Historický

V červnu 1940 Portugalsko velkolepě oslavovalo výročí své státnosti. Sedm milionů jeho obyvatel nadšeně vyrazilo do ulic. Antonio de Oliveira Salazar, svrchovaný vládce země, je navenek optimistický. Ale ve skutečnosti má o další nezávislost Portugalska obavy. Je si totiž vědom toho, že na světové politické šachovnici je jeho stát jen jakýmsi nekrytým pěšcem. Probíhá druhá světová válka, Třetí říši se neubránila ani velká francouzská armáda. Ulicemi západoevropských měst prochází smrt a zmar, Hitlerovi se na odpor staví už jen Winston Churchill. Salazar je sice fašistickým diktátorem, ale Portugalsko poutají k Británii staleté svazky. Nyní by se měl rozhodnout, na čí stranu se postaví. Vychytralý politik se rozhodl pro pragmatickou politiku. Jeho hlavním cílem je válku stůj co stůj přežít.

Sledujte životy vikingů v době velkých změn ve společnosti i životním prostředí, změn, které přinutily vikingy opustit Skandinávii a vydat se na cestu až do Francie, kde je ovlivnila kulturní integrace a křesťanství a způsobila, že vikingové hráli obrovskou roli při proměně Evropy na to, čím je dnes. Vydejme se zpět na začátek věku vikingů se zaměřením na Skandinávce, kteří se stali Normany a nakonec se vydali do Anglie, aby se ujali anglického trůnu. A také prozkoumáme událost často charakterizovanou jako konec vikingského věku: bitvu u Hastingsu v roce 1066.

Nebeské průduchy se otevřely a po čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez přestání pršelo. Šlo o apokalyptickou katastrofu. Odevšad se řinula voda. Seshora i zezdola. A pokryla celou zemi. Bůh se rozhodl zničit všechen život na zemi. S výjimkou jednoho muže, kterému přikázal postavit loď – Archu. A tím mužem byl Noe. Je biblická potopa jen výplodem lidské fantazie? Je pouhým mýtem? Nebo má historický základ?

Dokument, v ktorom sa jeho autor snažil objektívne prehodnotiť politickú činnosť a odbojové aktivity generálov Slovenského štátu: Jána Goliana a Rudolfa Viesta.

Dvoudílné dokumentární drama vypráví neobyčejný a záhadný příběh o ruské ponorce nazvané Rudý říjen. Ponorka se ztratila 8. března 1968 a tato událost málem vyvolala válečný konflikt mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Hraný film Hon na ponorku pojednává o neodhaleném sovětském nukleárním podmořském plavidle, jehož kapitán nesplní rozkaz, který dostal, a pokusí se uprchnout do Spojených států, zatímco je pronásledován jak americkou, tak sovětskou flotilou. Děj filmu natočeného podle bestselleru Toma Clancyho nás seznamuje s technologií, dramatičností a specifickými rysy podmořského válčení. Jen málokdo ví, že obě díla, knihu i film, inspirovala utajená nukleární bitva, která měla podle jistých názorů změnit dosavadní proud dějin.