Drama filmy

Na jugoslávském pobřeží žije ve spokojené domácnosti rybář Ivo Kralj se svou ženou Marií, matkou a synem Vukem. Marie, která svého muže miluje a těší se vždy na jeho návrat z moře, se líbí Nikolovi, s nímž se Ivo na taneční zábavě ze žárlivosti popere. Po vypuknutí I. světové války je Ivo mobilizován. Dostane se do zajateckého tábora, kde musí tvrdě pracovat. Jeho rodina pak obdrží zprávu o jeho smrti. Léta ubíhají a osamělou vdovu Marii navštěvuje občas přítel Nikola. Ivova matka jí radí, aby se znovu provdala. Brzy po svatbě Marie otěhotní. Ivovi, který je pokládán za mrtvého, se podaří uprchnout ze zajateckého tábora, kde strávil několik let. Po příchodu domů nachází své jméno na památníku postaveném obětem války….

Sonia Patton přijímá perfektní pracovní nabídku, což ale znamená, že musí opustit svůj domov v New Yorku a přestěhovat se do malého městečka nedaleko Bostonu. Nicméně, někdo v jejím životě není připraven žít bez ní…

. Berlín, červenec 1945. Novinář Jake Geismer přijíždí v uniformě kapitána na Postupimskou konferenci, jejímž úkolem je rozdělit sféry vlivu v Evropě po druhé světové válce. Nečekaně ale v rozbombardované metropoli potkává Lenu, bývalou lásku, která se zde nyní živí coby prostitutka nabízející své služby americkým vojáčkům. A jak se ukáže, jeho řidič desátník Tully má s Lenou také cosi společného – je jejím milencem a možná také pasákem. Přesto jim Geismer nevěnuje zdaleka takovou pozornost jako mrtvému tělu, jež bylo nalezeno v řece v sovětském sektoru. Tuší totiž, že tato smrt nebyla náhodná a že zde kdosi rozehrává vysokou politickou hru s neznámým pozadím. Rozhodne se proto do případu vložit. A s pomocí Leny, byť přes její vůli, nakonec…

Na začátku normalizace opět převážily příběhy, které zdůrazňovaly občanskou uvědomělost. Hrdinou je tu učitel z podhorské vesničky, jejíž obyvatelstvo pomáhá partyzánům v boji proti fašismu. Také hrdina, jediný intelektuál mezi nimi, s nimi souhlasí a v tomto duchu vychovává nejen své žáky, ale sám je připraven za vyznávané ideály položit i život. Když vesnici obsadí němečtí vojáci a učitele nutí ke spolupráci, modelová situace se vyostří.

Darby Harperová se ocitla na pokraji smrti, v důsledku čehož získala schopnost vidět mrtvé. Volný čas teď tráví tím, že radí osamělým duchům s nedokončenými záležitostmi. Při podivné nehodě během žehlení vlasů nečekaně zemře Darbyina rivalka Capri, vůdkyně nejelitnější party na škole. O pomoc tato nemrtvá primadona požádá právě Darby.

Osamělá farmářka se vydá za online láskou do ciziny. I když ji všichni varují před podvodem, věří, že její cit je skutečný a chce to dokázat.

Pokračování pirátské ságy nás zavádí do pirátského očistce, kde uvízl kapitán Jack Sparrow se svou lodí. Jeho přátelé i protivníci mu však jdou na pomoc, protože je třeba postavit se padouchovi Beckettovi. Třetí část pirátského dobrodružství s Johnnym Deppem v hlavní roli sice byla natáčena zároveň s druhým dílem (Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže), ale do kin se dostala až po roce. Dějově navazuje těsně na konec „dvojky“, kdy padoušský lord Beckett z Východoindické společnosti získal moc nad kapitánem Davym Jonesem a jeho přízračnou lodí Bludný Holanďan. Jack Sparrow se za trest nachází v zásvětí „na konci světa“, ale jeho přátelé i bývalý protivník, kapitán Barbossa, se vypraví za ním, aby mu pomohli vrátit se i s korábem Černá…

Mladá učitelka Jana byla v parku přepadena, znásilněna a uškrcena. Všichni tuší, že hrůzný čin spáchali mladíci Dostál, Hagar a Daniš, žáci sedmé třídy. Janin bratr Tomáš se průběžně informuje na policii o průběhu vyšetřování. Když však ani po šesti měsících nejsou pachatelé uvězněni kvůli nedostatku důkazů, rozhodne se nastoupit do místní školy jako nový učitel. Rychle zjišťuje, že o studium tu nikdo nemá nejmenší zájem. Řediteli záleží jen na  jeho klidu a učitelé, kteří chtějí žáky opravdu něco naučit, nemají žádné zastání. Když žák Dostál zbije tělocvikáře baseballovou pálkou, přijdou detektivové z kriminálky, mezi nimiž je i vyšetřovatel Janiny vraždy, a Tomášova identita je odhalena…

DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 – 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 – 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a „Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech“…

Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas,…