Televizní program

Filmový dokument s hranými a kreslenými sekvencemi… Tento filmový projekt seznamuje diváky s dosud málo známou skutečností, která spojuje dvě symbolická místa našich dějin – Terezín a Lidice, a to prostřednictvím ojedinělého příběhu, jehož hrdiny se stali náhodně vybraní terezínští vězni, kteří byli nacisty donuceni vykopat společný hrob pro zastřelené lidické muže. Tato dramatická epizoda lidické tragédie se odehrála bezprostředně po likvidaci obce, tj. 10. června 1942 od pozdního odpoledne do časného rána následujícího dne. Během 36tihodinového časového úseku se v Lidicích odehrálo neuvěřitelně silné drama se spoustou dějových peripetií na pokraji života a smrti, psychických a fyzických sil a vyčerpávajících emocí… O mužských obětech lidické tragédie padla zmínka ve slavnostních projevech, aniž by někdo ozřejmil, jakým peklem nacistického teroru museli projít nejen…

Tento film je poutavým a poučným příběhem o Irsku: jeho geologii, přírodním terénu, dějinách i architektuře, a to pohledem z výšky. Pozoruhodné záběry natočené pomocí helikoptér nebo dronů zachycují různé tváře historicky nejvýznamnějšího a nejkrásnějšího ostrova západní Evropy. Vychutnejte si pohled na Smaragdový ostrov, jak jste ho ještě neviděli. Na krajinu vytvořenou ustupujícími ledovci doby ledové, neolitické hrobky a prehistorické pevnosti z éry Keltů, úchvatnou architekturu raného keltského kostela, středověká města a hrady z doby Vikingů a Normanů, ale i shon a šum moderních metropolí informačního věku. Toto je příběh o krajině, o které jste si mysleli, že ji dobře znáte, z úplně nové a nečekané perspektivy.

V roce 2010 bylo při důlním neštěstí v Chile zaživa pohřbeno 33 horníků. Na jejich vyproštění pak celých 69 dní pracoval dnem i nocí záchranný tým, zatímco jejich rodiny i svět čekal na jakýkoli záblesk naděje. Napětí vzrůstalo i v dusivém horku 200 pater pod zemí, kde brzy začaly docházet zásoby i čas. Ve strhujícím příběhu o houževnatosti, víře a triumfu lidského ducha natočeného podle skutečného závodu s časem exceluje Antonio Banderas.

Lucien je magnet na lidi. Jednoho dne se setká s malým kočovným cirkusem a jeho pestrou skupinou artistů. Jeho magnetismus přitahuje dobré i zlé…

Příběh sleduje extrémní dospívání chlapce během tragických událostí, které rozdělí jeho rodinu.

V povídce „Víkend“ zabije Karas ženu, kterou před časem znásilnil, aby ji umlčel. Omylem však zabil jinou ženu. V „Rukojmích“ terorizuje narkoman Čaban nemocniční operační tým, ale rozvážní lékaři složitou situaci zvládnou. V „Kapsáři“ se zloděj Benda hned po propuštění chce vrátit k řemeslu, ale jeho pokus končí tragicky…

Hlavním hrdinou byl inženýr Petr Pavelec (Vítězslav Vejražka), který provádí stavbu přehrady pro podnikatele Berku (Karel Hradilák) a zamiluje se do jeho dcery Ireny (Adina Mandlová). Stavba se však z úsporných důvodů provádí nedbale a po tragédii na stavbě Pavelec utíká na venkov, kde se seznámí s učitelkou Marinou (Nataša Gollová). Ta jej nakonec přinutí, aby se přiznal k odpovědnosti a vrátil se na stavbu přehrady. Tento zajímavý námět zrežíroval Jan Alfréd Holman a film se natáčel převážně v exteriérech. V těžkých dobách protektorátu však toto společenské drama příliš nezaujalo diváky, o to více byla filmem potěšena odborná kritika.

Žižkovská periferie se vždy vyznačovala svéráznými jedinci, ale i mezi nimi vyčnívala postavička naivního dobráka, jenž důvěřivě poslouchal své okolí, trpělivě snášel jeho ústrky. Sžil se s povětrnou ženštinou, namísto ševcoviny přijal práci závozníka. Avšak i jeho laskavost má své meze. Ve své době se jednalo o ambiciózní film, který však nenaplnil všechna očekávání.

V roce 1941 natočil režisér František Čáp film podle románové předlohy J. Š. Baara – Jan Cimbura. Čáp už měl tou dobou za sebou velmi úspěšné ztvárnění filmu Babička v hlavní roli s jedinečnou Terézií Brzkovou. Spolu se scenáristou Rudolfem M.Vodičkou natočili podstatnou část románové předlohy, kterou byl návrat Jana Cimbury z vojny, i jeho láska k Marjánce. Tento zfilmovaný román se stal koncem roku 1941 velmi divácky úspěšným.Hovořil citlivě k lidem obrazem, ztvárněním, a výbornou kamerou Karla Degla: krásná česká krajina, a pohledem na čestného a pravdivého člověka,ve spojení s rodnou zemí, ale i těžká doba okupace, a to nebylo v té době málo. Hlavní roli Cimbury se na výbornou zhostil Gustav Nezval, a získal za tento film cenu…

Silně nezávislá seniorka Helen je nucena přestěhovat se na nějakou dobu do seniorského centra v Pine Grove. Na místě zjistí, že se mezi kliku zlomyslných a žárlivých žen nehodí a jejich chování jí připadá hloupé jako na střední škole. Předhání se, koho z mužského osazenstva sbalí a dělají si přitom směšné podrazy. S tím rozdílem, že střední škola vede do světa dospělých a jim tady cesta končí. Helen má v úmyslu odejít, ale její dcera se postará o to, aby si i tam našla to, co postrádala: nová přátelství a šanci znovu milovat.