Historický

Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek „V písku – Příslib svobody“, inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie.

Nedávno odtajněné záznamy anglické kontra špionážní služby MI5 odhalily příběh o špionce, které se podařilo ukrást tajemství britské atomové bomby a předat je Sovětskému svazu. V lednu 1941 se německá uprchlice židovského původu Ursula Kuczynská dostala i se svými dětmi díky britskému pasu do Oxfordu. Podařilo se jí usadit se a vést každodenní život obyčejné ženy v domácnosti, jenže měla jedno velké a temné tajemství – působila jako špionka ve službách Sovětského svazu.

V pondělí 6. srpna 1945 přesně v 8 hodin a 15 minut ráno vstoupil svět do atomového věku. Po přibližně patnácti sekundách od svého vypuštění dopadla vůbec první válečně použitá jaderná zbraň na svůj cíl, japonské město Hirošima, a srovnala jej se zemí. Podle minimalistických odhadů zahynulo bezprostředním působením výbuchu na 70 tisíc obyvatel a další desítky tisíc podlehly v následujících hodinách, dnech, měsících a letech zničujícím požárům, nemoci z ozáření či následkem dalších účinků bomby s nevinným označením „Little Boy“. Se svými vzpomínkami na osudné okamžiky se podělí očití svědci z řad obyvatel postiženého města i členové posádek doprovodných bombardérů Great Artist a The Necessary Evil, jejichž úkolem bylo změřit sílu výbuchu a vše fotograficky zdokumentovat.

Hranice Římské říše, největšího starověkého impéria, se v čase proměňovaly. Území se rozrůstalo, na druhou stranu však říše o některá z nich přicházela, aby je posléze zase získala zpět. Kolem 5. století našeho letopočtu však nastal začátek konce. Zapříčinili pád Říma stále krutější a tvrdší soupeři? Císaři neschopní vykonávat své povinnosti? Ukončila rozkvět středomořské civilizace smrtící epidemie? Historikové jsou dnes kombinací přírodovědných oborů a archeologie schopni říci, jaké okolnosti provázely smrt Západořímské říše.

Aby se stala královnou, musela získat Césara. Životní osudy nejslavnější Egypťanky v americkém filmu. Nová dvoudílná verze slavného příběhu vášní, intrik a válek, které osudově zasáhly do života slavné egyptské královny Kleopatry. Její příběh začíná v roce 47 před naším letopočtem.

V prosinci 1914 proběhla v jižním Atlantiku námořní bitva mezi císařskou německou flotilou tvořenou pěti křižníky a britskou královskou eskadrou. Ke střetu došlo poblíž Falkland. Při této bitvě padlo více než 2000 mužů a potopeny byly čtyři lodě. Po více než století se do míst bitvy vydává britský námořní archeolog Mensun Bound, aby našel vraky potopených lodí. Bohužel jeho první plavbu na výzkumné, bývalé špionážní, lodi Endeavour kazí špatné počasí. Loď Endeavour se hned v počátcích pátrání setkává na moři s britskou hlídkovou lodí HMS Dragon, její posádka výzkumníkům přeje dobré pořízení. Hledanými loděmi jsou SMS Scharnhorst, SMS Gneisenau, SMS Nürnberg a SMS Leipzig. Pátému, lehkému křižníku Dresden se podařilo britským vítězům uprchnout. Výzkumníci při jejich hledání musejí prohledat 5200…

Děj se odehrává v roce 1910 ve venkovském slovenském městečku, žijícím ve znamení posledních příprav na slavnostní ples. Avšak příchod vojenského oddílu obrátí celé městečko vzhůru nohama. Někteří místní kavalíři, kteří se obávají o své snoubenky, chtějí v poslední chvíli ples odložit, ale první muž městečka Lálik a velitel oddílu von Rumplay rozhodnou nakonec o tom, že se ples koná. Při čtverylce jsou však důstojníci a jejich tanečnice překvapeni poplašným signálem…

Životopisná hra o slovenskom matematikovi a vynálezcovi Jozefovi Maximiliánovi Petzvalovi

Po čtyřiadvaceti letech obchodních letů bez nehody byl Concorde považován za jedno z nejbezpečnějších dopravních letadel v historii letectví. Co tedy způsobilo onoho červencového dne leteckou katastrofu, která si vyžádala sto třináct obětí na životech?

Paříž má chuť svých kaváren a restaurací. Francouzská gastronomie získala svou moderní podobu právě v hlavním městě. Když se chcete stát velkým gurmetem nebo úspěšným šéfkuchařem, musíte do Paříže, protože centrum gastronomického dění není nikde jinde než tady a to již po staletí. Slovo gastronomie se zde uchytilo v roce 1801, kdy Joseph Berchoux vydal stejnojmennou báseň.