Historický

Válečné dějiny se obvykle vyprávějí očima vítězů. To však není případ této šestidílné dokumentární série. Její tvůrci se rozhodli podívat na druhou světovou válku z jiného úhlu – ze strany generálů wehrmachtu, velitelů SS a především Vůdce, jejichž ambicióznost a bezohlednost je nakonec dovedla ke zkáze, stejně jako Třetí říši k zániku. Mohla za konečnou prohru jejich slepá víra v zázračnou zbraň? Nebo ji způsobily protekce a korupce na nejvyšších místech? Či snad mohl za pád své vysněné říše jen samotný Hitler, jeho megalomanství a také každodenní užívání drog? Nejen na tyto otázky zkusíme najít odpověď.

Muzikál Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové, v roli Johanky z Arku – Lucie Bílá. Na motivy legendy o francouzské národní hrdince vznikl světoznámý muzikál Johanka z Arku. Stal se největší událostí pražské muzikálové scény roku 2000. Čeká Vás originální soudobá hudba, využívající středověké postupy, inspirovaná poetickým libretem. Od roku 2000 do roku 2003 bylo v divadle Ta Fantastika v Praze odehráno přes 800 představení, které shlédlo více jak 350.000 diváků. Lucie Bílá byla za roli Joahnky z Arku oceněna prestižní cenou české herecké a divadelní asociace Thálie za rok 2001… Johanka z Arku, zvaná též Panna Orleánská, se narodila roku 1412 ve vesnici Domrémy, v Lotrinsku ve Francii. Její rodná víska se nacházela v době našeho příběhu v severní polovině…

Památník Karla Čapka slaví šedesát let od svého založení. Sídlí v domě, který si jako letní dům vybral Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou. Dokument připomene význam místa i osobnosti, které se tu setkávaly. Tehdejší atmosféru dokreslí nedávno objevené filmové záběry, které podrobně prozkoumají režisér dokumentu Ondřej Kepka a současný ředitel památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Zajímat je bude i osud jejich autora – Čapkova lékaře a přítele MUDr. Leopolda Firta. Zároveň na základě dobových i současných záběrů ukážeme, jak se Strž v průběhu let změnila.

Faraón starověkého Egypta Kufu je posedlý zlatem a plánuje si ho vzít všechno s sebou do svého „druhého života“. Na to si zajistí pomoc Vaštara , architekta, jehož lidé jsou v Egyptě otroky. Dohoda zní – vystavět hrobku odolnou proti vykradení a za odměnu budou Vaštarovi lidé osvobozeni. Během let výstavby pyramidy se stane faraónovou druhou manželkou kyperská princezna, která strojí úklady proti Kufuovi, aby si po smrti nevzal svůj poklad s sebou. A snaží se dosáhnout jeho odchod co nejdříve…

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…

1. V srdci Třetí říše: Koncem října 1944 vstoupil George Stevens se svým štábem poprvé na německou půdu. Po týdnech bojů dobyly americké jednotky Cáchy. Bylo to první německé město, které padlo do rukou Spojenců. Stevens a jeho muži sice zamýšleli dokumentovat válku černobíle, měli s sebou ale i šestnáctimilimetrový barevný film a vznikly tak skutečně unikátní záběry pozůstatků bitvy o Cáchy. Válka trvala už šestým rokem a nikdo netušil, kdy tomu vraždění bude konec. Zhruba 13 000 vojáků Wehrmacht a tisíce příslušníků německé lidové domobrany Volkssturm bránilo Cáchy proti stotisícové přesile Američanů. 12. října 1944 byl polní maršál Gerd von Rundstedt odhodlaný udržet toto starobylé císařské město za každou cenu. Pokud to nepůjde jinak, měli být obránci pohřbeni mezi jeho troskami,…

V roce 1939 byl na Slovensku zvolen nový prezident, stal se jím katolický kněz a antisemita Jozef Tiso. Zavedl fašistickou vládu za pomoci polovojenské organizace Hlinkova garda. V roce 1941 mělo Slovensko snad ještě přísnější protižidovské zákony než Německo. Kromě povinného nošení žluté Davidovy hvězdy nesměli Židé vlastnit automobil a rádio, přišli o právo cestovat, a to i v rámci státu. Nesměli navštěvovat státní nemocnice, neměli vůbec žádná práva. Vláda se dohodla s nacisty na deportaci slovenských Židů do Polska pod podmínkou, že se deportovaní lidé již nevrátí. Jednou ráno Edita a její starší sestra Lea z Humenného spatřily na zdech domů oznámení, že se všechny neprovdané židovské dívky od šestnácti let mají dostavit 20. března 1942 do budovy školy….

Po bombardování Cách spojenečtí vojáci nacházeli těla mladých žen. Ženy měly v Německu důležité místo při výchově poslušných dcer a několik vlivných žen mělo přímý vliv na budování a vzestup německé říše. Po první světové válce dostaly ženy volební právo. Hitler však ženy chtěl osvobodit od feministické ideologie. Ženy měly především plodit děti a zapojit se do nenávistné kampaně proti Židům. Jejich mise byla shrnutá do hesla: Děti, kuchyně a víra. Kromě některých profesí dostaly během Hitlerovy vlády zákaz kouřit a pít alkohol. K vytvoření mocné říše potřeboval Hitler ženy k plození dětí. Potřeboval je ale také pro mnoho dalších rolí – do jakých je obsadil a byly ženy nakonec i na frontě?

Příběh má dramatickou zápletku: píše se rok 1948. V pohraničním pásmu mezi Bratislavou a rakouským Bergem zadrželi pohraničníci mladého muže. Je obviněn z pokusu o ilegální překročeni státní hranice. Při výslechu vyjde najevo, že jeho otec je správcem na francouzském konzulátě v Bratislavě. Namísto obvinění a dlouholetého vězení podepíše mladík spolu s otcem spolupráci se Státní bezpečností. Oba mají získávat informace a vybírat dokumenty z konzulárního trezoru. Tyto dokumenty (například žádosti o azyl) poslouží vzápětí jako důkazní materiál o “špionážní činnosti” francouzského konzulátu.

Přidejte se k největšímu týmu specialistů, kteří se vydávají po stopách Elamu, neznámé starověké civilizace z jihozápadní části íránské náhorní plošiny. Rozluštěte jejich záhadné, dosud nerozluštěné nápisy a odhalte největší tajemství jednoho z prvních písma v historii.