Tajný život jezevců

V našich lesích žije spousta nejrůznějších živočichů. A také jedno zvíře, o kterém si skoro každý myslí, že ho dobře zná. Přitom ho v přírodě takřka nikdo z nás neviděl! Jak vlastně jezevci žijí? Když se na jejich život podíváme podrobněji, budeme muset řadu obecně přijímaných představ přehodnotit. V celém lese mezitím propuklo jaro. Jezevčí nora na malé světlině je dobře ukrytá. Zvenčí je vidět jen pár děr v zemi. Tento sklepní byt s pěti vchody je na jezevčí hrad poměrně malý. Po noční výpravě se samice chystá v časných ranních hodinách vydat opět ven, aby si našla něco malého na zub. Má co dohánět. Za denního světla je toto plaché zvíře ještě opatrnější. Jejím potomkům je nyní devět týdnů. Na rozdíl od divokých prasat se kojí ze všech struků. Pokaždé si vyberou ten, který v daný okamžik považují za nejlepší. Noční shánění potravy a dva nenasytní potomci si vybírají svou daň. Zcela vyčerpaná matka usíná. Jedno z mláďat se rozhodlo prozkoumat neznámý svět tam venku. Mláďata jezevců vylézají ven z nory jen velmi zřídka. Obvykle se naučí pořádně chodit až v osmém nebo devátém týdnu. Nemělo by se raději vrátit? Zvědavost je silnější než strach.