Drama filmy

Píše se rok 1916. V Evropě zuří první světová válka a boje se poprvé v historii odehrávají nejen na souši a na moři, ale také ve vzduchu. Na letiště Lafayettovy letky ve francouzském Verdunu přijíždějí mladí američtí dobrovolníci. Je mezi nimi také texaský rančer Blaine Rawlings, který přišel o farmu, Will Jensen, černošský boxer Skinner nebo tlouštík Lowry. Pod velením kapitána Thenaulda se seznámí s krajanem Reedem Cassidym, špičkovým stíhačem, který má na kontě dlouhou řadu úspěšných akcí a sestřelených Němců. Po tvrdém intenzivním výcviku je Blaine nucen hned při prvním letu nouzově přistát. Díky tomu se seznámí s francouzskou dívkou Lucienne. Přicházejí první bojová nasazení, první letecké souboje a první mrtví a touha po dobrodružství brzy ustoupí jediné myšlence…

Dům Jessiky Martinové (Kim Basinger), matky šestiletého Rickyho, přepadnou neznámí muži. Hospodyni zabijí, Jessiku unesou a zavřou na půdě v odlehlém domě. Jessice se však podaří dovolat se na mobil mladého surfaře Ryana, který si právě užívá na pláži. Prosí ho o pomoc, ale Ryan si zpočátku myslí, že jde o žert. Nakonec zajde na policejní oddělení, kde únos ohlásí seržantovi Mooneymu. Ten si vše poznamená, ale kvůli rvačce na oddělení na případ zapomene. Ryan pak v mobilu slyší, že únosci hledají Jessičina manžela a vyhrožují, že unesou jejího syna. Mladý muž tomu chce zabránit, ale přijede k Rickyho škole pozdě. Ukradne auto bezpečnostní agentury a pronásleduje únosce. Mezitím si seržant Mooney na cestě z práce domů vzpomene na ohlášený…

Marcelo věnoval život výuce filozofie na Veřejné univerzitě v Buenos Aires. Když náhle šéf katedry zemře, čeká, že mu bude místo nabídnuto. Avšak jeho plány jsou ohroženy, když o místo projeví zájem Rafael, prověřený evropskými školami. Jejich souboj rozpoutá spirálu chaosu…

František Vláčil natočil působivou baladu, která se nedlouho po skončení druhé světové války odehrává v beskydských lesích. Se svou rodinou tam hospodaří osamělý rolník, jenž se stane rukojmím blíže neurčených mužů v rozedraných uniformách. Muž se zprvu chová pokorně a vyhýbá se konfliktu, až si vyslouží pohrdání svého dospívajícího syna. Přitom se však vnitřně chystá na rozhodující střetnutí. V tomto případě nejsou důležité vnější „politicky správné“ reálie (lze usuzovat, že se jedná o banderovce), ale modelový případ neokázalé statečnosti, hrdina má stále na zřeteli záchranu svých blízkých.

Dokáže síla umění překonat rodinnou tragédii? Britský film Milá Olivie, při jehož psaní vycházel režisér John Hay ve spolupráci se scenáristou Davidem Loganem z knižní biografie Stephena Michaela Shearera, věnované životnímu příběhu americké herečky Patricie Nealové, zachycuje složité období v jejím manželství se světoznámým britským spisovatelem Roaldem Dahlem. Poté, co jejich nejstarší dcera Olivie vážně onemocní a umírá, prochází soužití obou umělců vážnou krizí. Zatímco zničený Roald se pokouší překonat ztrátu alkoholem, Patricie dělá vše proto, aby udržela rodinu pohromadě. Může však z takové tragédie vzejít něco dobrého? Hlavní role v intimně laděném komorním snímku ztvárnili známí angličtí herci Keeley Hawesová a Hugh Bonneville.

Sonny je nájemný lovec. Jeho snoubenka Casey chce, aby si našel bezpečnější zaměstnání – je těhotná a bojí se, že Sonnyho zabijí. Sonny ale dostane lákavou nabídku a pustí se do případu. Při dopadení zločince je sám přepaden ozbrojenci a zločinec je zabit. Sonny později zjistí, že šlo o člena rodiny ruského mafiána jménem Tuzla. Ten nechá Sonnyho zajmout a žádá vysvětlení. Sonny je ve velkém maléru. Tuzla je přesvědčen, že muže zabil Sonny, jedinou šancí tedy je zjistit, kdo za tím opravdu stojí… Sonny má podezření na Tuzlova syna Dannyho a okamžitě se vydá po stopách. Pomáhá mu jeho přítel od policie detektiv Don Racine. Ten má přístup ke všem důkazům a také je Sonnymu poskytne. Sonny je však…

Pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově „Nástupu“) stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost.

Plní poslední přání svého otce. Odstěhovala se z Ameriky na Nový Zéland, aby se postarala o malý rodinný hotel a nevlastní sourozence…

Mocná čarodějnice Ravenna (Charlize Theron) se lstí vetřela do přízně krále prosperující a mocné říše, který z ní záhy udělá královnu a pak zemře. Ravenně ale podle proroctví kouzelného zrcadla stojí ve štěstí nevlastní dcera Sněhurka (Kristen Stewart) a posedlost vlastní krásou, kterou by si ráda uchovala navěky. Všechny problémy by vyřešila Sněhurčina smrt, jenže dívka právě uprchla z domácího vězení do Temného lesa, odkud se ještě nikdo živý nevrátil. Ale královna potřebuje mít jistotu, a tak si najme odvážného lovce (Chris Hemsworth), který dostane za úkol ji vystopovat a přivést zpátky. Jeho sebevražednou misi komplikují nejen podivuhodní obyvatelé, kteří les obývají, ale také to, že Sněhurka není jen tak obyčejná holka. Klidu na práci lovci nepřidává ani statečný princ…

Při lékařské prohlídce se muž od kardioložky dozvídá, že jej partnerka podvádí s jejím manželem. Netrvá dlouho a lékařka šokovaného muže seznamuje s domnělými stopami hříchu, jež vedou až do hotelového pokoje milenců. Když už se zdá, že to byl celé jen výmysl deprimované ženy, která nemůže mít děti, dvojice při vzájemném románku nachází své nic netušící partnery při činu. O něco později jsou nevěrníci nalezeni mrtví a muž s lékařkou označeni za pachatele vraždy…