Historický

S tím, jak se římská říše stále rozšiřuje, roste i rozmanitost exotických zvířat, která jsou přivážena, aby bavila davy v Koloseu. Dokáže trénovaný mistr šelem Carpophorus přežít, když je postaven před nevídanou výzvu utkat se s 20 divokými tvory? … Když mocný císař Traján uspořádá v roce 107 n. l. své velké hry, naskytne se davu vzácná podívaná: gladiátorky. Bojovníky jsou obvykle váleční zajatci, ale při jedné hře se do dějin zapíše římská žena jménem Mevia… Veřejné popravy zločinců jsou v Koloseu běžnou záležitostí, ale během Trajánových 123 dní her v roce 107 n. l. není jedna z těchto obětí obyčejným vězněm. Biskup Ignác z Antiochie je součástí rostoucího podzemního náboženství: křesťanství.

O královně Alžbětě II. se ví, že povinnost k Velké Británii a Commonwealthu, tedy Společenství národů spadajících pod britskou korunu, pro ni stála nade vším ostatním. Vyhrávala nad rodinou, pocity, nemocemi. A této povinnosti postupně podřídila i styl svého oblékání. Začalo to vlastně už svatebními šaty, tedy v době, kdy byla ještě korunní princeznou. Na látku na šaty bylo třeba ušetřit dost kupónů, neboť i královská rodina podléhala přísnému poválečnému přídělovému systému. Přesto na šatech nechyběly všechny možné symboly v podobě květů. Když se z ní stala sebevědomá vládkyně, začala přemýšlet o úloze barev. Zprvu stála za jejím nápadně barevným oblečením pouze snaha o to, aby ji její poddaní snadno rozpoznali v davu, později začala vysílat pomocí barev svá poselství….

S pomocí vědy a matematických rovnic stvořilo lidstvo zbraň, která změnila svět. Jaká cesta vedla k jejímu sestrojení a co rozhodlo o jejím nasazení?

400 let – mýtus a realita.

Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenerií a zároveň i zákulisní tajemství čtyřech největších a nejznámějších českých mechanických betlémů – v Jilemnici, Třebechovicích pod Orebem, Jindřichově Hradci a Sušici – které vznikly na přelomu 19. a 20. století.