Historický

Velehradské příběhy svobody z let nesvobody.Velehrad ležící nedaleko Uherského Hradiště je bezesporu jedním z nejvýznamnějších poutních míst celé země, možná dokonce i místem nejvýznamnějším. Široká veřejnost jeho dávnou historii zná a přímo si jej spojuje s dědictvím Velké Moravy, s dědictvím věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Podstatně méně známá je ale jeho historie nedávná. Historie, při níž si toto místo muselo doslova vybojovat a obhájit své postavení a svou tradici. Komunistický režim se pokoušel umenšit jeho církevní význam, zakrýt duchovní odkaz a lidé, kteří se v tomto směru proti režimu postavili, byli pronásledováni. Toto období je rámováno lety 1948 až 1989, i když toto rozmezí možná není úplně přesné: závěr období nesvobody je tu spíše symbolizován návštěvou Jana Pavla II. v dubnu…

Proč je Večerníček držitelem světového rekordu? Co měli na Ústředním výboru KSČ proti duchovi hradního pána Ruprechta? Kam zmizel Ahníkov, rodiště maxipsa Fíka? Jak je to s autorstvím Krkonošské pohádky? Co se stane, když Mach a Šebestová obživnou? S jakými problémy se potýkal seriál Broučci a kdy se směl a nesměl vysílat? Znělka k Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou, docházelo v ní jen k drobným úpravám. Před více než půlstoletím výtvarník Radek Pilař nakreslil figurku kluka s novinovou čepicí na hlavě, který sedí na houpacím koníkovi, který se po chvíli změní v autíčko a nakonec v cirkusovou jednokolku. Režii měl Václav Bedřich a animaci dělal Antonín Bureš, hudbu, která se nikdy neobehrála, složil Ladislav Simon. Hlas klukovi Večerníčkovi propůjčil Michal…

Dramatický příběh z 9. století zachycuje počátky šíření křesťanské kultury na Velké Moravě a v našich zemích i politické vztahy tehdejší střední Evropy. Příchod slovanských věrozvěstů Konstantina (později známého jako Cyril) a jeho bratra Metoděje, kteří byli prohlášeni za svaté, souvisel nejen se vznikem nového literárního jazyka a slovanské liturgie, ale jeho význam spočíval i v mnoha dalších kulturních podnětech, které jsou dodnes často předmětem sporů. Oba kněží přicházejí v době formování území Velké Moravy i v čase mnoha mocenských střetů, zejména s Franskou říší. Filmový přepis je pokusem o historickou rekonstrukci těchto sporů a zájmů jednotlivých panovníků a církve.

Moje století je mozaikou příběhů ze století naší republiky ve vzpomínkách stoletých obyvatel od vzniku Československa až k jejich/její současnosti. „Malé“ osudy protagonistů z většiny regionů naší země prostupují archivními obrazy zásadních historických událostí. Dokument je dobrodružným pátráním po naší národní identitě. Po tom, kdo jsme byli a kdo jsme. Sledujeme subjektivní svědectví žijících 25 stoletých lidí v historii naší republiky. Zásadní momenty jejich osobních příběhů sledujeme v souvislosti se společenskými proměnami od první republiky přes 2. světovou válku, 50. léta, rok 1968 a normalizaci až k sametové revoluci. Některým společenské proměny zásadně změnily směřování osudu, jiní se přizpůsobili. Výsledná mozaika zdůrazňuje individuální prožitky, postoje, názory, reflektuje proměnu času a dojímá v dotecích s dobou dávno minulou skrze bezmála zázrak…

Některé královny, o nichž se dlouho předpokládalo, že byly v dějinách, jimž jinak dominují muži, vedlejšími postavami, disponovaly mimořádnou mocí a vládly způsobem, který daleko předčil jejich mužské protějšky. V tomto seriálu zjistíme, co tyto ženy pohánělo, jak prosazovaly svou autoritu, a zjistíme, v jakých dobách být ženou mělo někdy své výhody. Podíváme se na vzestup každé královny k moci a prozkoumáme její vládu za pomoci analýz historiků, akademiků a psychologů, rozebereme problémy, které řešily, a odhalíme jedinečný přístup každé panovnice k moci, přičemž pochopíme i širší témata jako měnící se postavení žen ve společnosti a co tehdy znamenalo být něžným pohlavím.