Historický

Bombardování během druhé světové války zničilo centra i periferie mnoha velkých měst. Na jejich troskách pak byla umožněna realizace ambiciózních urbanistických plánů, které navždy změnily tvář evropských metropolí. Představí se Londýn, Varšava, Berlín a Le Havre.

Dvoudílný německý dokument zachycuje osudové spojenectví dvou diktátorů – Hitlera a Mussoliniho. K jejich prvnímu setkání došlo v Benátkách v červnu 1934. Byla to první Hitlerova cesta do zahraničí a německý kancléř se v přítomnosti triumfálně se chovajícího Duceho cítil nesvůj. Setkání nedopadlo nejlépe: diktátoři se neshodli v řadě problémů. Především to byla otázka Rakouska, které pro Mussoliniho bylo zemí pod jeho ochranou. Během těch dnů si sotva kdo mohl představit, že se Hitler ve vztazích s Mussolinim brzy stane dominantní osobou a že Ducemu vnutí svou bezohledně tvrdou představu o přátelství.

Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu „Most“, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu – anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a…

Nacisté začali s vražděním svých obětí v plynových komorách v roce 1942. Židé z okupovaného Polska byli shromažďováni v ghettech nebo odváženi v dobytčích vagonech přímo do nově budovaných vyhlazovacích táborů, včetně Sobiboru. Lidé, kteří transport přežili, byli v Sobiboru vyhnáni na rampu. Do zoufalého pláče dětí, které ztratily rodiče, se mísil hlas zástupce velitele tábora Johanna Niemanna. Nově příchozí měli dokonce připravené korespondenční lístky pro své příbuzné doma, aby jim mohli sdělit, že se jim vede dobře. Očití svědci hrůz Sobiboru popisují, jaký pohled se nově příchozím naskytl.

Edvard Munch (1863–1944) patří mezi největší osobnosti výtvarného umění. Norský malíř a grafik se narodil v městečku Adalsbruk jako druhý z pěti dětí do rodiny vojenského lékaře. Absolvoval Kreslířskou školu v Kristianii a v roce 1883 měl první veřejnou výstavu. Munchovo dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem a dílem Eduarda Maneta, ovšem i Munchovým chatrným fyzickým a duševním zdravím a traumatem z úmrtí matky. Munch v díle předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí…

Svatá země: domov Kristova hrobu v Jeruzalémě. Místo, jež se stalo dějištěm krvavých křížových výprav, nejvýznamnějšího středověkého střetu mezi západním a východním světem. Tamější křižácké pevnosti překonávají svými rozměry vše, co bylo do té doby známo. Původní jednoduchá a praktická opevnění během dvou staletí mohutněla, aby odolávala stále smrtonosnějším zbraním útočníků. Tyto posádkové pevnosti si vysloužily pověst nedobytných hradů. Patří k nim Belvoir, hrad v podobě labyrintu, legendární a nedobytný Krak des Chevaliers či opevněný přístav Cesarea.

Monacký knížecí palác je dějištěm jednoho z největších objevů v dějinách umění, ke kterým došlo v 21. století. Bylo zde odkryto celkem 600 metrů čtverečních pozdně renesančních fresek.

Na špičce poloostrova Yucatán v jihovýchodním Mexiku se nacházejí tři města, která se stala svědky konce mayské éry: Mayapan, poslední velké hlavní město sdružení mayských států, Cobá a konečně Tulum, považovaný za poslední obydlené město, jež zástupci velkolepé civilizace opustili až v 16. století. Ačkoliv se předpokládá, že bylo dosud odhaleno jen zhruba 5 % mayského osídlení a na daných nalezištích prozkoumáno opět jen 5 % z jejich celkového rozsahu, díky novým technologiím a experimentální archeologii vědci neustále prohlubují své znalosti o fascinující kultuře geniálních vědců a zručných stavitelů.

Vynikající čtyřdílná minisérie, natočená pro britskou televizní společnost ITV, vypráví příběh Ruth Ellisové, poslední ženy popravené ve Velké Británii. Ruth v roce 1955 zastřelila svého milence z dobře situované rodiny, který ji psychicky i fyzicky týral. Sama pocházela z neutěšených poměrů, před soudem však odmítla hrát roli oběti a šla proti všem dobovým společenským konvencím. Titulní roli ztvárnila vyborná Lucy Boynton, kterou diváci České televize mohou znát například ze série Harry Palmer: Případ Ipcress (2021), v roli jejího advokáta vystupuje dnes již hvězdný Toby Jones. Co do zpracování má série filmové parametry a kromě pravdivého příběhu nabízí i přesah v podobě úvahy nad britským třídním systémem, rolí ženy v tehdejší společnosti a tématem ženské vzpoury.

Nejsnáze identifikovatelný dobrodruh na světě, Bear Grylls, se vydává na cestu vyšlapanou před 2000 lety. Sleduje stopy Ježíše Krista v Izraeli. Diváci se v každém dílu mohou ocitnout hluboko v syrové a nespoutané krajině Svaté země a přitom objevovat skutečný příběh chudého tesaře, který změnil dějiny lidského rodu. S využitím metod přežití, které se staly jeho poznávacím znamením, Bear po hlavě skočí do života renegáta a spasitele, jinak řečeno Ježíše Nazaretského.