Drama filmy

Pan Žemla si po letech dřiny otevře vlastní krám a je rád, když se jeho zákazníci projevují jako přátelé. Na svou důvěru a na neuvážený sňatek se sobeckou dcerou z “dobré” rodiny těžce doplatí. Když si uvědomí, že ho všichni využívají, spáchá sebevraždu… Scenárista Wasserman při přepisu románu do podoby filmového scénáře nechal beze změny děj, ale přeskupil těžiště některých románových postav ve snaze vyzdvihnout postavu rytmistra Kyllijána, kterého hrál Vlasta Burian. Na rozdíl od scénáristy Wassermana, režie Martina Friče kladla důraz především na postavu kupce Žemly v podání Františka Smolíka. Aby film nebyl stále stejný, kameraman snímal herce z nejrůznějších úhlů, včetně žabí perspektivy, a také byla zajímavá střihová technika. Architekt Kopecký postavil podle dobových fotografií věrnou kopii Václavské…

Bill Baker, americký drsňák z vrtné věže z Oklahomy, cestuje do Marseille, aby navštívil svou odcizenou dceru Allison, která je ve vězení za vraždu, o níž tvrdí, že ji nespáchala. Bill se potýká s jazykovou bariérou, kulturními rozdíly a složitým právním systémem, ale zároveň si ve Francii buduje nový život a jeho osobním posláním je očistit svou dceru.

Příběh se odehrává na legendárním kočičím bále, který se odehrává jednou ročně a jedna vybraná kočka na něm vždy dostane šanci na nový život. Volbu provádí ta nejstarší z nich, pravidla zná snad jen ona, ale všichni se snaží, co jim schopnosti a síly stačí, aby se právě oni stali těmi vyvolenými.

Film začíná v roce 1938. Hlavní linii snímku tvoří osudová láska mladého právníka a sportovce Franty (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patricia Volny), s kterou se seznámí na poválečném Mistrovství Evropy v basketbalu v Ženevě. Michelle je osudem pronásledovaná dívka, která prchla z vlasti před Stalinem i Hitlerem. Jejich příběh, který kromě politiky ovlivní i dva protikladní jedinci trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý), vrcholí v roce 1951, kdy Evropu už na mnoho let rozdělila železná opona.

Žena chalupníka Marka má nemanželského syna Jarku se statkářem Navrátilem, který se o chlapce nezajímá. Marek své ženě její prohřešek vyčítá i po letech, vyhýbá se práci a propíjí peníze. Jarka je hodný chlapec a své matce je velkou oporou. Má rád Lidušku, která žije sama se svým otcem, převozníkem Králem. Její matka je již dávno opustila. Marek se přátelí s tulákem Doubkem, který přicházívá do vesnice každé léto na sezonní zemědělské práce. Liduška se Doubkovi líbí a ani romantické dospívající děvče není k němu lhostejné. Jarka na Doubka žárlí a kvůli němu se s Liduškou pohádá. Z Prahy přijede Králová. Znovu však zjistí, že není schopna žít na venkově a odjíždí, aniž se setká se svou dcerou. Marek potřebuje…

Tim (Domhnall Gleeson) je naprosto obyčejný nesmělý jednadvacetiletý Brit, který má starostlivou matku, potrhlou sestru, úžasného otce (Bill Nighy) a žádnou holku. To se má brzy změnit, jelikož Tim právě dozrál do věku, kdy mu tatínek prozradí rodové tajemství. Všichni mužští členové tohoto rodu totiž mohou tak trochu cestovat v čase. „Tak trochu“ v tomto případě znamená, že se můžou vracet jen do minulosti, k událostem, které oni sami prožili. Stačí zajít do nějakého tmavého koutu, zavřít oči, sevřít pěsti a jste tam, kde jste si přáli být. Tim se okamžitě rozhodne využít téhle dovednosti k tomu nejdůležitějšímu, co člověk jeho věku potřebuje. Tedy k holce, pokud možno hezké, chytré, hodné a lačné po sexu. Ta Timova se jmenuje Mary (Rachel McAdams) a jejich vztah…

Kdo byli malíři, kteří se chtěli osvobodit od pravidel klasické malby a vzbouřili se proti zkostnatělému akademismu? Claude Monet, Edgar Degas, Paul Cézanne, Berthe Morisotová, Camille Pissarro, Alfed Sisley, Pierre-Auguste Renoir. Dlouhá a náročná cesta je dovedla až ke společné nezávislé výstavě na jaře roku 1874.

U mnichovské Feldherrnhalle zmařila policie 9. listopadu 1923 nacistický pokus o puč. Byla přitom zmařena spousta životů. Adolf Hitler a jeho stoupenci později vytvořili legendu, podle níž se dějiny Tisícileté říše začaly psát právě touto událostí. Mnichov tehdy připomínal pověstný sud s prachem. Zatím fungovala demokratická republika, která však stála na vratkých základech. Lidé po celém Německu stále trpěli následky Velké války. Všude byl hlad a bída, z čehož těžila radikální Národně socialistická německá dělnická strana, NSDAP. Jejich takzvaný „Spasitel“ obvykle promlouval v pondělí v pivnici Löwenbräukeller. Paula se jednoho lednového večera v roce 1923 rozhodla, že si ho půjde poslechnout. Své dojmy si zapisovala do deníku.

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Záhadné mimozemské lodě dosedají v Tichém oceánu a začínají válku o Zemi. Jedinou lodí, která je může zastavit je posádka lodi Iowa. Největší legenda z amerických válečných lodí USS Iowa vyplouvá možná na svou poslední misi pod velením kapitána Winstona (Mario Van Peebles), pro kterého je to také poslední plavba. Iowa operuje v korejském moři a marně se snaží navázat spojení s další slavnou bitevní lodí, s Enterprise. Když je Iowa napadena, domnívá se kapitán, že na loď útočí Korejci a dá povel k odvetnému útoku. Enterprise je zničena neznámou zbraní, Severní Korea popírá útok. Kapitán Winston začíná pronásledovat s Iowou neznámé plavidlo, které je zřejmě původem útoku. Muži vyslaní v rychlých člunech na průzkum se dostanou na palubu nepřítele…