Historický

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.

Francie byla za krále Ludvíka XIII. plná lží, intrik a zrady. Jako čtrnáctiletý chlapec se d‘ Artagnan (Justin Chambers) stane svědkem vraždy laskavé matky a otce, vysloužilého mušketýra. Zabil je Febre, podlý pobočník kardinála Richelieua. D’Artagnan mu přísahá pomstu a začne se učit šermu u mistra Plancheta, který osiřelého chlapce vezme pod ochranná křídla. O čtrnáct let později d´Artagnan opouští rodné Gaskoňsko a vydává se do Paříže, aby dostál otcovu přání stát se mušketýrem a svému slibu, že pomstí smrt rodičů. Bohužel dorazí krátce poté, co se mušketýrský sbor stane obětí intrik kardinála Richelieua…

Po třech desetiletích války a ničení památek přichází nová generace mezinárodních archeologů, která reaguje na výzvu iráckých památkových úřadů a znovu otevírá vykopávky mytických mezopotámských měst Ninive, Lagaš a Larsa. Díky využit digitálních technologií, které v této oblasti ještě nikdy nebyly použity, se jim podaří ohromující objevy, když zároveň přijdou s novými teoriemi o vývoji těchto vůbec prvních měst postavených člověkem. Také se snaží toto irácké dědictví zachovat. Tvůrci pořadu měli exkluzivní přístup v rámci této americké, italské a francouzské mise, a tak budeme mít možnost být u tohoto jedinečného okamžiku objevu.

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo…

Nebýt lahve skotské a noční návštěvy hudebníka Gregga Allmana, Jimmy Carter by možná nikdy nebyl zvolen 39. prezidentem Spojených států. Dokument mapuje většinou zapomenutý příběh o tom, jak Carter, milovník všech druhů hudby, navázal úzké pouto s hudebníky Williem Nelsonem, Allman Brothers, Bobem Dylanem a dalšími. Carter, který neměl dostatek finančních prostředků na kampaň, spoléhal na podporu těchto umělců, kteří mu v demokratických primárkách poskytli rozhodující podporu. Po Carterově zvolení se hudebníci stali častými hosty v Bílém domě. Hudba hrála během Carterova života a v jeho práci důležitou roli. Proto se stala i nedílným tématem poutavého portrétu nejdéle žijícího prezidenta v americké historii.

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří „jen“ sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti….

Na Kavkazu zuří válka mezi Ruskem a Gruzií. Do této válečné oblasti přijíždí americký novinář a jeho kameraman, aby zdokumentovali situaci pro svoji televizi. K ruce mají místního člověka, který jim má dělat průvodce a tlumočníka. Když se všichni tři dostanou do křížové palby, přestane jim jít o reportáž a začnou bojovat o holé životy.

8. července 1924 se britští průzkumníci George Mallory a Andrew Irvine ztratili v závratné výšce Mount Everestu, pouhých 250 metrů od vrcholu. Předpokládá se, že Irvine měl tehdy s sebou kameru. Nález tohoto filmu by mohl přepsat historii. Tým elitních horolezců má nyní nové informace o poloze Irvinova těla a zároveň šanci vyřešit jednu z největších záhad Mount Everestu.

Dokument plný napínavých pátrání a neuvěřitelných odhalení je příběhem archeologů Dr. Geoffreyho Tassieho a prof. Emada Khalila pátrajících po konečném místě odpočinku Alexandra Velikého.