Historický

Kolín v roce 1947 – město je po válce kompletně zničené, lidé v něm bojují o přežití. Pašování, krádeže, černý trh. Podle vládnoucího arcibiskupa, kardinála Fringse je „ve zlých časech dovoleno vše“. Hrdinkou příběhu je Anna Roth. Její muž Adam, Žid, je už 6 let nezvěstný. Její dcera Sophie má nemanželského syna Paula a italského manžela Francesca. Zatímco nejmladší dcera Eva zkouší skládat písničky pro karneval, syn Michel chodí za školu a zaminovanými lesními cestami do Belgie, kterým se pro jejich nebezpečí přezdívá „nebeské žebříky“, pašuje olovo a měď. Většinu trosek, které ve čtvrti zbyly z někdejších domů, skoupil bývalý nacista Armin Zettler. Anna má proti němu vypovídat u soudu a rozhodně s ním nechce uzavírat žádné obchody. Zettler chce…

Na prelome 18. a 19. storočia boli pravé kiahne stále mimoriadne rozšírenou a nebezpečnou chorobou. V Latinskej Amerike, kam ich pred tromi storočia zavliekli európski dobyvatelia, na ne stále zomieralo obrovské množstvo ľudí. Keď bola objavená nová metóda očkovania proti tomuto ochoreniu pomocou vírusu kravských kiahní, vyslal španielsky kráľ Karol IV., ktorý kvôli pravým kiahňam prišiel o dcéru, cez oceán expedíciu, ktorá mala za cieľ zabrániť ďalšiemu šíreniu epidémie. Na palube bolo 22 detí, ktoré boli postupne infikované vírusom kravských kiahní a tak vytvorili živú reťaz, vďaka ktorej bolo možné prepraviť vírus, používaný ako očkovacia látka, cez oceán.

Jak je tedy možné, že byl vymazán z paměti a zastavěn dalšími vládními budovami? Aby odborníci zjistili, kdy přesně a proč bylo toto ztracené mistrovské dílo postaveno, musejí odkrývat vrstvy politické, vojenské a náboženské historie, které byly dlouho skryty. A to s jediným cílem: shromáždit stopy začínající již v roce 52 př. K., aby mohli digitálně rekonstruovat tento ztracený palác, dát dohromady velikost, tvar a strukturu paláce a odhalit jeho skrytá překvapení prostřednictvím interakce s vědci a historiky. (Viasat)

Příběh, který se odehrává v reprezentativních mocenských centrech, na panovnických dvorech ve Vídni, Berlíně i Moskvě. Souběžně rozvíjí osud českého archiváře, jenž se zaplete se srbským protirakouským odbojem. Ačkoli film je koncipován jako pečlivá dobová rekonstrukce, převažuje ve výsledku plochá ilustrace.

Poznejte umění dávných stavitelů…

Britský filmový přepis románu Victora Huga o Jeanu Valjeanovi, který pro ukradený bochník chleba strávil devatenáct let v krutých žalářích. Ani po zdařeném útěku však nenalezne klid, neboť jej pronásleduje policejní inspektor Javert, bývalý velitel vězení v Toulonu… Režie britského filmu z roku 1978 se zhostil zkušený televizní tvůrce Glenn Jordan, hlavní role Jeana Valjeana a inspektora Javerta ztvárnili Richard Jordan a Anthony Perkins.

Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou „řeč“ pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za „polidštěním“. Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásna kamera (kanadské, skotské a keňské…

Velkolepě pojatý romanticko-dobrodružný film, čerpající z legend o králi Artušovi, jeho krásné choti Ginevře a udatných rytířích „kulatého stolu“ nepostrádá nic z toho, co by měla správná podívaná mít: statečného hlavního hrdinu, půvabnou a křehkou krásku, o jejíž srdce je nutné bojovat, padoucha, jenž hrdiny neustále ohrožuje, a vzrušující bojové scény…

Sedmnácté století. V den své svatby vzpomíná mladičká dvorní dáma Angelica Fanshaweová na to, jak zanevřela na Boha, když ji opustila matka. Tehdy se Angelice poprvé zjevil ďábel. Sedmnáctiletá Angelica si s požehnáním krále Karla I. vezme za muže vlastního bratrance Harryho. Stejně jako její manžel je oddaná králi, avšak v té době se v celé zemi proti Karlovi zvedá vlna odporu. Takzvaní parlamentaristé požadují, aby Karel svolával parlament a řídil se jeho doporučeními. Nepokoje nakonec přerostou v občanskou válku. Král dá popravit Angeličina muže, který vydal bez boje své sídlo parlamentaristům a jejich vůdci Oliveru Cromwellovi. Angelica skončí na ulici. Svou čest musí hájit sama, a protože jednou přitom zabije chlípného kupce, vyslouží si přezdívku Ďáblova děvka… Britsko-americká minisérie…

Ani tři roky po své smrti nepřestává nejdéle vládnoucí britská panovnice fascinovat fanoušky na celém světě. Lidé se stále zajímají o to, jak žila, co jedla, co měla ráda. A právě o jejích radostech pojednává dnešní dokument. Mezi nezpochybnitelné záliby oblíbené královny patřily dostihy a vše, co se týkalo koní, ráda řídila auta a vyznala se i v motorech, ale milovala i módu. Známá byla také její láska ke psům, speciálně k plemeni corgi. A možná leckoho překvapí fakt, že ráda natáčela amatérské rodinné filmy.