Historický

Třídílná dokumentární série mapuje různé tváře jugoslávského prezidenta, diktátora a „otce všech jugoslávských národů“. Prostřednictvím jeho životního příběhu a pohledu pamětníků i historiků zkoumá jeho politický odkaz, fungování jugoslávského státu i to, jak Tito a jeho éra dodnes ovlivňují kolektivní paměť a identitu národů bývalé Jugoslávie.

Dva mladí muži, kteří bojovali na opačných stranách španělské občanské války, sdílejí za druhé světové války utrpení i naději v sovětském gulagu.

Automobil, mechanické mistrovské dílo konce 19. století, báječný stroj hodný románu Julese Verna, změnil města i krajinu, převrátil životní styl a pronikl do naší představivosti. Vynalezl značky stop a červenou na semaforu, benzinové pumpy a olovnatý benzín, stopaře, autorádia, dálnice, dálniční odpočívadla, dopravní nehody, motely a filmy roadmovie, kruhové objezdy s květinami a podzemní parkoviště, obchvaty a dopravní zácpy, ropnou krizi a ropné války. Proměnil hluk měst i kvalitu ovzduší na Zemi.

V prvních poválečných letech pohání Němce touha přežít. Jejich každodenní život je poznamenán strádáním, zkázou a hladem. Odklízením trosek, obchodováním na černém trhu, stáním ve frontách. Veřejný pořádek je jen zdánlivý, bezpečnost pouhou iluzí. Vraždy nejsou nic neobvyklého, činy odplaty jsou na denním pořádku. Zločiny těchto let odrážely hlavní problémy poválečného období.

V roce 1937 v Sovětském svazu Stalin tvrdě upevňuje svou moc. Desítky tisíc falešně odsouzených občanů jsou drženy v nelidských podmínkách. Své naděje vkládají do vězeňských motáků. Navzdory tvrdým kontrolám se jeden ze vzkazů dostane k mladému ambicióznímu žalobci Alexandru Korněvovi. S hlavou plnou ideálů a mladickou sveřepostí se v době nejtvrdších stalinistických čistek Korněv vydává vstříc děsivému prozření. Drsné totalitní drama renomovaného režiséra Sergeje Loznici se v roce 2025 stalo kritiky nejlépe hodnoceným filmem z Hlavní soutěže festivalu v Cannes.

Mitsuko Aoyama je považována za jednu z prvních Japonek, která na konci 19. století, po více než 250 letech izolace šogunátu, vstoupila na evropskou půdu. Nový domov našla na území dnešní České republiky, v Poběžovicích. Přicestovala v roce 1896 po boku svého manžela, rakouského hraběte a diplomata, Heinricha von Coudenhove-Kalergi. I přes to, že se Mitsuko během života setkala s japonskou císařovnou nebo papežem, nebyla hybatelkou velkých dějin. Její příběh je osobní lovestory, která se odehrává na pozadí zásadních změn přelomu 19. a 20. století před tím, než starý svět rozbily dvě světové války. Právě proto nám ale může přinést velmi zajímavé svědectví o minulosti, jejíž ozvěnu slyšíme i dnes.

Dokumentární vize se pokouší hledat odpovědi na věčnou, bolestivou a stále se opakující „osmičkovou“ otázku: Měli jsme se v roce 1938 bránit útoku nacistického Německa? Jaké by to bylo a jak by to asi dopadlo, kdybychom se bránili? Scénář vychází z existujících vojenskohistorických studií na toto téma a opírá se o odborníky, především vojenské historiky. Jedná se o vizi, avšak dokumentárně erudovanou a respektující realitu. Prostřednictvím rekonstrukce nikdy neuskutečněných rozhovorů, rozhodnutí i situací a s využitím virtuálních realizací bojových scén se pouštíme na led spekulativní historie, led možná tenký, protože v historii kondicionál neplatí – ale co kdyby?(oficiální text distributora)

Nacistický režim proti homosexuálům, které považoval za slabošské, úchylné a degenerované lidi, ostře vystupoval a snažil se šíření tohoto „nakažlivého zla“ zabránit. Nebyli sice vystaveni masovému vyhlazování jako Židé, ale stali se obětí cílené perzekuce. Tato stránka historie není široké veřejnosti stále zcela známa. Více než 50 000 z nich bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody, více než 5 000 bez ohledu na postavení, věk a ideologii deportováno do koncentračních táborů. Většina z nich v táborech zemřela. Nacistické pronásledování homosexuálů bylo součástí jistého historického kontextu. Od roku 1871 byly takzvané „nepřirozené“ sexuální vztahy podle paragrafu 175 německého trestního zákoníku trestné. Výmarská republika, která po první světové válce nahradila císařství, paragraf 175 zachovala, ale vůči homosexuálům projevovala relativní toleranci. Byly vydávány…

V bezčasí Dantova očistce se potkávají dvě významné postavy českého středověku: král Přemysl II. Otakar a zapomenutý poutník Odorik, který jako první Evropan spatřil Tibet. Výměnou za popis cesty do východních zemí světa přiměje slavného krále složit účet za svoji vládu plnou úspěchů, ale i proher a křivd. Brzy zjišťuje, že oba mají nečekaně mnoho společného: vždyť jednomu ukradli knihu, druhému království v srdci Evropy.

Praha se nachází v rozbouřených měsících německé okupace. Český inspektor Beran a jeho asistent Morava stojí před nelehkým úkolem – mají vyřešit vraždu vdovy po německém generálovi, a to za pomoci vrchního kriminálního inspektora gestapa Bubacka. Jakou roli však Buback skutečně hraje? Není to jen informátor, jehož úkolem není vyřešit vraždu, ale zjistit, jak hluboce je pražská kriminálka zapojena do odboje proti okupantům? Mezitím vrah – psychopatický sériový pachatel, který nedělá rozdíl mezi německými a českými oběťmi – udeří znovu. Když se pak v květnu 1945 rozpoutá ozbrojené povstání proti okupačním silám, nejde už jen o dopadení vraha, ale o hlubší otázky viny a vykoupení, pachatelů a obětí, pomsty a odplaty.