Dokumenty

Dokumentární film k 80. výročí Dne D představí události z jiné stránky: obsahuje nejen slavné záběry z pláží v Normandii, ale i vojáky, námořníky a civilisty na jižním pobřeží Anglie, kteří se také připravovali na bitvu. Pozoruhodné archivní materiály včetně vzácných, dosud neviděných a dokonce barevných záběrů dokládají úsilí vynaložené na přípravu vojáků pro tuto největší obojživelnou invazi v dějinách armády. A rovněž oceňují sílu mladých lidí, kteří nepřestávali bojovat. Vyslechneme si výpovědi vedoucích speciálních operací, z nichž mnohé byly ženy, které seskočily padákem na území Francie v temnotě soumraku a byly pověřeny nesmírně nebezpečnými úkoly, jež nakonec umožnily vojákům 6. června 1944 dokončit úspěšný útok na pláže.

Příběhy měst, která po útocích, zničení a devastaci v období 2. sv. války opět povstala a byla znovu postavena pro nový svět.

Každý kontinent má své ruiny, místa, kde jen kameny vyprávějí o padlých civilizacích. Ale všechny tyto pozůstatky vyvolávají stejné otázky – jak mohlo něco tak velkého téměř zmizet a proč se obecně civilizace hroutí? Tento seriál sleduje archeology, kteří zkoumají ruiny po celém světě a odhalují důvody, proč se některé z největších civilizací v historii zhroutily. Některé z největších světových přírodních katastrof tyto civilizace zcela vymazaly – což je pro nás lekce z historie.

Posledních sto let panovala teorie o vývoji moderního lidstva, která tvrdí, že kolébkou lidstva a vývoje opic byla především Afrika. Nálezy kostí mnohem starších než nejstarší nálezy z Afriky však v posledních letech toto přesvědčení zpochybnily. V roce 2017 byly v Řecku nalezeny a prezentovány 7,2 milionu let staré pozůstatky pravěkého člověka s označením Graecopithecus freybergi společně se šest milionů let starými otisky nohou podobných lidským. V listopadu 2019 paleontoložka Madelaine Böhme představila světu fosilie nově objeveného 11,6 milionu let starého pravěkého lidoopa nalezené v hliněné jámě v jižním Německu. Tyto fosilní nálezy zpochybňují stávající představu o evoluci člověka, podle níž se chůze po dvou nohách vyvinula až mnohem později v Africe. Nachází se snad ve skutečnosti místo zrodu lidstva…

Touha lidstva neustále posunovat a překonávat hranice toho, co už známe, někdy vede až k tragickým koncům – věda si přesto vždy zapamatuje každý klíčový okamžik. Co byli zač mučedníci mysli, kteří obětovali za nové poznatky vlastní život? Vědci zůstanou uvězněni uprostřed smrtící bouře. Vynálezce zničí jejich vlastní výtvory. Velcí myslitelé musí čelit tvrdým postihům, protože přišli na něco, na co ještě není společnost připravena. Navzdory tomu, že tito mučedníci mysli velice trpěli kvůli vlastní genialitě, jejich práce a vědecké objevy rezonují napříč celými dějinami lidstva. Španělský fyzik Servetus byl upálen na hranici kvůli tomu, že praktikoval pokročilé znalosti medicíny. George Mallory mohl být prvním mužem, který pokořil vrchol Everestu. Marie Curie posunula vědecké poznatky o radiaci daleko za hranice…