Historický

Kdo byli malíři, kteří se chtěli osvobodit od pravidel klasické malby a vzbouřili se proti zkostnatělému akademismu? Claude Monet, Edgar Degas, Paul Cézanne, Berthe Morisotová, Camille Pissarro, Alfed Sisley, Pierre-Auguste Renoir. Dlouhá a náročná cesta je dovedla až ke společné nezávislé výstavě na jaře roku 1874.

Oficiální vyprávění založené na textech dobyvatelů představovalo Inky jako krvežíznivé bojovníky, kteří během jediného století dobyli obrovské území o rozloze více než milion kilometrů čtverečních. Příchodem konkvistadorů se však tento obr během pouhých několika let zhroutil. Archeologické objevy učiněné v posledním desetiletí umožňují historikům lépe porozumět fascinující civilizaci, která si podmanila Andy. K čemu sloužily kipu a nemohlo se nakonec jednat také o jistou formu zápisu hlásek či slov?

Proletíme se nad dějišti přelomových okamžiků 2. světové války a uvidíme oblast vylodění spojenců i bitvy u Dunkirku, stejně jako skryté nacistické bunkry, ztracené válečné lodě a potopené vraky. Odhalíme mnohá tajemství 2. světové války ze zcela nového úhlu. Dnešní jedinečné letecké záběry porovnáme s archivními snímky a doslova se proletíme zpět v čase, abychom si připomenuli smělé i tragické okamžiky války.

Malé městečko na jižním pobřeží Francie bylo v letech 1939-1940 nejdůležitějším místem pro tvořící se československou armádu v zahraničí. Nikdo netušil, že působnost našich dobrovolníků v bývalém internačním táboře pro španělské interbrigadisty zanechá tolik stop i ve třetím tisíciletí. Objevil se svitek amatérského filmu, který začal odvíjet příběh odhodlání, zklamání, hrdinských obětí i zbabělosti. Do Agde přijelo celkem 8 169 Čechoslováků. Výpovědi doposud žijících účastníků jsou místy velmi překvapivé. Uvidíme místa, kde byly nasazeny naše jednotky s pouhými pěti náboji pro pušku. Dělostřelectvo nemohlo být vůbec nasazeno, nemělo děla čím tahat, nebyli koně ani auta. Odjezd z Francie byl pak pro naše jednotky vysvobozením. Jako zázrak se pak zdálo, když v Anglii dostali vojáci uniformu, jídelní soupravu bez bidonu, mýdlo…

Historie ještě pořád skrývá mnohé nepoznané skutečnosti, například málokdo ví, že II. světová válka měla nastat o týden dříve, už v srpnu 1939. O tajemství Jablunkovského průsmyku vypovídá dokumentární film ostravských publicistů M. Bauera a J. Flaka.

Hledači pravdy se nezastaví před ničím, aby odhalili skutečnost o mýtech a legendách. V tomto seriálu se podíváme na nejznámější záhady světa a prozkoumáme, jak se z mýtů, předávaných generacemi, staly jedny z největších záhad, které známe dodnes. Kdekoliv existuje záhada, tam se vždy najdou i hledači pravdy.

Červen 1941. Němci dosáhli řady snadných vítězství. Povzbuzeni úspěchy v Norsku, Nizozemsku, Belgii a Francii se připravují na tajnou operaci na východě. Jsou si jistí, že ještě před Vánocemi se vrátí domů. Nedokázali si představit, že se chystají do války plné nevídaného násilí, která si během několika měsíců vyžádá miliony obětí. Aktéři této události, vojáci i civilisté na německé i sovětské straně, zaznamenali své zážitky formou amatérských filmů, korespondence či poznámek do deníků. Daleko od oficiálních zpráv a státní propagandy se nám zde odhaluje jiná stránka operace Barbarossa, a to v lidském měřítku, která nás vrhá přímo do srdce pekla.

Letecká archeologie nahlíží na minulost z výšky a umožňuje objevit kulturní dědictví ukryté pod zemí, které v materiální podobě už ani neexistuje. Existují ale otisky v krajině, kdy jiná barva půdy nebo porostu prozradí, kde stávaly staré objekty, kde probíhaly dějinné události. Špičkové oddělení Archeologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Martina Gojdy již přes třicet let vytváří archiv leteckých záběrů povrchu naší země. Jde o světově unikátní projekt, který nám nabízí nové poznatky o naší historii.

Jsme ve Spojených státech amerických v srpnu roku 1945. Přesné datum: úterý 14. srpna. Americký prezident Harry Truman právě oznámil, že tři měsíce po ukončení války v Evropě kapitulovalo i Japonsko. Ačkoli není jasné, kdy dojde k potvrzení míru, propukají nadšené oslavy. Ulice v několika málo minutách zaplnily davy vojáků a civilistů, všichni se radují, zpívají, tančí a líbají se. Američané v těchto dnech pozorně sledovali zprávy o vývoji války. Před redakcemi novin se shromažďovaly čím dál početnější davy. Mnozí doufali, že po svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki válka konečně skončí.

Výstavbou zámku ve Versailles, ležícího pouhých 20 kilometrů od Paříže, chtěl slavný král Ludvík XIV. dokázat, že je pánem nikoliv pouze svých poddaných, ale také přírody. Palác je výrazem moci panovníka, jenž chtěl pomocí stavebního kamene zanechat trvalý odkaz. Je realizací snu o zlatu, kameni a vodě. Jeho podoba fascinuje návštěvníky i dnes, více než tři staletí po dokončení. Uskutečnění smělého plánu stavitelů si však vyžádalo mobilizaci obrovských zdrojů, materiálních i personálních, zdokonalení stavební techniky a postupů a trvalo přes 50 let. V přepočtu na dnešní poměry by se vynaložená částka vyrovnala miliardě eur. Vyslechněte si příběh skutečné perly francouzské architektury a součásti světového kulturního dědictví.