Historický

Trója, Kartágo a Persepolis jsou starobylá a jedinečná megaměsta uprostřed drsných pouští, postavená na strmých kopcích a přiléhající ke svahům hor, která vytvořili geniální stavitelé jedněch z největších civilizací. Archeologové a další odborníci se stále snaží rozluštit některé ze záhad, které ohledně těchto starověkých měst zůstávají. Seriál prozkoumá mimořádné projekty těchto neuvěřitelných staveb a architekturu těchto megaměst. Zjistíme, proč umožnily svým obyvatelům mít převahu nad ostatními, a také proč zanikly.

Uprostřed jedné z největších vojenských operací druhé světové války, kdy se v Normandii vylodili spojenecká vojska, dostane skupina amerických vojáků rozkaz propašovat člena francouzského odboje za nepřátelské linie. Nastal den D a američtí vojáci jsou rozptýleni za německými liniemi. Generál Haskel má tajný úkol pro pět vojáků z různých rot. Tato mise se nedostane do žádných oficiálních záznamů, ani zmínka o její členech. Jednotka musí bezpečné provést francouzského odbojáře Daquina nepřátelským územím a dovést ho k jeho cíli, kterým je nacistický generál, zodpovědný za důležitý transport.

V roce 1916 se evropské válčící mocnosti ocitají v patové situaci. Operace dvou mohutných armád, které si dosud vyžádaly milióny životů, jsou na mrtvém bodě. Důlní inženýr Oliver Woodward se po pobytu v Papui vrací do Austrálie, aby se připojil k tajné Tunelářské společnosti. Woodward ke svému překvapení získává vojenskou hodnost a odjíždí do Evropy. Na bitevním poli u francouzského Armentiéres ho čeká „jeho“ rota tunelářů, kteří ale novému veliteli příliš nevěří. Tuneláři mají labyrint chránit tak dlouho, dokud nezazní rozkaz k odpálení trhavin. Jenže kdo ví, kdy ta chvíle přijde?!

Jeden z největších chrámových komplexů nejen v Egyptě, ale na světě byl vybudován k oslavě boha Slunce Amon-Rea. Nejstarší část je z období přibližně 2 000 let před naším letopočtem. V dalších staletích se soubor rozrůstal a měnil podle přání faraonů. Karnacký areál a genialita staroegyptských stavitelů přitahuje egyptology z celého světa. Při průzkumu karnackého souboru se podařilo rozluštit hned několik záhad: Jak stavitelé pracovali s kvádry o mnoha tunách, jak vytesali a posléze vztyčili největší dochovaný egyptský obelisk a jak zvedali do výšky všech 134 sloupů Velké sloupové síně.

Od objevení tajemství vřídla až po spory s měšťany – dramatický dokument o člověku, kterému dnešní krása kolonád a sláva města vděčí za svou existenci a od jehož narození uplynulo letos právě 300 let. Nový dokumentární film odhaluje příběh zapomenutého génia Karlových Varů. Kdo byl muž, kterému Karlovy Vary vděčí za svou světovou proslulost? Dokumentární film David Becher – Hippokrates Karlových Varů nabízí poutavé vyprávění o nejvýznamnějším karlovarském rodákovi, lékaři a vědci, jehož odkaz formuje lázeňské město dodnes. Snímek, kterým provází herec Jiří Dvořák, mapuje životní cestu Davida Bechera (1725–1792) od dětství stráveného v těsné blízkosti vřídla, přes studia v Praze a Vídni, až po jeho revoluční práci v lázeňské medicíně. Dozvíme se, jak syn obchodníka změnil osud celého města – nejprve…

Sídlo rozkládající se na zhruba hektarovém pozemku nedaleko Buckinghamského paláce bylo v průběhu staletí dějištěm přelomových událostí, mimo jiné uvěznění krále Karla I., jenž byl roku 1649 sťat ve Westminsteru. Zdejší kaple se stala poutním místem pro tisíce truchlících, kteří se v září 1997 přišli poklonit princezně Dianě a zapsat do kondolenčních knih. A právě sem se William a Harry přestěhovali po smrti své matky. Když se zde William poprvé setkal s přítelkyní svého otce, požádala Camilla po půlhodinovém rozhovoru s princem o jediné: gin s tonikem.

Elysejský palác, sídlo francouzské hlavy státu, už po staletí vítá a oslňuje nejvýznačnější osobnosti světového dění. Jen málokdo měl však tu čest vstoupit dovnitř. Klasicistní administrativní budova svým vzhledem jen málo připomíná prezidentské sídlo moderní doby. Původně měl totiž palác jiný účel. V 18. století jej nechal postavit nepříliš populární Henri de la Tour d’Auvergne, hrabě z Evreux. Ten byl sice dědicem známého šlechtického rodu, ale k majetku přišel až sňatkem se sotva dvanáctiletou měšťankou Marie-Anne Crozatovou. Právě její věno nechalo vzniknout zprvu těžkopádnému sídlu, které však v průběhu staletí nabývalo na kráse a významu.

2 500 let před naším letopočtem se jižně od Egypta objevila civilizace, která po staletí vládla oblasti mezi Středomořím a centrální Afrikou včetně egyptské říše. Království Kuš, jež zůstávalo dlouhá léta ve stínu faraonského Egypta, který na sebe strhával veškerou pozornost. O jeho ztracených starověkých městech jsme se dozvěděli jen z několika biblických textů. Přesto se uprostřed núbijské pouště tyčí pyramidy zvláštních tvarů. Až nejnovější objevy archeologů odkrývají tajemství mocného státu a historii jeho dobyvačných králů, kteří si na několik desetiletí dokázali podmanit i věhlasnou egyptskou říši. Jak se těmto „černým faraonům“ podařilo získat moc a založit dvacátou pátou dynastii, která vládla dvěma zemím – Egyptu a království Kuš?

Po bitvě u Sudoměře, ve které Jan Žižka porazil královské vojsko, se husitské hnutí šíří po Čechách jako lavina. Husité dobývají kláštery, hrady a tvrze, houfně se k nim přidává obyvatelstvo vesnic i měst. Louňovického probošta a novicku Janu zachrání před hněvem lidu vladyka z Hvozdna. Vladykova ovdovělá dcera Zdena odejde s ostatními hvozdenskými do Tábora a otec ji po krátkém váhání následuje. V dosud jednotném společenství se však objevují rozpory, šířené kněžími Kánišem a Bydlínským, do kterého se Zdena zamiluje. Proti Táboru se chystá táhnout s vojskem Rožmberk; chce se spojit s králem Zikmundem. Zpupný král se však nedohodne ani s ním, ani s umírněnými Pražany. Pražané proto požádají o pomoc Žižku a ten vytáhne ku Praze…

Když před třemi lety zemřel manžel Alžběty II. princ Philip, svět vzdal hold jeho oddanosti královně a obětavosti při službě Británii. Tento film nám připomene vzácnou a nezaměnitelnou osobnost prostřednictvím archivních a zvukových nahrávek pořízených v průběhu osmdesáti let. Se svým typickým suchým humorem a velmi upřímně mluvil o všem, ať už šlo o roli monarchie, vztah k novinářům, budoucnost syna Charlese. Dnes, v době turbulentního vývoje situace v britské královské rodině, jde vlastně o milou připomínku „starých dobrých časů“, kdy celá dlouhá léta a desetiletí vše zůstávalo neochvějně na svém místě…