Filmy

Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 – 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny…

V televizní dramatizaci podle vlastní předlohy se její autor spisovatel Norbert Frýd inspiroval skutečnou událostí – tragickým osudem herečky Anny Letenské. V roce 1944 je populární filmová herečka Hlínová zatčena gestapem za to, že poskytla útočiště člověku z odboje. Filmový producent ji pomocí svých styků s nacisty vyreklamuje, aby mohl dotočit roztočený film. Těsně před posledním natáčecím dnem herečka Hlínová pochopí, že je neustále střežena a chce utéct. Je však znovu zatčena. Odchází do vězení s pocitem lítosti, že její postoj proti okupantům nebyl aktivnější.

Mladý zedník Kašpar se po třech letech vojny vrací do civilu. Chce se ubytovat u přítele Kryštofa, sklepní byt je ale prázdný. Přítel je po smrti a z jeho dcery Márynky, na niž Kašpar celou vojnu myslel, se stala lehká holka. Lén zjistí, že příčinou všeho zla je bohatý kupec Konopík. Po dlouhém a marném hledání spravedlnosti se mladý muž rozhodne vzít zákon do vlastních rukou… Silnou stránkou poměrně neznámého snímku, který v roce 1959 natočil Karel Steklý, jsou výborné herecké výkony představitelů hlavních postav. V titulní roli zazářil Radoslav Brzobohatý: role Kašpara Léna byla jeho filmovým debutem. V roli kupce Konopíka uvidíme skvělého Jana Pivce a nešťastnou Kašparovu lásku Márynku hrála Ivanka Devátá. K přesnému a sugestivnímu vylíčení doby…

Námětem filmu z roku 1965 je stejnojmenná vzpomínková novela Františka Hrubína, kterou autor spolu s režisérem Otakarem Vávrou volně přepracoval do filmového scénáře. Vypráví v ní o krátkém návratu stárnoucího muže do vesnice, v níž prožil mládí a o pokus navázat tam, kde před lety skončil. Pro hlavní roli si Otakar Vávra vybral Karla Högera, který v tomto filmu podal jeden ze svých největších výkonů před kamerou.

Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna… V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926.