: „Vy všichni jste se svým rodičům narodili, ale mne si naši vybrali.“

V. Galatíková coby vypravěčka uvádí hranou pohádku o třech bratrech (R. Kuba, O. Havelka a F. Renč), kteří byli chudí a zdědili po svém otci jen kosu, kohouta a kocoura. Přesto svou chytrostí dokázali svoje dědictví dobře zpeněžit. Veselá pohádka je variací na známý Kocourkov.

Pohádka o nestálosti lidského citu. Ve svém pohádkovém příběhu Růžový květ se jeho autor František Pavlíček vrací k věčnému tématu lásky. Citový vztah člověka k nezemské dívce je pro něj příležitostí k hledání obecnější podoby lidské lásky. Ke smutku nad její nestálostí přidává autor i důvěru v sílu hlubokého lidského citu, byť zmarněného, který v srdci člověka zůstává jako trvalý dar. V předvečer prvního máje potkává mládenec Tomáš krásnou dívku. Zdá se mu o ní, nebo je skutečná? Zvítězí láska ke kouzelné víle – přeludu nebo jeho cit získá skutečná dívka Renata? Hlavní role v poetické pohádce hrají Lukáš Hlavica, Hana Ševčíková a Kamila Špráchalová.

Příběh čtyř lidí, kteří se souhrou náhod poznají a začnou mít rádi. Camille, která v noci uklízí kanceláře, ve volném čase maluje krásné obrazy. Plachý, citlivý a samotářský Philibert je mladý aristokrat zblázněný do historie. Mužný a něžný Franck, který se živí jako kuchař, má hluboce rád svou křehkou a okouzlující babičku Paulette. Ti čtyři se společně naučí mírnit své pochybnosti a trápení, ale také dívat se dopředu a plnit si své sny. Objeví jeden druhého a pochopí, že nejsilnější jsou „prostě spolu“.

Sám, jakoby ztracen uprostřed bitevní vřavy, hledí udivenýma očima na krveprolití kolem sebe. Tady, u Lipan, v nedělním odpoledni 30. května 1434, vstoupil poprvé na scénu velkých dějin dědic rozsáhlých statků v Čechách i na Moravě, který nedávno dovršil čtrnáct let. Podle soudobých představ vhodný věk pro první bitvu. Jiřího Poděbradského poznamenala lipanská zkušenost na celý život. Vojenskému řešení politických i náboženských sporů se snažil vyhýbat a raději volil diplomatické prostředky. Rozhodnost mu ale nechyběla. V případě nutnosti neváhal zdvihnout meč. České království se už poněkolikáté ocitlo na prahu panovnické krize. Jiří byl zvolen v r. 1458 českým králem, který budil respekt. Od začátku své vlády se musel vyrovnávat s obtížným mezinárodně politickým postavením – výraznou většinou učené Evropy i…

V roce 1799 se německý vědec Alexander von Humboldt vydal na nebezpečnou objevitelskou cestu napříč Jižní Amerikou. Zavedla ho do nejhlubší džungle u Orinoka i do výšin And. Jeho cíl byl dvojí: provést první vědecký průzkum Jižní Ameriky a zjistit, jak vlastně funguje příroda, a to v době, kdy většina vědců věřila, že svět byl stvořen před méně než 6 000 lety. Později se stal přední vědeckou osobností a horlivým zastáncem zrušení otroctví v USA. Již před 200 lety varoval před nepříznivým vlivem klimatických změn a jeho odkaz je dodnes aktuální.