Dětské

Pôvodná televízna hra pre mládež, napísaná na motívy starých indických mýtov. Nagraja, princ hadieho národa Nagov, spoznáva počas pobytu na zemi krásnu princeznú Himal. Jeho láska je však iba láskou hadieho srdca – spočíva v obdive ku kráse. Iba po mnohých peripetiách a utrpení dospieva Nagraja k poznaniu čo je to človek, ba stáva sa ním. Hra je určená dospievajúcej mládeži, môže však naplno zaujať i dospelého diváka.

Pohádka o rozmazlené princezně, která urazila svého nápadníka a těžce na to doplatila. Za trest musí po boku chudého a přísného muže pobývat v chudé chalupě a pracovat. Jak se ale ukáže, bylo jí to ku prospěchu.

Bezdětný královský pár marně prosí Boha o dítě. Netrpělivý král o ně tedy požádá samotného ďábla. Zanedlouho královna porodí překrásnou dcerušku, která však velmi mladá náhle zemře. Královští rodiče jsou přesvědčeni, že princezna jen usnula. Uloží ji v zámecké kapli a její spánek dají střežit. Hrůzné věci se tu ale odehrávají o každé půlnoci a žádný strážce už nemá odvahu překročit práh kaple. Najde se odvážný mládenec, který by princeznu ohlídal a vrátil ji do života? Pohádka podle Boženy Němcové je tak trochu strašidelná, ale šťastný konec, jak už to tak bývá, všechno napraví.

Jednou najde mladý Tom doma píšťalku a nedokáže pochopit, proč mu ji matka v hněvu sebrala a zahodila. Tom ovšem neví, že píšťalka byla to jediné, co matce zbylo po jeho otci, bohu Cernunovi, který ji opustil. Roztrpčený Tom opouští domov, a tak začíná sled jeho dobrodružství, na jehož konci nejenom zachrání zemi před nájezdem dánských vojsk a získá ruku své lásky, princezny Olwen, ale najde i svého otce.

Autor Zdeněk Zábranský ve svých televizních pohádkách vychází obvykle z krajových pověstí a báchorek. Tentokrát nás zavede do Jižních Čech, kam se na blata přistěhuje Bouřňák a chce tu zničit všechno živé. Jak se podaří přírodu před tímhle nebezpečím uchránit a jak se z Bouřňákových pomocníků stanou obyčejní a pracovití obyvatelé blat O tom vypráví pohádka, kterou natočila režisérka Věra Jordánová.

Když tři potulní muzikanti (J. Lábus, K. Heřmánek a M. Eben) potkali Pána lesů (J. Bartoška), sotva je napadlo, k čemu jim to bude dobré. Rozhodně se jim ale od té doby začalo dařit. Získali hrášek, po němž se stali neviditelní, a čutoru s vodou, která kouzlo neviditelnosti zase zrušila. Zanedlouho se jim poštěstilo těch darů dobře využít. Přesmutná princezna Johanka (Z. Jandová) se zase začala usmívat, když svými kouzly donutili jejího královského otce (J. Sovák), aby nebránil jejímu sňatku s milovaným mládencem.

Pohádka Soudce a drahokam patří do řady v brněnském televizním studiu natočených příběhů, které by šlo souhrnně označit jako „vtipné pohádky z celého světa“. Vyprávění o moudrém soudci, dvou kupcích a zmizelém drahokamu pochází až z daleké Koreje. Kupec Kim (J. Zvoník) získá drahokam, který má jeho přítel kupec Dongsig (Z. Junák) předat Kimově manželce Sodže (S. Talpová). K té se však drahokam vůbec nedostane. Přestože Dongsig tvrdí, že jí ho dal. Kdo vyřeší celou záhadu? Moudrý soudce Čangsu (O. Dadák), který i lháře a nepoctivce právem potrestá.

Hans sloužil sedm let u obchodníka s kořením. Konečně přišel den, kdy se může vrátit domů, k moři, po kterém se mu celou dobu strašně stýskalo. Za svou práci dostal veliký valoun zlata. Zaváže ho do rance a vypraví se domů. Hansovi se ranec zdá čím dál těžší, a tak když potká jezdce na krásném vraníkovi, zlatý valoun s ním za koně vymění. Libuje si, jak mu cesta rychleji ubíhá, ale kůň se splaší a shodí ho. Když přijde k sobě, uvidí sedláka s kravkou, koně vymění za krávu. Jde dál, po cestě dostane žízeň a chce krávu podojit, ale ta mléko nemá a ještě ho kopne. Když se Hans opět probere, uvidí sedláka, který veze na vozíku podsvinče, a…

V jedné přímořské vesničce rybáři nemají úlovky a hladovějí. Ten nejstatečnější z nich, Azmun, se vypraví do země „mořského děda“, aby mu pomohl. Děd se ale zlobí, protože rybáři dávno neplní úmluvu, podle které měli házet malé rybky zpátky do moře. Azmun tedy dostane úkoly, které musí vyplnit, aby mořský děd rybářům vyhověl. Pomůže mu přitom kouzelná ploutvička a taky jedna šikovná dívka. A Azmun slíbí, že rybáři už navždy budou poslouchat zákony moře a nebudou ho jen využívat.

Když se něco v podvečer mihne na hrázi rybníka, může to být porybný Čeřínek, nebo pytlačící švec Kopýtko a krejčí Nitka, anebo… že by Pepík s Frantou? Vodník, ten ne, kdepak, vodníci přece nejsou, na vodníky věří jenom pověrčivé báby a chudák porybný, co mu z hlídání kapříků už drobátko straší ve věži. Tak si to aspoň myslí Kopýtko s Nitkou, kteří drancují rybník, aby měly jejich povedené ženušky na parádu. A co teprve, když se jim povede kolosální úlovek a vytáhnou kapra, většího nikdo neviděl. Hned se jim v lakotných myslích vynoří plán, jak kapra vydávat za vodníka, vystavovat ho po hospodách a vydělat hromady peněz. Jenomže – není kapr jako kapr, zvláště pak kapr v pohádce. Jak to…