Drama filmy

Jim Parsons hraje v tomto dojemném dramatu založeném na memoárech Michaela Ausiella. Film vypráví, jak se jeho vztah s partnerem Kitem Cowanem prohloubí, když jeden z nich onemocní.

Barevný český film o vynikajícím českém lékaři doktoru Janském. Sportovně založený medik Jan Janský dokončuje úspěšně svá studia. Chce se stát chirurgem, ale ocitá se na psychiatrické klinice profesora Kuffnera, kde společně se svým kolegou Kozderou se snaží vypátrat spojitost mezi srážlivostí krve a duševními chorobami. Dojdou k překvapivému zjištěni, že je možno krev lidí rozdělit do čtyř skupin a tím zamezil srážení krve při transfuzích. Objev Janského se však setká s nepochopením české lékařské veřejnosti, která přínos tohoto vědce lékařské vědě uznává teprve po Janského tragické smrti.

Manželka očního specialisty se zahledí do mladého malíře postiženého vážnou oční chorobou. Dílem tak učiní ze soucitu, dílem z citových sympatií, nemilovaný manžel ovšem s takovým stavem příliš spokojený není… Je to rutinně zpracovaná historka, která chce především dojímat.

Bioložka Henriette letí pracovně na Floridu, kde chce vypustit do moře vzácnou želvu. Henriette bere s sebou také svá osmnáctiletá dvojčata Maru a Nielse, protože po prázdninách se děti chystají odejít z domova a ona si to chce s nimi naposledy užít. Jenže na Floridě si děti rychle najdou nové kamarády, Niels se zamiluje do dcery vedoucího biologického ústavu Lucy a na maminku nemají čas. Henriette se seznámí s kubánským uprchlíkem Miguelem. Ten se jí začne dvořit, ona však to nechce brát vážně. Nakonec s Miguelem vyrazí na výlet na Key West, kde se sblíží. Ale Miguel se přesto nechce zavazovat a Henriette je zklamaná. Následně si to Miguel rozmyslí a omluví se. Mara si na Floridě najde práci v…

Souleymane, pařížský kurýr a žadatel o azyl, má 2 dny na to, aby připravil svůj příběh pro klíčový pohovor, který rozhodne o jeho pobytu ve Francii.

Titulní hrdinka pevnou rukou ovládá své blízké, mistrně ovládá kombinaci slz, vydírání i zákeřných intrik. Neváhá zneužít důvěřivou služtičku. Zdání dobré pověsti je pro ni nade vše.

Děj dlouho zakázaného tzv. trezorového filmu, který režisér Jiří Menzel natočil v roce 1969 na motivy povídek Bohumila Hrabala, se odehrává v neblaze proslulých padesátých letech na šrotišti kladenských oceláren, kde byly buržoazní živly převychovávány prací v ocelárnách. V pracovním táboře se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, živnostník, ale i saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen jako buržoazní přežitek. Film se vyznačuje skvěle napsanými postavičkami, vtipnými dialogy a břitkým, přesto nesmírně zlidštěným humorem, dokonce i něžnou hravostí. Po svém znovuvedení do kin zvítězil na filmovém festivalu v Berlíně v roce 1990.

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu – židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu…

Šéf protiteroristického oddělení FBI a Newyorské policie Anthony Hubbard (Denzel Washington) čelí nečekané vlně teroru iniciovaného Araby a přitom se střetne s agentkou CIA Elisou Kraftovou (Annette Beningová). Ta je specialistkou na Blízký východ a má k dispozici víc informací než Anthony. Třetím aktérem, který tahá za nitky ve složité politické hře po únosu vůdce teroristů šejka Ahmeda Bin Talala, je velitel armády, pragmatický generál Deveraux (Bruce Willis). Tvrdý postoj zastánce militantního postupu při obhajobě zájmů vlasti a panika v ulicích velkoměsta vedou k vyhlášení výjimečného stavu v New Yorku, což je ovšem akt popírající principy demokracie…

Nejúspěšnější neúspěšná akce v dějinách americké astronautiky se odehrála ve dnech 11. až 17. dubna 1970. Tehdy po pečlivých přípravách, zcela bez povšimnutí veřejnosti, která už podobné lety brala jako samozřejmost, odstartovala k Měsíci posádka ve složení: Jim Lovell, Fred Haise a Jack Swiger, který na poslední chvíli nahradil kvůli zdravotním potížím původního člena posádky, Kena Mattingliho. První dny kosmického letu proběhly hladce, ale pak, 13. dubna, se z reproduktorů v řídícím středisku ozvalo legendární „Houstone, máme problém…“ Utrhla se jedna z nádrží s kyslíkem a poškodila při tom druhou. Začal klesat tlak, objevily se potíže se spojením. Sen o přistání na Měsíci se rázem změnil v zoufalou bitvu o holý život…