Historický

Ip Man (Donnie Yen) přijíždí na pozvání Bruce Leeho (Kwok-kwan Chan) do San Franciska. Kromě návštěvy turnaje karate, kde Bruce vystupuje, hledá Man vhodnou školu pro svého syna Ťina. Bruce si svými postoji znepřátelil místní čínskou komunitu a Man jako jeho mistr pocítí následky jeho činů. Kromě čínských mistrů se dostane do konfliktu i s rotmistrem Bartonem Geddesem (Scott Adkins), kterému se nelíbí, že by kung-fu mělo být součástí výcvikového programu mariňáků.

1. Karel IV. – Největší záhady českého krále: Český král a římský císař za sebou zanechal velký odkaz, ale také spoustu otazníků. Je možné, aby mu živé sny zachránily život? Setkal se s poltergeistem? A co záhadné zranění z roku 1350? Proč se o něm nesmělo mluvit? Jak vypadal pohřeb velkého panovníka? Kam se ztratil honosný náhrobek z Chrámu svatého Víta? Odpovědi na otázky bude hledat badatel Libor Marek a host pořadu – historik Štěpán Čadek. 2. Půta Švihovský – Odnesl ho ďábel, anebo byl zavražděn?: Podle legend a pověstí byl z tohoto světa odnesen čertem. Ve skutečnosti měl být na hradě Rabí násilně zavražděn a jeho tělo ihned uloženo do zasmolené rakve, aby ho už nikdo neviděl. Kdo se chtěl bohatého šlechtice…

S nucenými pracemi se „Reich” nijak neskrýval, metoda byla aplikována před očima veřejnosti. Šlo o zločin proti lidskosti a zároveň obchod vynášející miliony dolarů. Mezi oběti otrocké dřiny patřili nejen váleční zajatci, ale i mnoho civilních obyvatel, mezi nimi zástupy žen a dětí. Za války bylo odvlečeno do nacistického Německa na nucené práce celkem 13 milionů lidí. A zhruba každý pátý z nich otrockou práci pro Němce nepřežil. Trojdílný filmový dokument líčí příběhy lidí odvlečených na nucené práce a prostřednictvím individuálních osudů podrobně vykresluje krutý novodobý otrokářský systém, který nacisté zavedli.

Závěrečný, pátý díl seriálu Sňatky z rozumu vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. Seriál byl natočen v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa – Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Protože vzbudil velký divácký ohlas, o sedmnáct let později vzniklo na základě dalších románů (Zlá krev a Veselá vdova) jeho pokračování. Tím je sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Pod vedením režiséra Františka Filipa uvidíme, jako v předchozím seriálu, Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další…

Řím. Největší město starověkého světa čítající až 1 milion obyvatel. Rozvoj urbanizace však postavil jeho architekty před nesmírné výzvy. Jak vyřešit bydlení, zásobování vodou, dopravu, zábavu a další aspekty pohodlného života? Stavitelé byli schopni vynalézt nové techniky, způsoby měření i stroje, jaké dosud nikdy nikdo neviděl! Archeologové z celého světa dnes provádějí výzkum technického génia tehdejších učenců, aby bylo možné provést co nejpřesnější restaurátorské práce a obnovit město v celé jeho kráse alespoň prostřednictvím modelů a virtuální reality.

Budeme sledovat archeology, kteří pátrají po stopách toho, jak Mayové žili a co se s nimi stalo. Díky exkluzivnímu přístupu můžeme pozorovat tým, který pomocí mionového zobrazování – revoluční techniky využívající kosmické částice – hledá královskou hrobku uvnitř 1 200 let starého chrámu. Jiný tým podniká vykopávky v jezerním dně a hledá stopy, proč Mayové opustili svá velkolepá města. S využitím počítačové grafiky a jedinečného přístupu k vykopávkám ve třech zemích se jedná o mimořádnou příležitost, jak dosáhnout skutečného průlomu v našem chápání toho, co se stalo s touto fascinující civilizací.

Vatikán: z původně jednoduché hrobky se po 2000 let stalo univerzální sídlo křesťanstva a je dnes jedním z nejnavštěvovanějších muzeí na světě s neocenitelnými sbírkami umění, rukopisů a dalších artefaktů. Představíme, jak se v průběhu let rozšiřovaly kostel, palác a okolní budovy a zahrady podle přání vizionářských papežů. V tomto příběhu se setkávají náboženství, politika, umění a věda, aby prosadily náboženskou autoritu a sloužily jako duchovní měřítko. Pod vedením historiků dešifrujících po restaurátorských pracích a nedávných vykopávkách bohaté vatikánské archivy a sbírky rukopisů nabídne Vatikán nová, neznámá tajemství a odhalí fascinující historickou ságu.

Dědečkovi autorky dokumentu z období, kdy byl důvěrníkem nacisty Rudolfa Hesse, zbyly hluboké šrámy na duši, ale také dopisy, fotografie a dokumenty. Ty uchovával na půdě svého domu a nikdy je nikomu neukázal. V době vzniku filmu bylo Charlesovi 88 let a z jeho vnuků se stali dospělí lidé, pochybující a kladoucí si otázky. Proč se jejich dědeček tak angažoval ve věci nacistického zločince? Nakonec souhlasil s tím, že se po mnoha a mnoha letech do věznice Spandau ve vzpomínkách vrátí, a detailně popsal podmínky, které tam panovaly a svůj vztah k tajemnému muži, který trávil ve vězení desítky let.

Prostřednictvím seriálu se podíváme na čtyři legendární bitvy starověku. Začneme bitvou o Paříž, ve které se střetli obránci Paříže a Vikingové – v 9. století začali Karolínskou říši narušovat Vikingové svými nájezdy a dařilo se jim získávat čím dál větší bohatství, až se jim postavili ochránci Paříže, biskup Gozlin a mladý hrabě Odo Pařížský. Dále nás čeká bitva na planině Kann v Itálii – když se stal Hannibal velitelem kartaginských vojsk, nebylo mu ještě ani 30 let, ale nechyběly mu odvaha ani strategické myšlení a dokázal zvítězit i v bitvách, kde měli Římané velikou převahu. Zažijete legendární bitvu u Thermopyl v Řecku – rozšiřování Perské říše na západ se nelíbilo obsazovaným městům, začalo povstání, které bylo po několika letech potlačeno,…

Krize – to je název unikátního amerického dokumentu z roku 1939, který má v podtitulku film o nacismu. Unikátního hned ze dvou důvodů, jednak proto, že nám přináší bezprostřední pohled na politické i společenské dění u nás i v Evropě roku 1938 a další jeho unikátnost spočívá ve vzácně objektivním pohledu amerických dokumentaristů – v jejichž týmu pracoval i český tvůrce Alexander Hackenschmied, na politické okolnosti, jež vedly k „Mnichovu“ a okupaci Československa roku 1939.