Historický

Odhalte soukromý život Windsorů, jak se přizpůsobili moderní době, s čím se museli potýkat v polovině 20. století, a především s osudy klíčových osobností jednoho z nejslavnějších rodů. Před sedmdesáti lety usedla na britský trůn nová panovnice královna Alžběta II. Aby uspěla, musela využít veškerou moc a všechny půvaby celé královské rodiny. Jenže tři její důležití členové a jedny z hlavních osobností jejího vlastního života Alžbětě místo toho házeli klacky pod nohy. Šlo o Alžbětinu vzpurnou sestru, princeznu Margaret, mocichtivého lorda Mountbattena, který byl strýcem jejího manžela Filipa, a nakonec o vlivnou Královnu matku. Tato historická mini série využívá soukromé dopisy a deníky Windsorů a odhaluje napětí i problémy jejich vzájemných vztahů – v době, kdy musí čelit novým výzvám…

V roce 1955 přišel do kin první ze tří legendárních filmů o Sisi a obraz rakouské císařovny Alžběty zcela překroutil. Sisi lidi fascinovala tehdy a fascinuje je doteď, vždyť kdo by neznal scénu s císařovnou spěchající za jásotu přihlížejících vstříc svému dítěti. Ovšem v té popustili filmaři zcela uzdu vlastní fantazii. Ze čtyř dětí ji přežily dvě a obě zdědily značný majetek. I Sisina vnučka Alžběta Marie žila ve stínu excentrické císařovny. Jako malé vyrůstaly děti ve zlaté kleci bez matky, natolik posedlé kultem vlastní osobnosti a vnitřním neklidem, vyznávající jen krásu, poezii, že na děti tak nějak nezbýval prostor.

Mary Bryantová, dcera chudého rybáře z Cornwallu se roku 1786 dopustí z hladu drobné krádeže. Je odsouzena k trestu smrti, ale král Jiří jí udělí milost a pošle ji na sedm let do na druhý konec světa, do australské trestanecké kolonie Botany Bay. Dívka netuší, co ji čeká. A aby toho nebylo dost, zjistí, že čeká dítě. Po nějakém čase Mary v kolonii zorganizuje útěk malé skupiny trestanců a vydává se na krutou, čtyři tisíce mil dlouhou cestu ke svobodě.

Příběh plný lásky a statečnosti se odehrává v době války mezi Francií, které vládne „milovaný“ Ludvík XV., a Rakouskem císařovny Marie Terezie; v době tzv. „válek v krajkách“. Hrdinou je prostý muž z lidu, básník a trubadúr La Tour, který táhne po kraji se svou komediantskou károu a skupinou herců. Po cestě zachrání komtesu Malvínu d´Amalfi z rukou tureckých janičářů. Po posměšném kupletu na krále je La Tour zbičován – projde uličkou. Pomstí se zcela po svém, ukradne přímo z ložnice Marie Terezie zástavu francouzského krále, která byla den předtím ukořistěna, čímž potupí vrchního velitele jízdy Saint-Severa. Je povýšen do šlechtického stavu a jeho dobrodružství začínají.

11. října 1424 u hradu v Přibyslavi vydechl husitský hejtman Jan Žižka naposledy. S trochou nadsázky lze říct, že nikdy vlastně neumřel, neboť okamžitě vstoupil do národních mýtů jako prototyp geniálního vojevůdce a správného Čecha. Revoluční dění se potom ubíralo trochu jinými cestami, než by si sám přál, ale jeho odkaz byl mezi husity trvale přítomen. Dodnes je Žižka v naší společnosti živý, píší se o něm knihy a točí filmy. Ale i po 600 letech nepřetržitého zájmu zůstává nad trocnovským válečníkem stále podstatný otazník: Jaký vlastně byl ve skutečnosti? Hluboce věřící boží bojovník, anebo jen obyčejný středověký hrdlořez? Otázku se pokouší zodpovědět přední čeští historici v čele s profesorem Petrem Čornejem.